Michale, podruhé v řadě jsme odjeli s nulou na kontě vstřelených branek, navíc poslední utkání jsou téměř jako přes kopírák. Jak je to možné?
Jedním slovem hrůza. Vůbec nevím, co k tomu mám říct. Prostě nemám slov. Nenapadá mě, čím si to vysvětlit. To se prostě v sezoně nesmí stávat… V kabině si pořád říkáme věci dokola, ale k ničemu to není. Plzeň nám ukázala, jak se hraje v útočném pásmu a jak jednoduše se dávají góly. Tlačili se do branky a pořád zkoušeli střílet. Bylo jasné, že se někdy kotouče odrazí příznivě k nim a oni pak ze svých šancí dají góly. Tohle přesně se také stalo.

Přesto jsme si chvílemi vytvořili alespoň menší tlak v útočném pásmu, ani z něj však gól nepřišel.
Je to tak. Co si pamatuju, za celý zápas jsme nahodili na jejich brankáře snad jen dvakrát nebo třikrát. Hrůza. Pak zase dostaneme zbytečné, zkrátka úplně hloupé góly a výsledek logicky hovoří jasně.

Vzhledem k předchozím nezdarům, byla na našich hokejkách cítit velká křeč či psychická deka?
Samozřejmě jsme v situaci, která není vůbec příjemná. Dostali jsme se ale do ní sami. Je to realita, nikdo z nás nechtěl být v takových s*ačkách. Přitom jádro mančaftu z minulé sezony se prakticky nezměnilo. Nechápu to. Všichni si musíme sáhnout do svědomí. Když si vzpomenu na ty s*ačky, ve kterých jsme byli přesně před rokem touhle dobou, přijde mi to trochu jako déjà vu.

Zápasy jdou navíc rychle za sebou, čekají nás houževnaté Vítkovice a poté přijedou první Pardubice.
Jo, je to tak. Pokud prostě nenecháme na ledě všechno, pokud si zkrátka nevytrháme nohy z p*dele, nemáme vůbec žádnou šanci uspět. Ukázala nám to Olomouc a předtím i Litvínov.

Nechybí mužstvu, například i plynulejší přechod do útočného pásma? V některých situacích bylo trochu znát, že nám chyběl větší pohyb či jiskra, díky které bychom byli třeba i úspěšnější.
Já nevím, proti Plzni mi paradoxně přišlo, že jsme docela jezdili. Z tribuny to možná vypadalo jinak. Musíme si každý zamést před vlastním prahem. Vím, že řeknu klišé, ale bez té černé práce to opravdu nepůjde. Prostě teď zaostáváme, mladí kluci oproti nám zkušenějším nechávají na ledě všechno. Pak máme na ledě zbytek mančaftu, který by měl celé mužstvo táhnout směrem dopředu za úspěchy, ale bohužel tomu tak není. Je to zarážející. Když budu mluvit o naší hře, pak tu máme třeba situace po inkasovaném gólu. Ostatní kluci jako kdyby měli rázem hluché pušky. Je to nepochopitelné. Myslím, že bychom se právě od téhle věci mohli odrazit a konečně se začít cpát do branky, a ne se pořád s kotoučem jezdit někde u mantinelu a hrát po rozích, jak někde na staré gardě. To je prostě k ničemu a nikam to nevede.

Je v kabině nyní znát větší tlak?
Upřímně ten tlak nevnímáme pouze od oficiálního prohlášení, ale prakticky od začátku celé sezony, jelikož naše výkony nejsou vůbec dobré a ke spokojenosti mají opravdu hodně daleko. Každý o tom mluví. Dokud nezlepšíme věci, které jsem říkal, pak bohužel přijdou na řadu nucené věci, jako jsou výměny hráčů a podobně. Je to prostě nepříjemné, ale jestli to Spartě pomůže, nebude jiná možnost. Samozřejmě všichni bychom chtěli hrát tak, aby se karta obrátila na druhou stranu s tímhle kádrem, který tu máme, ale když prostě nebude jiná možnost, nedá se nic dělat. My jako hráči ještě k tomu všemu nedáváme vedení svými výkony na výběr, o to v horší situaci jsme.

V posledních dnech proběhly v médiích spekulace o možné výměně trenérů. Hrajete v tuto chvíli už primárně za ně?
My hlavně chceme hrát už konečně dobrý výkon. Jsme v tom prostě všichni. Ne, že hrajeme pouze pro trenéry. Chceme hrát jeden pro druhého, jedině tak se můžeme zlepšit a někam se posunout. Naši soupeři nám to bohužel v posledních zápasech ukázali, jak se to dělá správně.

Co bychom měli ještě zlepšit?
Myslím si, že v obraně děláme, co můžeme, ale není to ideální. Je pravdou, že Kovyho v tom několikrát necháme vykoupat. Když navíc pro změnu míříme do útoku, soupeř hru okamžitě otočí a my rázem nestíháme. Nemáme šťávu. To jsou prostě spojené nádoby. Pokud si nesáhneme do svědomí a nezačneme fárat a dělat poctivé věci, které přináší úspěch, tak budeme prostě v p*deli. Pardon za ten výraz, ale je to tak.

Pořád nás ovšem trápí zbytečné fauly, možná i trocha netrpělivosti a frustrace, souhlasíš?
Jo, jasně. To pramení z těch našich výkonů. Navíc je to už výmluva. Nemůžeme pořád říkat, že se nám nedaří jenom kvůli nedovoleným zákrokům. Něco se prostě nepodaří, zahrajeme špatnou situaci, nestihneme pak ani vystřídat, hráči jsou přetížení, faulují. V tu chvíli začneme dělat totální blbosti, prostě úplné zbytečnosti. No, co k tomu dál říct… Je to jedno s druhým. Pokud nevyřešíme detaily, jako jsou i maličkosti typu jednoho pitomého vyhraného osobního souboje, tak to prostě nepůjde. Soupeře navíc musíme před naší brankou mastit. Já střely nespočítám, ale řekněme si narovinu, že jejich gólman prostě všechno viděl. Neměli jsme jedinou dorážku, což je prostě strašné. Nejsme gólmanovi přilepení na masce, a to je přesně ta černá práce, která nám chybí. Naše hra je o zodpovědnosti každého. Ten, kdo nebude chtít dělat podobné věci, nemá tady co dělat. Pak ani nemusíme vlastně nikam jezdit. Zaprvé gól nedáme a za druhé výsledek bude vždycky stejný. A ještě, aby toho nebylo málo, pobavíme soupeřovo publikum. Prostě hrozné. Musíme se konečně sebrat a začít makat!