Kde hledat ústřední faktory druhého pražského vítězství?
Dokázali jsme zápas otočit, bojovali jsme až do konce. Jsme moc šťastní. Z naší strany to byl výborný týmový výkon.
Stalo se něco významného během druhé přestávky? Výkony v prostřední a třetí třetině byly značně odlišné…
Ve druhé třetině jsme dvakrát nedokázali vyhodit puk, soupeř trestal dvěma góly. Proto jsme si říkali, že musíme puky vyhazovat více důrazně – aby Hradečtí nemohli chodit do protiútoků. Důležité bylo, že jsme prakticky ihned srovnali na 3:3. Pak jsme měli, myslím, i více šancí, více jsme útočili a šli za tím.
Ohlédneme-li se zpětně za oběma mači v hlavní městě, myslíte si, že jste byli lepší a zasloužíte si komfortní vedení 2:0 na zápasy?
Myslím, že ano. V prvním zápase jsme výborně bránili. Tentokrát jsme vedli 1:0, 2:1, soupeř ale otočil. Měli jsme hluchou minutu. Udělali jsme pár chyb. Do třetí třetiny jsme ale skvěle nastoupili a utkání otočili.
Společně s Tomášem Rolinkem a Lukášem Pechem jste prakticky jedinou stálou formací, která pospolu nastupuje takřka celý rok. Nebývalo ale zvykem, abyste byli první formací. Čím to, že je v play off vše jinak?
To nevím (smích). Trenéři dobře ví, jak to chtějí mít. Když nás pošlou na led, tak jdeme na led. Kouč má svůj záměr, snaží se ho i pomocí tohohle zrealizovat. My tam jsme od toho, abychom dělali svou práci.
Co čekat od prvního utkání v Hradci Králové? Soupeři půjde o pověstný hokejový život…
Je super, že vedeme 2:0. Domácí na nás budou chtít nastoupit, dohrávat souboje, tlačit se do nás. Musíme to ustát. Nemyslím si, že by to byli jen Colin Valcourt a Jiří Vašíček, kdo po nás půjde. Musíme se na to připravit, je to play off.