Cítíš úlevu, že už máš suchou přípravu za sebou?
Těším se, jsem rád že už to zase začíná. Na ledě je to určitě lepší, než se potit v posilovně. Tímhle sice příprava mimo led nekončí, protože je to celoroční proces, ale trošku se od ní upustí. Jsme všichni rádi, že jsme zase zpátky na ledě tak, jak to máme rádi.
Už třetí rok jsi trénoval pod Davidem Skřivánkem, který u nás působil coby kondiční trenér minulou sezonu. Dal ti zabrat?
Jo, určitě. (usmívá se) Přípravu jsem měl kratší, protože jsem jel na mistrovství světa, takže jsem měl prodlouženou sezonu a končil později. Ale myslím si, že i když jsme neměli tolik času, tak jsme zvládli velký kus práce a zapracovali jsme na věcech, na které není v sezoně tolik času.
Skříva se zmínil, že máš motto „nauč se milovat proces“. Už ses to naučil?
Ano. Podle mě je to hlavně o tom procesu a člověk se musí naučit mít ten proces rád a užívat si celou cestu.
Jak jsi sám už zmínil, přípravu jsi měl o trochu kratší kvůli svému prvnímu mistroství světa. Jak svůj debut s odstupem času hodnotíš?
Pro mě bylo mistrovství světa jedním z milníků v kariéře – jedním z mých dlouhodobých cílů. Splnil jsem si tak svůj hokejový sen. Z tohohle hlediska to hodnotím pozitivně a celý šampionát pro mě byla skvělá zkušenost. Jen je to takové nahořklé kvůli výsledku, takže pocity jsou smíšené.
Bylo pro tebe kratší předsezonní volno nezvyk?
Trošku to nezvyk byl. I když vlastně dvě sezony zpátky jsme byli až ve finále, tudíž jsme hráli až do dubna, ale teď jsem měl sezonu ještě o měsíc delší. Léto uteklo hodně rychle a člověk už je zpátky na ledě. Ale nestěžuju si, jsem rád že jsem na šampionátu mohl být.
Stihl jsi nejen dovolenou, ale hlavně svatbou s dlouholetou přítelkyní Terkou. Byl jsi nervózní?
Jo, nějakou nervozitu jsem určitě cítil, ale je to podle mě přirozené. Každý, kdo se oženil, si tím určitě prošel. Ale pro mě to byl krásný životní zážitek a jsem moc rád, že jsem si mohl Terezku vzít.
Na svatbu ti přišli kromě rodiny a kamarádů i kluci ze Sparty, jak jste si svatbu užili?
Užili jsme si to moc, ale radši bych nezacházel do nějakých velkých detailů. (směje se) Ale užili jsme si to na sto procent.
Zpátky k hokeji – je výhodou, že kostra týmů zůstala až na pár změn stejná?
Určitě je to výhodou vždycky, když jádro týmu zůstává dlouhodobě pospolu. A když se zamyslím nad týmy, které byly úspěšné a vyhrály nějaké poháry, tak to jádro měly dlouhodobě pospolu. Takže určitě to výhodou je a jsem za to rád. A věřím, že teď, když se kádr doplnil, budeme úspěšní.
Na novou sezonu zůstává na lavičce i Miloslav Hořava. Je výhoda, že už se vzájemně znáte?
Jednoznačně. Pan Hořava je výborný trenér, výborně pracuje s obránci a všichni se každý den zlepšujeme. Zkrátka víme, co od něj čekat. Pan Hořava zná většinu obránců v týmu – vlastně většina obránců zůstala stejná, jen se to doplnilo pár klukama.
A co říkáš na zahraniční posily? Znáš někoho z nových kluků nějak blíž?
Pamatuju si Aarona Irvinga, když hrál předloni za Litvínov, ale jinak ostatní kluky už moc ne. Určitě se ale v dalších týdnech blíž poznáme, věřím, že pro nás budou velkými posilami.
