Do Egypta jsi odlétal po kempu v Buffalu, s jakými dojmy ses ze zámoří vracel?
Bylo to něco neskutečného! Od ostatních kluků jsem tušil, co čekat, ale stejně jsem byl překvapený. Veškerý servis byl až neuvěřitelný. Celý týden se o nás staralo zhruba dvacet lidí, kteří o nás všech věděli, kdo jsme, odkud jsme přijeli a kde jsme hráli. Všechny nás hned po příchodu poznali, což je na první dojem skvělé.

Jak probíhal běžný den na kempu?
První den jsme dělali zdravotní testy u doktorů, pak jsme šli do posilovny na vážení a měření tuků. Jediný fyzický test byla tříminutová jízda na kole na zátěž. Každé ráno jsme měli společný sraz, snídani a mítink k dennímu programu. Po rozcvičce a posilovně jsme šli na led, měli oběd a řadu zajímavých přednášek.

O čem?
Ať už o regeneraci, nebo třeba správném spánku a stravě. Přednášel nám také Brock McGillis, který jako první profesionální hokejista přiznal, že je gay. Řešili jsme i to, jak se správně chovat k holkám.

Nejde jenom o hokej, ale i správný charakter, je to tak?
Určitě. Už od začátku to bylo ze všech lidí cítit. Chtějí po nás, abychom se chovali správně, což sami dělali i směrem k nám. Na přednášky hodně dbají.

Užili jste si nějaký teambuilding?
Vyrazili jsme na Highmark Stadium, kde hrají americký fotbal Buffalo Bills. Bylo neskutečné, jak je stadion obrovský a co všechno mají k dispozici. A to nám říkali, že je stadion starý a budou stavět nový. Když jsme jím procházeli, říkal jsem si: Klobouk dolů, že něco takového vůbec někdo postaví. Byl to úplně jiný svět.

Na kempu ses potkal nejen s Lukášem Rouskem, ale také s Matějem Pekařem a Jirkou Kulichem. Bylo pozitivní, že jste byli čtyři Češi pospolu?
Rousíno i Peky už v organizaci strávili minulou sezonu, takže věděli, jak vše na kempu chodí. Každého znali, takže nám se vším poradili. Také ostatní zkušenější kluci byli hrozně ochotní, takže i kdybych byl na kempu jediný Čech, nebyl by problém. Byli moc milí.

Tvůj tým vyhrál závěrečný turnaj 3 na 3, což je dobrá vizitka, ne?
Celý turnaj byl pěkné zpestření a vyvrcholení týdne. Tréninková hala byla plná lidí, kteří hokejem žijí. Bylo hezké vyhrát. Peky nemohl kvůli zranění na led, ale vsadil se s JJ Peterkou o 50 dolarů, že náš tým vyhraje, tak jsme mu udělali radost. (směje se)

JAKUB KONEČNÝ A LUKÁŠ ROUSEK OVLÁDLI TURNAJ SABRES

Po dovolené ses připojil ke Spartě, takže účast na dvacítkách padá?
Domluva s trenéry dvacítky žádná není. Už když jsme zjistili, že se turnaj bude hrát znovu na konci prázdnin, intenzivně jsme s agentem řešili možné varianty. Shodli jsme se, že bude lepší, když se omluvím a nepojedu vůbec, protože na Spartě máme nové trenéry a buduje se tým. Nechtěl bych přijít o začátek přípravy, kdy se mohu ukázat a vybojovat si své místo. Je to první sezona, kdy nejsem junior. Když jsem jel na dvacítky na přelomu roku, kvůli dvěma zápasům jsem přišel o měsíc ve Spartě a ztratil své místo. Shodli jsme se, že bude lepší zůstat v Praze, jet na kemp do Buffala a bojovat tady.

Zní to logicky, když navíc prostor bude, protože nás čeká nejen extraliga, ale také Liga mistrů a vánoční Spengler Cup.
Je super slyšet od trenérů, že chtějí dát mladým prostor. Samozřejmě záleží jen na nás, jak budeme hrát a jak se ukážeme v zápasech. Věřím, že si místo vybojuju. Zápasů je hodně, takže věřím, že šance přijde a dokážu ji chytit za pačesy.

Bude to pro tebe zlomová sezona?
Určitě! Už nejsem junior a je jedno, jestli je mi dvacet nebo devětadvacet. Jsem mezi chlapama, nikdo mě omlouvat nebude a já věřím, že se na tuhle úroveň dostanu a dokážu se na ní udržet.