Páteční den strávili sparťané v trochu nezvyklém režimu. Kdo chtěl, mohl si po těžkém zápase, kdy se hráči dostali do postele až po půlnoci, přispat. Trénink byl totiž vzhledem k rozpisu turnaje naplánován až po poledni. Od pořadatelů byl daný rozvrh obsazení ledu čtyřmi účastníky turnaje, a vzhledem k tomu svěřenci trenérského dua Kalous – Nedvěd vyjeli na ledovou plochu v malebném olympijském parku na jihu Bavorska až ve dvě hodiny odpoledne. Většina z hráčů s úsměvem na tváři, obránce Richard Nedomlel i s obličejem připomínající zblízka v některých místech omalovánky.
Následky velmi tvrdého utkání se Salcburkem naštěstí nebyly u nikoho z dalších sparťanů tak zásadní. „Bylo to hodně napjaté a přišlo mi, že vyhrocených soubojů bylo až moc na to, že je srpen. Ukázali jsme ale, že se nikoho nebojíme a umíme si navzájem pomoct. To, co se dělo po faulu na Alexe Reichenberga, byl důkaz, i když na Nedovi (Richard Nedomlel) jsou trochu vidět následky,“ usmívá se Dominik Uher. „Jsme tu ale jeden pro druhého, a nejde se jen dívat, jak někdo chce zranit našeho hráče nebo jde při bitce ve dvou na jednoho. Nenecháme si tyhle věci líbit, ať už hrajeme s kýmkoliv.“
Sparťané sice v některých chvílích nenasměrovali emoce úplně správným směrem a zbytečně faulovali, nicméně duel dokázali strhnout v prodloužení zpět na svou stranu, když se velmi rychle trefil Alexander Reichenberg díky spolupráci s Říčkou a Piskáčkem. „Byl to těžký zápas. První třetinu jsme jasně dominovali, přestříleli soupeře snad dvacet ku osmi, a vytvořili si díky tomu náskok. Pak se nám ho podařilo i navýšit na 3:1, ovšem bohužel jsme doplatili trochu i na svou nedisciplinovanost,“ shrnuje kouč Jaroslav Nedvěd průběh střetnutí.
Vzhledem k tomu, že metr, který nastolili domácí rozhodčí, byl nakloněn spíše agresivní hře plné provokací ze strany Salcburku, bylo potřeba koncentrovat se na vlastní nervovou soustavu a hokejové schopnosti. „Oni mají tým složený z klasických třetiligových Kanaďanů, kteří se pak snažili hrát svými typickými prostředky,“ naznačuje Nedvěd. „Naše chyba je, že jsme se bohužel do toho nechali namočit a přistoupili na to, co chtěli. Nehráli jsme chytře, opláceli jsme a byli hodně vylučovaní. Vinou toho Salcburk ožil, snížil stav a nakonec i vyrovnal.“
Prodloužení však bylo rychlou záležitostí, a tak čeká Spartu finálové klání na Red Bulls Salute v sobotu od sedmi večer. „Těšíme se moc. Jak Mnichov, tak Bern jsou velmi kvalitní týmy, bude to opět vypjaté, ale my se nikoho nebojíme. Očekávám, že kdyby postoupil Mnichov, mohlo by se to podobat duelu se Salcburkem. Bern je podstatně hokejovější a známe ho z Ligy mistrů, kde se nám ho podařilo v minulé sezoně vyřadit,“ vypočítává Uher. „Každopádně očekávám velkou bitvu.“ Už první utkání turnaje na jihu Bavorska sledovala hrstka sparťanských fanoušků, v sobotu k nim přibudou další, kteří přicestují z Prahy.
FOTO: GEPA pictures / Markus Fischer
