"Utkání to bylo velmi těžké. Stejné to ale už bude až do konce sezony, protože nadcházejí zápasy play-off," uvědomuje si vysoký forvard.
Vítkovičtí dlouho odolávali především díky své poctivé defenzivě, kterou podpořili na konci první třetiny i úvodním gólem. "Těžko jsme se dostávali do pečlivé vítkovické obrany, ale nakonec se nám to i dařilo. Mají vysoké obránce, a tak jsme se snažili chodit kolem nich a občas nám to tam prošlo."
Velmi záleželo na tom, aby se sparťané prosadili v přesilových hrách, kdy měli k připravování střeleckých pozic přece jen více prostoru. Právě v početní výhodě před druhou přestávkou otočili nepříznivý stav slepenými brankami na 2:1. "Byl to asi rozhodující moment. Jsme rádi, že se nám podařilo otočit výsledek v přesilovkách. Je to dobrý signál před play-off," připomněl zvednutí úspěšnosti přesilových her v posledních utkáních. Dříve se početní výhody Holešovickým přiliš nedařily, nyní v nich střílejí důležité branky.
Nejprve využil právě Jakub Langhammer přesilovku pět na tři a vzápětí už klasickou převahu jednoho hráče zúročil s přispěním nohy vítkovického beka kapitán Výborný. "Šel jsem tam místo Petra Tona. Nebylo to nic těžkého, jen jsem dorazil střelu od modré čáry," říká skromně Langhammer.
Hned zkraje třetí dvacetiminutovky však Severomoravané srovnali na 2:2. A proto hodně záleželo, jak videorozhodčí vyhodnotí další důležitou situaci, v níž čtyřiadvacetiletý útočník figuroval. Branka do posunuté vítkovické klece však uznána nebyla. "Myslím si, že to byl gól. I Tomáš Netík mi to říkal. Škoda, že jsem to neudělal ještě líp."
A aby to nebylo vše, putoval Langhammer ještě katr v nejnevhodnějším momentě, v době vítkovického závěrečného náporu a touze po vyrovnání. "Nebylo to moc příjemné, když mě chvíli před koncem rozhodčí vyloučil. Kluci to však zvládli, já jsem jim věřil."
