Na účtence s vítkovickým logem má v této sezoně šest čárek. V úterý nasypal do ostravské sítě kompletní hattrick. Solidní počin. „Na to, že tady nejsem od střílení gólů, to není špatné, co?“ smál se Tomáš Rolinek. „Ale vážně, jsem samozřejmě rád, když se mi povede dát nějaký gól, protože to opravdu není moje prvořadá činnost. A že se mi na Vítkovice letos daří? To je spíš náhoda, že jsem zrovna jim dal tolik branek,“ dodal už s vážnějším tónem.
Sparťani předvedli v Ostravě kvalitní výkon včetně řady ubráněných oslabení, v nichž se skrývaly i dvě dvojnásobné přesilovky soupeře. „Samozřejmě není ideální, že jsme hráli zase tolik oslabení, ale když už to přišlo, obstáli jsme v tomhle ohledu dobře. Základním stavebním kamenem našeho úspěchu byla dobrá defenzivní práce všech hráčů. Dobře jsme drželi v situacích pět na pět červenou čáru, maximálně naší modrou, dál jsme soupeře moc nepouštěli,“ popsal kapitán.
Vítkovické mužstvo načal Rolinek v závěru první třetiny, když tečí Barinkovy rány od modré založil gólovou listinu svého velkého večera. „Dal jsem to asi holení, moc nevím,“ vyloudil opět na své tváři úsměv. „Ty další dva už byly hokejkou, to bylo lepší. Druhý šel po střele gólmanovi od lapačky a pak mu spadnul na záda nebo kam. Třetí jsem pak dal bekhendem, ale počítají se všechny a pomohly týmu k vítězství, což je klíčové.“
Mezi tři trefy šéfa sparťanské kabiny vložil svůj gólový příspěvek Lukáš Pech, kapitánův centr z formace. Tvrdou střelou z první po přihrávce… Ano, Tomáše Rolinka. Tři góly a jedna příhra – byl to zkrátka jeho zápas. „Hrála dobře celá naše formace a díky tomu jsem měl šance. Kluci mi pomáhali, a že to tam napadalo zrovna mně, je i dílem náhody. Chtěli jsme ve Vítkovicích vyhrát a to se nám povedlo. To bych postavil v hodnocení jednoznačně na první místo,“ uzavřel skromně Rolinek.
