2. 7. 2018 Tereza Velikovská

Košťálek: Návrat do Čech? Jedině na Spartu

Sparťanský odchovanec JAN KOŠŤÁLEK zakončil po šesti letech svoji zámořskou misi a podepsal víceletou smlouvu se svým mateřským klubem. "O jiných klubech v Česku jsem vlastně vůbec neuvažoval. Měl jsem jasno v tom, že pokud se budu chtít vrátit, tak jedině na Spartu. Vychovali mě tu, jsem jim za to zavázaný a jsem moc rád, že se můžu vrátit," těší se třiadvacetiletý bek.

O zájmu Sparty už se otevřeně mluvilo již od dubna. Jaká cesta vedla k tomu, že se k 1. červenci potvrdil váš příchod?
Se Spartou, konkrétně s Michalem Brošem, jsem byl v kontaktu už od začátku roku. S mým agentem jsme čekali, než se dozvíme, jak to bude v zámoří. Jestli si mě vytáhnou nahoru, nebo mě nechají na farmě. Dopadlo to tak, že mě nechali v AHL, takže jsem se rozhodl pro návrat na Spartu.

Byla pro vás Sparta coby mateřský klub jedinou variantou v případě, že se budete vracet do Čech?
Ano, o jiných klubech v Česku jsem vlastně vůbec neuvažoval. Měl jsem jasno v tom, že pokud se budu chtít vrátit, tak jedině na Spartu. Vychovali mě tu, jsem jim za to zavázaný a jsem moc rád, že se můžu vrátit.

Naposledy jste se ve sparťanském dresu objevil před šesti lety, kdy jste ještě jako starší dorostenec debutoval ve sparťanském A-týmu a odehrál za něj deset zápasů…
Je to už nějaký ten čas, ale pamatuju si na to. Když mě tehdy Pepa Jandač vzal na půl roku k áčku tak jsem hrál ještě s Brošákem, který byl v té době kapitán. Tehdy jsem se rozhodně nenudil, protože jsem pendloval mezi starším dorostem, juniorkou a A-týmem, byla to pro mě skvělá zkušenost.

Pamatujete si z té doby ještě další spoluhráče, se kterými si teď znovu zahrajete v jednom týmu?
Byl tam Míra Forman, s Danielem Přibylem se známe už od juniorky. Takže nějaké známé tváře tu potkám.

V létě 2012 jste se rozhodl pro odchod do zámoří. Jaké byly hlavní důvody tohoto rozhodnutí?
Když jsem se na to zpětně ohlížel a viděl, kolik kluků z extraligy šlo teď zpět, tak jsem si říkal, že jsem se rozhodl dobře. Ta zkušenost ze zámořského hokeje se hodí, navíc si člověk zvykne na tamní podmínky. Naučil jsem se řeč a těch prvních tří let, které jsem strávil v juniorce, rozhodně nelituji.

33
Toto číslo Košťálek oblékne po svém návratu do Sparty.

Odcházel jste do nového prostředí bez rodiny a do cizí země v pouhých sedmnácti letech. Jak těžké to pro vás tehdy bylo?
Já jsem to měl ulehčené tím, že už od čtrnácti let jsem bydlel v Praze sám na sparťanské ubytovně. Takže jsem už byl zvyklý být pryč od rodičů, i když Kolín, kde bydleli, byl samozřejmě kousek. Co se týká jazyka, tak se musím přiznat, že v době svého odchodu jsem neuměl anglicky vůbec. Takže jsem se všechno učil až tam, když jsme bydleli v rodinách.

První tři roky jste strávil v juniorské lize QMJHL v týmu Rimouski Océanic. Jak byste porovnal její kvalitu s českou juniorskou extraligou?
Oproti české juniorce to má vyšší tempo, protože se hraje na menším hřišti. Je to víc fyzické, nasazení mi tam přišlo intenzivnější. Myslím, že mladému hráči to dá víc.

Ve třetí sezoně, vaší poslední mezi juniory, jste zažil doslova pohádkový závěr ročníku. Vyhráli jste titul, byl jste produktivní a získal individuální ocenění…
Byl to stoprocentně můj nejlepší hokejový rok, co jsem dosud zažil. Co víc si přát, než slavit mistrovský titul a ještě získat individuální ceny.

Košťálkova životní sezona 2014/2015

  • mistrovský titul v QMJHL
  • 43 bodů (7+36) v 57 utkáních ZČ
  • 21 bodů (8+13) ve 20 utkáních PO
  • s +55 body nejlepší v +/- celé soutěže
  • Kevin Lowe Trophy pro nejlepšího defenzivního beka
  • Emile Bouchard Trophy pro nejlepšího obránce roku
  • vyhlášen v prvním All-Star týmu soutěže

S 55 body jste byl nejlepším hráčem v +/- celé soutěže, získal cenu pro obránce sezony a nejlepšího defenzivního beka. A to přesto, že jste zároveň byl velice produktivní a v play off měl průměr více jak bodu na zápas…
No, to jsem vlastně ani já tak úplně nepochopil. (smích) Protože já nikdy předtím nijak bodový hráč nebyl. Ale tehdy se to prostě sešlo tak, že se dařilo a v play off ještě dvakrát tolik. Tehdy jsme jako celý tým neskutečně šlapali, kluci z první a druhé pětky opanovali individuální statistky soutěže. Fungovalo nám to, padalo to tam.

Trenéři na vás asi vzhledem k vaší formě spoléhali a byl jste hodně vytížený, že?
Přesně tak, byl jsem zvyklý hrát úplně všechno, přesilovky i oslabení.  Když jsem pak přišel první rok na farmu, tak to pro mě byl docela šok. Tam jsem najednou dostával ice time třeba osm minut za zápas, žádná přesilovka, žádné oslabení. Byl jsem z toho samozřejmě zklamaný a zmatený, co se děje. Bylo to pro mě těžké, takže po první sezoně jsem uvažoval o tom, že bych se vrátil zpět do Čech, ale nechtěl jsem to vzdát.

Manitoba, která je farmou Winnipegu, netradičně sdílí arenu s prvním týmem. Jak tohle netypické spojení v praxi funguje?
Klub má kromě hlavní ledové plochy ještě obrovskou tréninkovou halu, kde je asi pět dalších ledových ploch. A v minulé sezoně vybudovali úplně nové kabiny jako pro nás, tak pro Jets. Všechno včetně regenerace je úplně nové. Co jsem se bavil s klukama z jiných farem, tak o nás se tam starali opravdu suprově. Měli jsme top podmínky.

Hráči z prvního týmu a z farmy se tím pádem asi dobře znají, když se potkávají v jedné hale, že?
Potkávali jsme se v tréninkové hale, někdy i v posilovně. A skvělé je i to, že když jsou oba týmy v jednom městě a oni si vás povolají nahoru do prvního týmu, tak se člověk nemusí nikam stěhovat a přesouvat. Jen přejde z kabiny do kabiny.

Se kterými českými hráči jste se během působení v AHL potkal v jednom týmu?
První rok, když jsem tam začínal, tam se mnou byl Jirka Fronk. Ve druhé sezoně tam byl na půl roku Ondra Pavelec, což bylo skvělé, měli jsme českou dvojici. Teď v posledním ročníku jsem měl zase štěstí, že přišel Michael Špaček.

Stejně jako v Rimouski, i v Manitobě jste zažil týmově i individuálně nejpovedenější třetí sezonu. Poprvé jste se s týmem podíval do play off, kde se vám v prvním kole podařilo vyřadit obhájce Calder Cupu Grand Rapids Griffins…
Vypadá to tak, že třetí sezony v každém týmu jsou pro mě nejlepší. (úsměv) Tak doufám, že teď po návratu do Sparty to zlomím a hned první sezona bude dobrá. Minulou sezonu se mi začalo dařit, protože jsem dostával důvěru, začali mě dávat na přesilovky. Asi jim došlo, že když budu hrát osm minut za zápas, tak nic neodehraju. Že čím víc času mi dají, tím lepší práci odvádím.

S reprezentací jste zažil dvě mistrovství světa do 18 let a dva juniorské světové šampionáty. Doufáte, že ve Spartě budete na očích reprezentačním trenérům a přidáte k dosavadním třem startům za seniorský národní tým nějaké další?
Rozhodně doufám, že když se mi bude dařit, tak nějaká pozvánka přijde. Byl bych za to samozřejmě moc rád.

Spartu povede do nové sezony poprvé v novodobé historii zahraniční kouč a navíc legenda NHL Uwe Krupp. Jak se na to těšíte?
Těším se, určitě to bude zajímavé. Má spoustu zkušeností z NHL, ví, jak se hraje v zámoří. Myslím, že jeho styl bude pro Spartu dobrý.

FOTO: Manitoba Moose

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Sledge hokejistům se daří, porazili mistra

Komentář k rozhodnutí Komise rozhodčích

Nájezdový mág Kudrna: Zkouším různá zakončení

TRI - SPA 4:5n - Sparta má dva body z Třince