Hráči ve Spartě mají dobré zázemí a špičkový servis

Sezona je už minulostí. Jak moc mrzí brzký konec?
Základní část se nám vcelku vydařila a věřili jsme, že nadstavbu zvládneme, ale bohužel nám to nevyšlo. Nejvíce nám chyběla gólová produktivita v celé sezoně, a v nadstavbě to bylo znát obzvlášť. Spoustu zápasů jsme vyhrávali pouze o jediný gól, byla to infarktová sezona.

V čem si myslíš, že jsme byli jako tým vůbec nejlepší?
Osobně si myslím, že hlavně v týmové spolupráci. Hodně zápasů bylo velmi náročných až do konce a právě v těchto chvílích jsme se dokázali všichni semknout a táhnout za jeden provaz. Blokovali jsme střely a hráli jeden za druhého. Často jsme tímto způsobem zápasy dotáhli do vítězného konce.

Hlavním článkem byl bezesporu brankář Oldřich Cichoň. Podržel vás hodně?
Hodně? To je slabé slovo. Bez Oldy bychom nedopadli tak, jak jsme dopadli. Měl neskutečnou sezonu, čtvrté místo v základní části bylo hlavně jeho zásluha. Měl na tom velký podíl, můžeme mu zpětně poděkovat. Všichni jsme v něm měli velkou oporu a hodně jsme mu věřili. Trenéři nám poté říkali, ať ho v tom nenecháváme samotného a více mu pomůžeme směrem dozadu.

Do Sparty jsi přišel z Havlíčkova Brodu. Proč ses rozhodl pro přestup?
Poté, co jsme v Brodě neudrželi extraligu, bylo jasné, že si budu hledat nové angažmá jinde. V mladém věku je dobré nasbírat další zkušenosti, které jsou v hokeji potřeba. Myslím si, že přestup do Sparty mi hodně dal. Jsem rád, že mohu být součástí této skvělé party.

Měl jsi hned od začátku jasno, že zkusíš novou výzvu?
Upřímně, váhal jsem dlouho. Jako první se mi ozvala Mladá Boleslav a hned nato i Hradec, takže jsem původně vybíral mezi nimi. A když mě tenkrát oslovil pan Tomáš Vrábel ze Sparty, začal jsem přemýšlet, který klub si vybrat. Doma jsme to s taťkou hodně probírali. Nakonec jsem se od něj nechal přesvědčit, protože byl celý život příznivcem sparťanského hokeje a přece jen Sparta má v naší lize velkou prestiž. Zpočátku jsem měl trochu obavy. Nikdy v kariéře jsem v tak slavném klubu, jako je Sparta, ještě nehrál, ale určitě svého rozhodnutí nelituji.

Ve Spartě působí celá řada osobností. Jsi zvyklý hrát pod tlakem?
Nemyslím si, že bych tu působil vyloženě pod tlakem. Trenéři nás trénují opravdu špičkově. Myslím si, že hrát pod tlakem není úplně správné, protože když si něco takového hráč pustí do hlavy, není jeho výkonnost taková, jaká se od něho očekává. Ale je určitě skvělé, že mohu hrát pod takovými jmény, jako jsou například pan Havel nebo náš trenér pan Žemlička.

Ve sparťanském dresu jsi odehrál svoji první sezonu. Jaké máš pocity?
Pocity mám určitě pozitivní. Z prostředí tu jde cítit obrovská profesionalita a zkušenost, což není v juniorských týmech všude zvykem. Jako hráči tu máme skvělé zázemí a plný servis. To všechno působí jako motivace snažit se klubu vracet důvěru svými výkony na ledě.

Vyrovnané zápasy? Náročné po fyzické i psychické stránce

Během sezony sis zahrál v různých formacích. Jsi se sebou spokojený?
Určitě nejsem. Čekal jsem od sebe daleko víc, sezona se mi moc nepovedla. Rozhodně jsem nepotvrdil svoje kvality. Na druhou stranu si myslím, že i když hráč není se svými výkony spokojený, je to pro něj cesta k výraznějšímu progresu, kterého může v budoucnu dosáhnout.

V juniorce patříš mezi vysoké útočníky. Sází trenéři na tvoji výšku?
Těžko říct. Zase tak vysoký nejsem, ale někdy to může hrát svou roli. V dnešním hokeji jde hlavně o rychlost, nikoli o fyzickou převahu, takže nemyslím, že výška je úplně rozhodující.

V průběhu sezony jsme měli dlouhou šňůru vítězství. Měli jste namířeno ještě výš?
Samozřejmě že ano. Hlad po lepších výkonech a výsledcích je nedílnou součástí sportu. Podle mě určitě rozhodlo právě to, že jsme v některých zápasech dávali příliš málo gólů. Měli jsme dobrou přípravu na sezonu, trenéři nás připravili na start ročníku velmi dobře. Velkou roli hrála naše týmovost. Škoda jen, že jsme v té koncovce nebyli o něco šťastnější.

V září jsme poprvé prohráli až v sedmém zápase. Jak jste se cítili?
Musím uznat, že do té doby jsme hráli v obrovské pohodě, ale po první prohře byla atmosféra v kabině často trochu jiná než v těch předchozích, vyhraných zápasech. Pak navíc přišly i další prohry a už to nebylo ono. Snažili jsme se uhrát co nejvíce bodů a myslím, že jsme nehráli špatně.

Hodně jsme vyhrávali v nastavení i nájezdech. Bylo umění zvládat vyrovnané zápasy?
V tomhle byl náš tým vynikající. Když bylo potřeba, uměli jsme to urvat na svoji stranu. Naopak hodně se nám stávalo, že jsme museli jít do prodloužení i v zápasech, které jsme měli vyhrát už v základní hrací době.

Byly tyto zápasy nejtěžší?
Zápasy, ve kterých je hra hodně vyrovnaná, jsou vždycky těžké, a hlavně náročné jak fyzicky, tak psychicky. Nemyslím si, že by se to poté postupně promítalo do dalších zápasů. Měli jsme hodně natrénováno a zároveň vynikající regeneraci.

Máš během léta v plánu hodně trénovat, nebo si dáš odpočinek?
To teď není úplně snadné říct. Určitě si nějakou chvíli vydechnu a budu se i muset zaměřit na školu. Jinak ale budu zase pracovat na svých slabinách a zdokonalovat se. Taky nevíme, kdy se jako tým sejdeme na letní přípravu, vzhledem k aktuální situaci. Každopádně na sobě budu pracovat.

FOTO: Juliana Zash