Máte za sebou debut v seniorské extralize. Jaký je to pocit, vstřelit hned ve svém prvním zápase gól?
Je to nepopsatelný a úžasný pocit. Přiznám se, že dneska se mi o tom gólu zdálo. (úsměv) Poté, když jsem ho dal, jsem byl strašně šťastný. Ze začátku jsem tomu nemohl uvěřit.

Jak byste celou gólovou situaci popsal?
Viděl jsem, jak jede puk po mantinelu a gólman zrovna vyjížděl z branky. Čeče (Jiří Černoch) byl u mantinelu, tak jsem si řekl, že se nejprve postavím před branku, že mi přihraje a já už to doklepnu do prázdné branky. Ale nakonec to napálil přímo na branku, já jsem se tam poté snažil dojet a stihl jsem zakončit, než se brankář stačil přesunout.

Jednalo se o vaši extraligovou premiéru. Byl jste ze začátku trochu nervózní?
Já jsem byl nervózní hodně. Začalo to už včera, když jsem se to dozvěděl. Dneska cestou v autobusu jsem byl nervózní, a ještě před zápasem. Poté to už ze mě tak nějak spadlo. Možná k tomu přispělo i to, že se mi první střídání docela povedlo. Měli jsme hned jednu šanci, to mi hodně pomohlo srovnat se. Pak už to byla jenom paráda. (úsměv)

Dokázal jste se s nervozitou nějakým způsobem vypořádat a nepřipouštět si tlak?
Já jsem se snažil dělat, že nervozita je vlastně to nadšení. Na zápas jsem byl strašně natěšený. Ptal jsem se kluků, jestli jsou nervózní a oni říkali, že ne. Tak jsem si prostě tu radost užíval s nimi.

Kdy jste se úplně poprvé dozvěděl, že dostanete šanci v A-týmu?
Bylo to včera, když jsme dohráli s juniorkou zápas v Liberci. Trenér si nejdříve zavolal kluky a řekl jim, že budou hrát za áčko. Pak si zavolal i mě a řekl, že se mám také hlásit u áčka.

Co vás v tu dobu napadlo jako první? Napadlo vás, že se také může jednat o nějaký fór?
Jak znám pana Gefferta, který se tváří ve většině případů vážně, tak jsem tomu opravdu věřil. Byl jsem neskutečně šťastný, že jsem tu šanci zahrát si za A-tým dostal. Navíc jsem moc rád, že se to takhle povedlo.

Kdybyste měl srovnat seniorskou a juniorskou extraligu, v čem vidíte největší rozdíly?
Ono to možná bude znít divně, ale mně se tady hrálo lépe než v juniorech. Tady je ten hokej mnohem rychlejší a já ze sebe vydávám úplně všechno. Tento hokej mi více vyhovuje a samozřejmě tady jsou také zkušenější kluci. Což je také parádní, zahrát si proti nim. Jsou silovější a větší. Zápas s Chomutovem se mi líbil a moc jsem si ho užil.

Mnoho lidí říká, že právě juniorský hokej je rychlejší. Jak se na to díváte vy?
Já si myslím, že to jenom tak vypadá. Ono jak jsou hráči v áčku větší, tak to trochu vypadá, že málo bruslí. Ale oni mají velkou sílu v nohách a jedou stejně rychle. Připadá mi, že to bylo rychlejší než v juniorce, ale stačil jsem na ně, takže v pohodě. (úsměv)

Vzpomněl jste si zrovna v té euforii na puk? Jak se těšíte na pokladníka, který se určitě bude o celou situaci zajímat?
Tak to nevím. Kluci říkali, že ho vezme kustod, tak mu věřím, že ho má. Doufám, že si ho odnesu domů. S tím pokladníkem to je velký průser. (smích) Už za první start se platí a bojím se, kolik mi naúčtují za gól, a ještě k tomu za nejlepšího hráče. To se nedoplatím, snad si nebudu kvůli tomu muset brát hypotéku. Zkusím nějak smlouvat. Hlavně musím říkat, že už jsem to dávno zaplatil, nebo že to zaplatím někdy později! (smích)