Vyměnil jsi definitivně hráčskou kariéru za trenérskou?
S aktivní kariérou už je bohužel asi konec. V lednu jsem byl oslovený Spartou, jestli bych nechtěl pomoci juniorce a trénování mě fakt začalo bavit. Kluky musím pochválit, protože fakt makají. Snad je spokojenost oboustranná.

Dva a půl roku jsi zůstal mimo Spartu a hokej, co jsi dělal?
Věnoval jsem svůj čas rodině a podporoval manželku. Sparta se mi ozvala zrovna v době, kdy jsme se přestěhovali zpátky do Prahy. Hokej mi chyběl, rád jsem nabídku přijal a vyzkoušel si to. Stěhování nám hodně ulehčilo, zimák mám fakt kousek. S rodinou si navíc vše plánujeme a vzájemně si vycházíme časově vstříc.

Neuvažoval jsi, že bys v létě ještě zapracoval na návratu, byť jen pro splnění snu o posledním startu za Spartu?
Uvažoval, ale... Šel jsem si párkrát zachytat za veterány Sparty. Jednou dvakrát týdně mě nic nebolelo, ale namáhat kyčle dennodenně už není pro mě. Pořád je mi pětatřicet a cítím, že bych mohl nastartovat novou trenérskou kariéru u hokeje, který miluju a o kterém něco vím.

Vyhrál tedy rozum nad zbytečným riskem, že ti pár startů může zkomplikovat zbytek života?
Takové myšlenky mě napadají poslední dva roky. Je to těžký, protože se cítím dobře. Každodenní námaha a dělání rozkleků je ale něco jiného, než když se jdete sklouznout jednou týdně. Na profesionální hokej je nutné být připravený a na takové úrovni bohužel aktuálně nejsem.

Komplikuje ti návrat fakt, že je nynější hokej rychlejší i pro gólmany?
Hokej je rychlý a nejhorší zranění vznikají, když na vás vlastní obránce hodí útočníka. Hokej je kontaktní sport, zranění do něj patří a vždycky patřit budou. Nikdo vám nezaručí, že kariéra potrvá do čtyřiceti. Každý zkrátka nemá to štěstí, aby tělo vydrželo námahu i do pětatřiceti let a výš.

Uvědomuji si, jaké jsem měl štěstí

Konkurence je navíc obrovská. Jak z nové pozice trenéra hodnotíš výkony Kuby Kováře s Pepou Kořenářem?
Skvěle! Všichni gólmani jsou kondičně skvěle připraveni, nejen v áčku, ale i v juniorech a dorostu. Sparta má teď opravdu kvalitní gólmany, konkurence je obrovská. Až z pozice trenéra vidím věci, které jsem si nikdy neuvědomil.

Jaké?
Právě to, jaká je konkurence už v mládeži a jaké jsem měl štěstí. Kamkoliv jsem v mládí přišel, hned jsem dostal šanci chytat. Na to člověk přijde až časem, jakou měl kliku, že byl ve správný čas na správném místě.

Cítíš, že díky svým zkušenostem máš klukům co nabídnout?
Jo. Cítím to v sobě. Myslím, že to cítí i kluci a sami říkají, že je fajn, že jsem ještě nedávno chytal, protože moje postřehy jsou stále platné. Jsem spokojený, jak kluci pracují a věřím, že oni se mnou také. O chytání vím, troufnu si říct, dost. Mám se sice pořád co učit, ale prošel jsem si nejrůznějšími situacemi. Zažil jsem dobré i špatné momenty. Dokážu kluky vrátit zpátky i psychicky, když jsou dole, anebo je naopak nechci moc nahoře. Vím, jak s nimi mluvit a jak je motivovat. Vím, co gólman potřebuje v danou chvíli slyšet. Dnešní hokej je hlavně o hlavě, zejména teď v playoff.

V závěru sezony začal skvěle chytat Gleb Artsatbanov, který táhne juniorku i v playoff. Čím si jeho vzestup vysvětluješ?
V juniorce se před mým příchodem gólmani hodně točili. Uklidnili jsme to, Gleb začal chytat pravidelně a skvěle. Zkusili jsme k němu jako dvojku vytáhnout Šimona Vedrala, který je výborně připravený. Sparta má v brance velký potenciál, s kluky je radost s nimi pracovat.

Chyběla ti hokejová kabina?
Chyběla, protože je prostě specifická. Ač jsou to mladí kluci, je legrace slyšet vtípky a hlášky. Zavzpomínal jsem na své roky mezi patnácti a osmnácti lety, kdy jsem hrál ve Spartě. V životě jsem nad tím nepřemýšlel. Vzpomínám až poslední dobou a jsou to hezké vzpomínky.

Vnímáš jako výhodu, že si tě kluci pořád pamatují z brankoviště?
Sám se divím, když jim vyprávím o nějakém gólmanovi a kluci prostě nevědí. (usmívá se) Je mi jasný, že za pár let budu zapomenutý. Tak to je, přišla nová generace, kterou nahradí další. To je sportovní koloběh, a proto klukům říkám, ať si užijí každý zápas a jsou rádi za šanci, jakou mají. Bojujte a mějte radost z hokeje, což je nejvíc, co můžete prožít.

Jste v kontaktu se švagrem Radkem Gudasem?
Občas si napíšeme. V sezoně jsme za ním dvakrát byli v Americe. Jsme v kontaktu, Florida bojuje o playoff a držíme mu palce. Radko nemá na příští sezonu smlouvu, ale věřím, že v NHL ještě zůstane. Na návrat do Česka je ještě brzy.

Máte doma kluka a holčičku, takže se Neuvirth vrátí za pár let na Spartu?
Je to možné. Malá začala na Spartě krasobruslit, mladý už taky bruslí. Aktuálně ho sice víc baví fotbal, ale tím, že jsem začal chodit na zimák, začala ho bavit i hokejka. Je to otevřené a záleží jen na nich. Do ničeho je tlačit nebudu. Musí si vybrat sám, protože on bude prožívat těžké momenty, kdy to bude bolet, takže musí daný sport milovat. Ať si sám vybere, v čem bude chtít být a my ho budeme s manželkou podporovat.

>>>SLEDUJTE JUNIORKU NA INSTAGRAMU!<<<