Zadák ze Slovenska působí ve Spartě již od juniorských let, mnoho příležitostí však v prvním mužstvu Pražanů nedostal. Do Ostravy odcestoval s mužstvem jako sedmý obránce a prvnímu střetnutí jen přihlížel ze střídačky. Jenže trenérům ze sestavy vypadl zraněný Vydarený a Cunik se musel do druhého dne připravit. „Trenéři mi řekli hned, že nastoupím. Byl jsem trochu roztřesený, ale řekl jsem si, že jsou i horší věci,“ pousmál se rodák ze Spišské Nové Vsi.
Ve 22. minutě totiž jako poslední bek vyvážel puk z obranné třetiny, ale o kotouč přišel a před Přikrylem se ocitl zcela osamocený Svačina. „Měl jsem nějakou lehkou hokejku a zapomněl jsem puk za sebou. Hrozně mě ale potěšilo, že mi nikdo ze spoluhráčů nevynadal a naopak mě povzbudili, že se to stává. Musel jsem zvednout hlavu a jít dál,“ kál se mladíček, jenž Slovensko reprezentoval na mnoho mládežnických turnajích.
Výčitek se nedostavilo ani od samotného maskovaného muže Sparty, který nejvážnější situaci Ostravanů vyřešil a uchránil Spartu od vedoucí branky soupeře. „Měl jsem srdce v kalhotách, hned jsem se omluvil a poděkoval mu,“ vrací se naposledy ke smolnému okamžiku její hříšník.
Po druhém hracím dnu tak Sparta srovnala se soupeřem krok a za nerozhodného stavu se série stěhuje do Holešovic. „Určitě jsme přijeli s tím, že bychom jedno vítězství odvezli rádi. Nikdy ale nemůžeme být spokojeni, vždy je co zlepšovat,“ myslí si obránce, jenž letos v základní části odehrál za Spartu osm utkání. Více prostoru dostával na farmě v Berouně, kde již sezóna skončila. Že si ji Cunik ještě prodlouží v hlavním městě však ani nedoufal.
„Vůbec jsem to nečekal. Měl jsem špatný začátek ve Spartě i v Berouně, sezóna mi vůbec nevycházela a měl jsem velké problémy. Doufám ale, že nakonec ji budu moci zhodnotit pozitivně, jsem rád za každý okamžik v tomhle mužstvu,“ uzavřel krátce před dlouhou cestou do Prahy.
