13. 12. 2018 Marek Táborský

Michal Broš: To nejhorší snad máme za sebou

Poslední týdny byl denně v permanenci, kvůli velkému počtu zraněných hráčů neustále řešil složení sestavy. Sportovní manažer MICHAL BROŠ nyní věří, že nejhorší období má Sparta za sebou. V obsáhlém rozhovoru se vyjádřil k dlouhodobě zraněným hráčům i vidině doplnění kádru o nové hráče.

Tým v závěru roku sužovala početná marodka, chybělo i deset hráčů A-týmu. Blýská se už na lepší časy?
Snad ano, bouřka ale trvala dvakrát déle, než všichni předpokládali. Díky desetidenní pauze, která nám v naší situaci dost pomohla, už alespoň vyhlížíme návrat některých hráčů.

O koho jde?
Naskočit by mohl Jan Košťálek, Lukáš Klimek a pokud vše vyjde, tak i Jiří Smejkal. Bohužel ani po pauze naopak nebudeme moct počítat s Petrem Kalinou, Robertem Říčkou a Jiřím Černochem…

Vezmeme marody po jednom. Co aktuálně trápí Jiřího Černocha? Už alespoň odložil berle?
Už ano. Po souboji v zápasu s Libercem mu soupeř nešťastně upadl na koleno. Původní diagnóza poškozený meniskus se rozrostla o utržený postranní vaz, který Dr. Chochola ihned spravil metodou, která nevyžadovala tak dlouho rehabilitaci. Přesto nebude dřív jak v lednu schopný trénovat.

Robert musel podstoupit operaci, při které mu doktor Chochola vyndal obrovské krevní sraženiny, které už začínaly kostnatět a nedovolovaly Robertovi ani chodit.
Michal Broš

Robert ŘíčkaJak vypadá zdravotní situace Roberta Říčky?
V domácím utkání s Mladou Boleslaví dostal nepříjemného koňara, který hráče dokáže na týden vyřadit. První týden se vše vyvíjelo podle očekávání, pak se ale situace zhoršila. I přes užívání prášků proti ředění krve a dalších léčebných postupech došlo k nejhorší možné komplikaci. Robert musel podstoupit operaci, při které mu doktor Chochola vyndal obrovské krevní sraženiny, které už začínaly kostnatět a nedovolovaly Robertovi ani chodit. Aktuální prognóza je, že bude dalších alespoň šest týdnů mimo hru.

Co se děje s Petrem Kalinou?
Podstoupil běžnou operaci slepého střeva, po které nastaly další komplikace a záněty. Místo tří týdnů rekonvalescence je mimo už šest týdnů a ještě není schopný trénovat a další tři až čtyři to bude trvat.

Velká smůla...
Všechny případy se dost zkomplikovaly. Honza Piskáček chyběl měsíc, Tomáš Pavelka navíc dostal pukem do obličeje a měsíc také chyběl. Honza Košťálek má problém s ramenem a také si musel dát pauzu. Jirka Smejkal si na rozcvičce před tréninkem způsobil silný výron kotníku a Lukáš Klimek si při nešťastné nehodě na motokárách natrhl šlachu na ruce a je už dva měsíce mimo. Petr Vrána s Matějem Beranem navíc poslední zápasy hráli přes bolest díky injekcím.

Pokud by šla ale smůla personifikovat, dostala by jméno Daniel Přibyl, je to tak?
Jeho případ je jedna velká komplikace. Před námluvami jsme věděli o chystané operaci, výhledu, rehabilitačním plánu, který běžel, jak měl. Po prvním týdnů tréninků ale přišly opět komplikace. Vše, co se mělo pokazit, se pokazilo. Doufali jsme, že nám Dan pomůže ke konci sezony. Nakonec ji ale s největší pravděpodobně vynechá úplně celou…

Daniel chodí spoluhráče podporovat alespoň do kabiny. Pomáhá týmu jeho přítomnost?
Je to velký sparťan, odehrál tu většinu své kariéry. V kabině je oblíbený, jeho přítomnost kluky těší, nicméně aktuálně je toho moc i na něj. Dovedu si představit, že se mu mezi kluky nechodí moc dobře, hokej a dennodenní program mu moc chybí. Svádí svůj těžký boj na jiné frontě a je to spíš on, kdo potřebuje naši podporu.

Zažil jste sám ve své kariéře podobnou marodku?
Pamatuji si sezonu pod trenérem Hadamczikem, kdy jsme měli po pěti zápasech plný počet bodů a pak se nám vše začalo sypat. Naše třetí pětka byla složená hráčů z prvoligového Berouna a Jihlavy. Marodka byla také příšerná. Musím teď poděkovat všem týmům z Chance ligy, kteří nám hráče pustili, byť třeba na jediný zápas. I jejich soutěž má šílené tempo.

Může taková krizová situace alespoň tým více semknout?
Mohlo by to tak fungovat, alespoň v mnou vzpomínaném případě to tak bylo. Tehdy ale nebyla soutěž tak moc vyrovnaná, tak minimální rozdíl mezi druhým a dvanáctým týmem jako nyní nebyl ještě nikdy. Nikdo nedá jediný bod zadarmo, kvůli každému je potřeba si pořádně hrábnout. Dlouhodobě se situace se slátanou sestavou nedá udržet, pokud nemáte světélko na konci tunelu. Každý návrat hráče přinese čerstvou energii.

I přes tyto komplikace se držíme v horní polovině tabulky. Jak jste spokojený s dosavadními výkony týmu?
Spokojený nemůže být člověk nikdy. Marián Jelínek tomu říkal spokojená nespokojenost. Vždy je třeba si uvědomit, že lze spousta věcí dělat líp, ale zároveň by mohl být vývoj i horší. Po přípravě vše vypadalo parádně, tým se semknul a vycházela sázka na týmový charakter a ducha. Odrazilo se to i v dobrém startu. Hru jsme postavili na skvělém brankáři, podpořené systémovými změnami od trenéra Uweho Kruppa. Chvíli jsme byli i v čele ligy.

Kde vidíte negativa?
Ve slabších výkonech na domácím ledě, kde jsme zatím nenašli vlnu, na které bychom se chytili. Šňůra domácích výher by nám zajistila stabilnější pozici mezi nejlepšími týmy. Do poloviny listopadu jsme neprohráli dvakrát za sebou, pak přišly tři prohry a to, co do té doby fungovalo, začalo lehce skřípat.

Trenér Uwe Krupp.Máte vysvětlení pro to, že se nám doma nedaří podle představ?
Potýkali jsme s tím už loni. Po sérii emocionálních vrcholů, obratů, skvěle odehraných zápasů přicházelo podcenění, bohorovnost, pocit, že výhry přijdou samy. Ale v této lize nepřijdou. Problém vidím i v tom, že z dvaceti zápasů šestnáct prohráváme v první třetině. Obrátili jsme neskutečné množství zápasů, často ale začínáme hrát, až když nám teče do bot. Zde je velký prostor ke zlepšení.

Pracuje se vzhledem k marodce na doplnění kádru?
Usilovně. Na hráčském trhu řešíme každou příležitost, která se naskytne. Není tajemství, že jsme byli ve hře o Tomáše Plekance, řešili jsme i další hráče, kteří se vraceli z NHL nebo KHL. Bohužel to zatím nedopadlo. V nejbližší době se rýsuje doplnění mužstva o jednoho až dva hráče se zkušenostmi ze zámoří i Evropy.

Proč nevyšly předchozí pokusy?
Kontaktovali jsme příkladně agenty Jana Kováře, Michala Birnera či Tomáše Kundrátka, bohužel se hráči rozhodli k návratu do prostředí, které znají, nebo odkud odešli do světového hokeje.

Bojí se hráči tlaku ve Spartě?
Je pravda, že Sparta je pro velké kluky, co mají „koule“. Znám spoustu hráčů, kteří raději za stejné peníze půjdou hrát někam, kde se od nich nebude tolik očekávat a nebudou tak na očích. Na druhou stranu je logické, že se vrací do míst, kde mají nějaké pouto. Vše je také otázka rozpočtu, ve finančních závodech nejsme schopní nabídnout víc než naši konkurenti. Spíš je to naopak.

Fanoušci by rádi slyšeli konkrétní jména, o která Sparta usiluje...
Není vhodné informovat o našem snažení, dokud nejsou přestupy hotové. Každé ráno se ale bavíme minimálně o dvou nových, potencionálních posilách, rozebíráme je, ale často také neklapnou, nebo hráči nejsou k dispozici. Nechceme vířit novinářské spekulace. Rozhodně ale nespíme a hledáme cesty, jak náš kádr udělat ke konci sezony silnější.

My ale v týmu máme hráče, kteří jsou schopní dát spoustu gólů. Kudrna, Pech, Vrána, Jarůšek, Buchtele, Forman, ti všichni dokáží dát za sezonu víc jak patnáct gólů.
Michal Broš

Za pětadvacet zápasů mají naši nejlepší střelci jen sedm gólů. Sháníme i gólového střelce?
Kdo by ho nesháněl? My ale v týmu máme hráče, kteří jsou schopní dát spoustu gólů. Kudrna, Pech, Vrána, Jarůšek, Buchtele, Forman, ti všichni dokáží dát za sezonu víc jak patnáct gólů. Samozřejmě, pokud se na trhu střelec objeví, budeme s ním v kontaktu, ale je především třeba dostat víc gólů od hráčů, které máme k dispozici. Je dobré, že máme více vyrovnaných střelců, góly umí přidat obránci i třetí a čtvrtá lajna. Nevnímám tedy tuto bilanci až tak negativně, částečně odpovídá myšlence soudržnosti a týmovosti kádru. Samozřejmě bych se ale nebránil, kdy by měl někdo o osm gólů víc než ostatní.

Několik posil přišlo do kabiny už v létě. Začneme u trojice Kanaďanů. Jak jste s jejich přínosem spokojený?
U všech jsme věděli, co čekat. Jeremie Blain byl zvyklý hrát hodně minut za zápas a být důležitým obráncem, což naplnil i u nás. Steven Delisle skvěle zapadl do týmu, přijal roli defenzivního stožáru a je jedním z lídrů na ledě i mimo něj. Je to věčně pozitivní a hecující prvek týmu. Zach Sill je podobný případ. Ve své roli psa obranáře se cítí dobře, umí nejlepším hráčům soupeře znepříjemnit zápas, blokuje střely, pro tým udělá vše. Škoda, že má zatím pořád vajíčko na kontě vstřelených branek. Zaslouží si, aby dal gól, pro tým toho dělá hrozně moc.

Matěj MachovskýBrankář Matěj Machovský se stal rychle jistotou v brance...
Drží náš tým. Díky němu máme spoustu bodů ze zápasů, kdy jsme si je tak úplně nezasloužili.

Nováčkem v týmu byl i Matěj Beran. Co očekáváte od něj?
Jeho pozice bych nazval „nepříjemná osina v zadku“, znepříjemňuje hru soupeři, ale zároveň umí dávat góly. Trochu odnáší zdravotní situaci v týmu. Když hrál ve stabilní lajně, jeho výkony byly lepší. Teď se kolem něj točí nová křídla a on získal roli „babysittera“, zodpovědného hráče, který zná náš systém a dohlídne na své parťáky. Jsme s ním spokojení.

Už během sezony došlo k výměně Blaže Gregorce za Erika de la Roseho. Švédský obránce začal brzy bodovat, vypadá to, že se tento trejd vyplatil, je to tak?
Ať už statisticky, tak i zapadnutím do uvolněné role Blaže Gregorce, který s ní nebyl úplně spokojený. Erik už vstřelil dva důležité góly a zatím jsme s ním moc spokojení.

Trenér Uwe Krupp byl pro tým velký přínos. Působí dojmem, že hráči pro něj obětují vše...
Uwe je takzvaný „players coach“. Má hráče jako své děti, do zápasu je vede jak máma své kačenky do rybníka. Historicky mu tento přístup fungoval a pro hráče je příjemné, když ví, že je kouč na jejich straně. Sám hokej hrál a ví, jak se v situacích cítí. Umí zachovat klid ve chvílích, kdy by jiný trenér na hráče řval, nadával a ponižoval je.

Má stále stoprocentní důvěru vedení?
Jasně. Máme své vize, svou cestu, která se vždy lehce změní, pokud si třeba spočítáme zdravé hráče. S tím se ale potýkají všechny týmy. Doufám, že to nejhorší už máme za sebou. Neumím si představit, co jiného by nás mohlo potkat, než dvě kila sraženin vyndaných ze stehna Roberta Říčky. Se ctí a bez velkými bodovými ztrátami jsme prošli těžkou situací a teď věřím, že bude jenom lépe.

Čeká nás nabitý leden a závěr roku, období, které dost možná rozhodne o sezoně. Chvíle, kdy budeme potřebovat tu největší podporu od fanoušků...
Program byl hustý i na začátku a paradoxně nám to pomohlo. Mohlo by nám to tak vyhovovat víc, už v létě jsme se na podobně nahuštěný formát připravovali. Věřím, že s tím tým nebude mít po fyzické stránce problém, do Vánoc se co nejvíce uzdravíme a s fanoušky v zádech rozhodující období zvládneme. 

×
Odehrané v 12:00 | Jun.
HC VÍTKOVICE RIDERA
HC Sparta Praha
×
Odehrané v 16:00 | Dor.
HC Sparta Praha
HC Energie Karlovy Vary
AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Machovský: Hráli jsme to, co po nás Uwe chtěl

KVA - SPA 1:4 - Proti Energii znovu tři body

Toma a Kasík: Doma tak pořádkumilovní nejsme!

Sparta vzdává hold padlým hrdinům