Letní příprava v závěru června finišuje, hráči po krátké dovolené absolvovali fyzické testy a v pondělí vyjedou poprvé všichni společně na led! S týmem se samozřejmě připravuje také brankář MATĚJ MACHOVSKÝ, který přišel do Sparty minulé léto a nyní ho čeká druhá sezona ve Spartě. „Začínáme brzo, abychom se co nejrychleji dostali do hry. Ze začátku nás hokej bude asi trochu víc bolet, ale rychle si zvykneme,“ říká autor šesti vychytaných nul z uplynulé sezony.
Hokej jako droga? Měl jsem úplně jiné starosti
Suchá příprava pomalu končí. Ač tým trénoval už během léta na ledě v Letňanech, v pondělí vyjedete poprvé společně na led. Bude to pro tebe úleva?
Hrozně moc se těším zpátky na led. Nebyl jsem na něm už dlouho, čekání bylo nekonečné. Každého hráče štve, když je pauza dlouhá, pro nás navíc skončila minulá sezona hodně brzo. Na druhou stranu čas bez hokeje hrozně rychle utekl. Bude super vyzkoušet si opět nové věci. Snad se do hry dostaneme co nejdřív, ze začátku nás bude hokej trochu víc bolet, musíme si znovu navyknout na jiný režim. Už se těšíme, až opět všechno začne.
Vizitka Matěje Machovského
- Narozen: 25. července 1993
- Bývalé kluby: Guelph Storm, Brampton,
Plzeň, Grand Rapids, Toledo Walleye- Úspěchy: bronz s Plzní (2015/2016)
- Zápasy v extralize: 259
- Počet zásahů: 6800
- Výhry: 134
- Prohry: 125
- Trestné minuty: 68
- Úspěšnost zákroků: 92,12%
Před začátkem přípravy ses nešťastně zranil a musel rehabilitovat. Probíhalo všechno podle představ? Navštěvoval jsi spoluhráče, když jsi byl mimo hru?
Myslím, že skoro všechno probíhalo tak, jak mělo. Jsem rád, že jsem se dal zdravotně zpátky zcela do pořádku po plánované operaci menisku. Rekonvalescence proběhla v pohodě a všechno bylo na sto procent. Příprava byla z mého pohledu ale více individuální. Kluky jsem samozřejmě chodil podporovat na zimák každý den, protože jsem v tu dobu měl na noze ortézu, takže ve volném čase nešlo dělat nic jiného (usměje se). Předtím jsem musel jen sedět doma a mít nohu v klidu. Na začátku přípravy jsem už byl zpátky na zimáku a skoro pořád jsem se potkával se všemi spoluhráči z týmu. Bylo pro mě lepší, že jsem zůstal v kontaktu.
Pomohl ti odpočinek? Nebo máš v sobě hokej jako nevyléčitelnou drogu?
Vypnout jsem popravdě tolik nepotřeboval. Hned týden a půl po konci sezony jsem šel na operaci, takže jsem měl starosti úplně jiné. Na hokej jsem v tu dobu tolik nemyslel. Soustředil jsem se hlavně na to, aby se to dalo všechno do kupy a aby se nic nezvrtlo. Naštěstí jsem neudělal žádnou blbost, takže jsem rád, že teď už můžu fungovat úplně normálně a pořádně se nachystat. Ale například pár kluků už to asi nevydrželo a trénují na ledě. Nejvíc nadržený ze všech hráčů je určitě Honza Košťálek, který už bruslí nějakých čtrnáct dní. Oproti nám ostatním bude mít ze začátku menší výhodu. My ostatní už se ale taky těšíme.
Nebylo čekání na návrat na led už trochu frustrující?
Nejvíc frustrující pro mě bylo, že jsme sezonu skončili příliš brzo. Celou dobu jsem věřil, že dokážeme postoupit přes předkolo. Měli jsme na to. Bohužel se nám vše nepovedlo dotáhnout do úspěšného konce. Říká se, že všechno špatné je i k něčemu dobré. V klidu jsem si mohl dát do pořádku zraněné koleno, to je pokaždé velmi nepříjemná bolest. Jsem rád, že jsem stihl i pořádně zregenerovat. Navíc v létě jsem měl docela napilno, jelikož přítelkyně stěhovala byt a já jsem jí s tím moc nepomohl kvůli zranění, to mě teď mrzí. (směje se)
V průběhu přípravy stihnete mnoho zajímavých tréninků mimo led, pro které v sezoně nedostanou až takový prostor. Která cvičení byla pro tebe nejnáročnější?
Ze začátku přípravy to bylo hlavně posilování v oblasti dolních končetin, kde i z důvodu zranění nezbylo tolik svalů, kolik chci mít. Měsíc klasického „nic nedělání“ se vždycky musí někde promítnout. Kromě zesilování svalů na nohou jsem se snažil především stabilizovat koleno, aby dobře fungovalo. Začátek vždycky hodně bolí, ale myslím si, že se zahojilo velmi dobře a budu výborně připraven na další sezonu.
Mezi koncem suché přípravy a začátkem tréninků na ledě proběhla dvoutýdenní dovolená. Jak jsi strávil pár dní volna?
Většinou jsem trávil čas tady v Praze, přítelkyně tady pracuje. Maximálně o víkendech jsme jezdili domů. Jen minulý týden jsme byli spolu na dovolené na Krétě, kde se nám moc líbilo.
Kvůli rekonvalescenci jsi asi neměl moc čas na své koníčky. Jaké další sporty tě baví?
Rád si zahraju třeba i fotbal, ale zahrát jsem si ho mohl až v poslední den suché přípravy. Hráli jsme malý turnaj, kde jsem si stihl zakopat. Jinak jsem toho letos moc nestihl. Určitě bych si ale jednou chtěl vyzkoušet in-line hokej, i když zase popravdě nevím, jak by to vypadalo. (směje se)
V pondělí se definitivně přesouváte na led, abyste mohli pilovat přípravu a nácviky herních kombinací. Jakým způsobem se budou lišit brankářské tréninky?
To je jednoduchá odpověď. Hráči, kteří hrají obvykle v poli, střílejí. My gólmani zase naopak chytáme jejich střely. (smích) Ne, vážně. Tréninky na ledě i příprava na suchu se celkově liší opravdu hodně. Kluci dělají úplně jiné věci, jsou více založeni na síle, gólmani to mají jinak. U nás se trénuje spíše obratnost a stabilita. Na ledě hrajete kolektivní sport, ale dají se taky dělat různé individuální věci dle potřeby.
Hned na začátku se k týmu připojí také brankář Michal Neuvirth, který se bude část tréninků připravovat s vámi na ledě. Vnímáš ho jako velkou brankářskou osobnost?
Samozřejmě. V hokeji dokázal hrozně moc, navíc se dostal do NHL, kde to není vůbec jednoduché. Drží se tam už docela dlouho, takže pro fanoušky a obecně v hokejovém světě je to známé jméno. Vím, že Míša je sparťanem už od mládeže. Jsem rád, že ho uvidím na ledě, protože se od něj můžu hodně věcí naučit. Ve své kariéře jsem se potkával na ledě s různými brankáři ze zámoří a každý z nich se připravoval trochu jinak.
Rivalové v brance? V každém týmu jsou dva gólmani
V uplynulé sezoně ses stal členem charitativní organizace Saves Help, která pomáhá tělesně postiženým. Jak se zrodilo tvoje účastenství v tomto projektu?
Oslovil mě Šimon Hrubec, jestli chci být součástí a bez váhání jsem řekl, že do toho půjdu. Myslím, že má tento projekt šanci uspět. Se Šimonem se dobře znám, na všem jsme se shodli. Základním bodem byla dohodnutá cifra, která se bude dávat za jeden úspěšný zákrok. Když jsem si na jaře spočítal svoje zákroky, řekl jsem si, že je to dost málo. Tak jsem si řekl, že i s ohledem na naše příjmy částku zdvojnásobím, protože jde na dobrou věc. Pokud ale budu mít v sezoně tři tisíce zákroků, to už by bylo finančně náročnější. To bych ale musel trhnout nějaký extraligový rekord (směje se).
Ve sparťanské kabině se staráš o hudbu. Jak jsi se k této roli dostal?
Velice jednoduše. Zkrátka se mi moc nelíbilo, co se do té doby pouštělo v kabině (smích). Já si na hudbě hodně zakládám, je mou každodenní náplní, kterou si zpříjemňuji celý den. Má hudba se naštěstí klukům líbila. Jelikož jsme měli více mladších ročníků, tak s tím nebyl vůbec žádný problém. I starším ročníkům nic nevadilo. Vždy se snažím všem vyhovět, poptal jsem se nejdřív starších mazáků, co rádi poslouchají a co chtějí za typ písniček. V nové sezoně dám ale rád prostor i ostatním klukům a trochu se stáhnu do ústraní, i když se je pořád budu snažit směrovat správným směrem.
Nelákala by tě i role pokladníka, kterou zastává několik let Lukáš Pech?
Toho bych určitě dělat nechtěl, to je další velká starost navíc. Nic pro mě (smích).
Nejenom, že jsi tvrdil muziku v kabině, ale také ve sparťanském brankovišti. Ve statistikách sis připsal celkem šest vychytaných nul. Byl jsi se sebou v sezoně spokojený?
Řekl bych, že osobně můžu být spokojený. Na druhou stranu si ale myslím, že čistých kont mohlo být o něco víc. Párkrát mi těsně uteklo, mohlo to být ještě o něco veselejší. Když se vrátím v kariéře zpátky, v Plzni se mi to taky stávalo. Vedli jsme o gól či o dva a soupeř ke konci tlačil a dokázal snížit třeba při své hře bez brankáře. Čistá konta ale moc neřeším, chtěl bych spíše pomáhat týmu a hlavně vyhrávat, to je priorita.
Na Spartě se připravuješ pod trenérským vedením Petra Přikryla. Pochvaluješ si spolupráci s ním?
S Bingem probíhá všechno výborně. Nejvíce mi na něm vyhovuje to, že umí dávat tréninkům hlavu a patu a dá se s ním mluvit úplně v pohodě. Je s ním i legrace, dokáže uvolnit atmosféru. V létě jsem ale trénoval jinak než ostatní brankáři, až ke konci jsme si tréninky společně namíchali. Fungovalo to skvěle.
V uplynulé sezoně jsi zastával post brankářské jedničky, během ní ale přišel do tandemu zkušený Jakub Sedláček. Jaký spolu máte vztah?
Vyloženě pohodový. V každém týmu jsou dva gólmani, vždy jsou tak trochu rivalové, ale v dobrém slova smyslu. Je to podobné jako na automobilových závodech, kde má jedna stáj dvě auta. Samozřejmě je to kvalitní gólman a konkurence. To mi ale nevadí. Hlavní je, že si umíme vyhovět lidsky a neděláme si žádné naschvály, které nikam nevedou. Naopak si pomáháme. V sezoně se stane, že jeden gólman chytá míň a druhý zase o něco víc. Já se vždycky snažím o to, abych chytal co nejvíce.
Do týmu přišlo během léta několik kvalitních posil. Jak se ti líbí z pozice brankáře dosud poskládané mužstvo?
Líbí se mi moc, přišli opravdu kvalitní hráči, zvučná jména. Třeba Marek Kvapil, měl loni opravdu parádní sezonu. Přišli ti nejlepší, kteří se v současné době dali v extralize sehnat. Jsem rád, že se sportovnímu vedení daří přivádět takové hráče. Velký podíl na tom má jednoznačně Petr Ton s Jardou Hlinkou. Když s vámi jednají takové ikony, vnímáte zájem klubu hned jinak. Věřím, že jdeme správným směrem a doufám. Ambice jsou u nás na Spartě vždycky vysoké, teď to nebude jinak.
Nejnovější posilou je Adam Polášek. V pozici obránce ti bude z nových akvizic na hřišti nejblíže.
Je dobré mít takové kvalitní beky před sebou. Znám ho, hráli jsme spolu proti sobě, když byl ve Spartě a já ještě v Plzni. Potkali jsme se i několikrát na srazech reprezentace. Tím, že pochází také ze Slezska, jsme k sobě našli rychlejší cestu. Je to super kluk, doufám, že zůstane co nejdéle.
Po návratu z Ameriky byla Sparta pro mě priorita
Jaký je tvůj cíl do nové sezony?
Přál bych si, abych ještě více pomáhal týmu v cestě za vítězstvími. Už jsem si zvykl na tlak ve Spartě, její hra se rozebírá daleko podrobněji než v jiných klubech. Je to přeci jen Praha. Sparta byla, je a bude vždycky jenom jedna v hokeji i ve fotbale. Tlak je ale jen takový, jaký si ho člověk sám na sebe vytvoří. V minulé sezoně jsme si tlak nejprve moc nepřipouštěli a vyhrávali jsme. Pak se nám to začalo trochu bortit a každý pak chtěl už jenom víc a víc. V tomhle je to trochu kontraproduktivní. Musíme se soustředit sami na sebe, a hlavně na to, abychom fungovali pořád stejně. Věřím, že letos nám to bude dobře klapat.
V minulé sezoně výkony ovlivnila i rozsáhlá marodka…
Ta bylo opravdu obrovská... Měli jsme i devět zraněných hráčů ze základní sestavy. To pak může být soupiska široká, jak chce, ale doplnit prostě nejde. Hlavně to bylo jedno s druhým. Přestalo se nám trochu dařit, zranili se nám klíčoví hráči a pak se těžko nakopává zase zpátky. Na jaře jsme honili výsledky, jak se daly. Posledních pět kol v základní části jsme už víceméně zažívali režim play-off, takže jsme byli nakonec strašně rádi, že jsme předkolo urvali. Škoda, kdybychom byli zdraví, možná by to dopadlo jinak. Měli jsme určitě navíc.
Matěj Machovský si ve své kariéře vyzkoušel roli bitkaře:
V přípravě sehrajete celkem devět přátelských utkání, včetně třaskavého pražského derby se Slavií. Těšíš se?
Určitě. Těším se na dobrou atmosféru, doufám, že nás fanoušci budou podporovat už během přípravy. Z herního pohledu je pro nás ale zásadní až závěr přípravy. Až tam bude potřeba, aby si vše dobře sedlo a fungovalo. Na začátku se bude hlavně hodně testovat, trenéři budou zkoušet různé hráče a kombinace.
Pikantnější pro tebe i úvodní extraligový zápas s Plzní, kde jsi dříve působil, je to tak?
Už to po minulé sezoně tolik nevnímám, je to pro mě zápas jako každý jiný. Loni bylo ale zvláštní vracet se na místo, kde to člověk dobře zná.
Zabydlel ses už v Praze?
Je mi tady moc dobře, i když nejsem typ, co by vyhledával ruch velkoměsta. Party nevyhledávám, mám rád svůj klid. Po návratu z Ameriky byla pro mě Sparta priorita, prostě jsem do ní chtěl. Jsem sice z malého města, stejně jsem do Prahy jezdil vždy rád. Moc se mi líbí různorodost restaurací, neustále tu probíhají koncerty celosvětově známých kapel. Nedávno jsme zrovna byli s přítelkyní na koncertě Maroon 5. Skvělý zážitek.