13. 1. 2010 Vojtěch Gibiš

Langhammer s „košíkem“ si připomene juniorská léta

PRAHA Ač nestrká nos kam nemá, přesto ho už má v této sezoně podruhé zraněný. Jakub Langhammer (25) nedohrál po faulu plzeňského Jana Kováře nedělní duel, v pátek však už bude opět připravený. Do zápasu s Vítkovice ale naskočí s juniorským „košíkem“.

Jak to vypadá s vaším zraněným nosem?
Je víceméně v pohodě, mám ho jen zašitý.

Jak k úrazu vlastně došlo?
To sám pořádně nevím. (smích) Byli jsme s Martinem Ručinským u modré čáry, já jsem se otáčel do středu hřiště a vtom jsem dostal ránu loktem do nosu.

V zápase za ten úder nebyl Kovář vyloučen, ale ve středu odpoledne mu disciplinární komise vyměřila jednozápasový distanc. Co na to říkáte?
Byl to úder na hlavu, takže potrestání je v pořádku. Nedokážu posoudit, zda není jednozápasový trest moc, ale každopádně měl být vyloučen během utkání.

Do nosu jste dostal během sezony už podruhé. Čím ty zranění přitahujete?
Netuším. (smích) Ale je to opravdu velký pech, dostat během dvou měsíců dvakrát do nosu. Doufám, že se mi to nestane potřetí, to už by taky nos nemusel vydržet…

Byla rána od Kováře do stejného místa jako zranění, které jste utržil při reprezentačním zápase na Slovensku?
Bohužel ano. Na Slovensku jsem měl i roztrhlá ústa, takže to víc bolelo. Ale cítím, že je teď nos citlivější, asi nebyl ještě úplně zahojený.

Jakub Langhammer
Jakub Langhammer v kabině

Ve středu jste naskočil znovu do tréninku, obličej vám ale chránila mřížka. Jaké to s ní je?
Nezvyklé, už jsem s košíkem dlouho nehrál. Musím si ale zvyknout, opravdu ho kvůli ochraně potřebuji. Kdyby mi nos znovu „chřupnul,“ bylo by to asi zranění na delší dobu.

Smáli se vám spoluhráči na tréninku hodně?
No pár poznámek o tom, co je to tam za juniora, zaznělo. Nebylo to ale tak hrozné. (úsměv)

V posledních zápasech jste opět začali vyhrávat. Proč to dříve nešlo?
To kdybychom věděli… Jdeme do každého zápasu s tím, že vyhrajeme.

Svoji roli určitě hrají i brankáři, kteří v poslední době úplně nezáří, že?
Gólman je vždycky důležitou součástí týmu. Chytat na Spartě není jednoduché, v posledních letech marně hledáme jedničku. Asi je to naše brankoviště nějaké zakleté…

Co je vaším cílem před poslední čtvrtinou extraligy?
Chceme být mezi šesti nejlepšími, ale rádi bychom skončili nejlépe do čtvrtého místa. To se nám ale bohužel dost vzdaluje.

Právě. Na čtvrté místo vám chybí deset bodů, pouhých šest bodů vás však dělí od dvanáctého místa. To je velký nůž na krku, že?
Přesně tak. Každý zápas pro nás teď bude jako duel play off.

V pátek vás čeká první důležité utkání, Vítkovice mají na páté příčce devítibodový náskok…
Bude to zápas „o šest bodů,“ jak se říká. Když ho zvládneme, hodně se Vítkovicím přiblížíme.

Vítkovice nejsou úplně v pohodě, třikrát v řadě prohrály. Je to šance pro vás?
Těžko říct. Na Spartu se každé mužstvo nažhaví úplně jinak, než na jiné týmy. Všichni se proti nám vyhecují na sto padesát procent. A zda se jim daří, nebo nedaří, nehraje velkou roli. My ale musíme chtít více než soupeř a zápas „urvat“ pro sebe.

Vy osobně máte našlápnuto na bodově nejpovedenější sezonu v kariéře. Takže panuje spokojenost?
Můj rekord to možná bude, ale spokojený nejsem. Radši bych vyměnil body za úspěch týmu, navíc se mi poslední zápasy moc nepovedly.

Máte před koncem sezony kromě úspěchu se Spartou ještě nějaké tajné přání? Třeba dostat se na kemp před mistrovstvím světa?
Já a mistrovství světa? To by se muselo zranit tak padesát hokejistů. Ne počkejte, padesát je málo… (smích)

×
Odehrané v 12:30 | Dor.
HC Kobra Praha
HC Sparta Praha
AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Para hokejisté budou pevnou součástí Sparty

Buchtele: Bitkař nejsem, ale kluky v tom nenechám

SPA - TRI 4:2 - Poprvé v sezoně za tři body

Přijďte v neděli 29. září 2019 do Tipsport areny na Týden hokeje