Byla pozvánka do národního týmu po krušném konci sezony příjemná psychická vzpruha?
Když hráč odevzdá v sezoně maximum a hraje dobře, tak je to taková odměna. Jsem rád, že mohu zabojovat o mistrovství, i když konkurence je veliká. Uvidíme, jak to dopadne. Doufám, že se na mistrovství někdy podívám. Bylo by fajn, kdyby k tomu došlo zrovna v Praze.

Šampionát v Praze je pro všechny lákadlo, cítíš velký tlak?
Ne, já si to nepřipouštím. Snažím se hrát furt stejně, když nad tím člověk moc přemýšlí, tak to je na obtíž.

Máš tu hodně spoluhráčů ze Sparty, potěší to?
Kluci pomůžou, ale jsou tady i jiní kluci, s kterými jsem hrál v mládežnických národních týmech. Všichni se známe, je více méně jedno, kdo tady je.

Nebudou ti chybět Kryštof Hrabík s Ondrou Najmanem, se kterými jsi dohrával sezonu?
Myslím si, že jsme si sedli dobře. Hráli jsme spolu zápasy už na konci základní části. Vytvořili jsme si hodně šancí, akorát je škoda, že jsme ty šance neproměňovali tak, jak by bylo potřeba.

Už jste alespoň dali odpočinout rukám po rekordní čtyřhodinové autogramiádě?
Nikdo z nás takhle dlouhou autogramiádu nezažil. Je to od fanoušků hezké, že i když jsme nevyhráli, tak přišli a pochválili nás.