Lépe si začátek své nové výzvy představovat nemohl. Po jediném tréninku naskočil do zápasu ve druhé formaci a hned skóroval. “Branka mě potěšila, ale nevyhráli jsme. Kdybychom namísto mého bodu vyhráli, byl bych spokojenější,“ tvrdí upřímně litvínovský odchovanec.
Samotné utkání ovšem pozitivně nehodnotil. S ohledem na první zápas nechtěl hodnotit výkon mužstva samotného, ale spíše vývoj utkání. “Z mého pohledu bylo moc rozkouskované. Stále jsme hráli v oslabení nebo přesilovce, v pěti jen zřídka. Rychle jsme inkasovali vyrovnávací branku a v závěru nedali výbornou možnost, která mohla rozhodnout. Litvínov nás záhy ztrestal," litoval forvard, jehož nejlepší roky jsou spjaty s Plzní.
Přestože je rodák z Litvínova, kde také načínal svou kariéru, motivační odměnu svým novým spoluhráčům nepředložil. Toto gesto si schovává na lepší chvíle. “Litvínov už je uzavřenou kapitolou. Ovšem na zápas s Plzní určitě něco vymyslím,“ pousmál se sedmadvacetiletý hokejista.
Přesto se asi bude muset vyplatit. V první zápase hned zabodoval, spolupráce s Kratěnou mu vyhovovala. Jenže právě Kratěna je pokladníkem mužstva, tudíž si tuto příležitost nenechá uniknout. “Nedívám se na to, kolik mě co bude stát. Mnohem více mě mrzí ztráta bodů,“ konstatuje bez delšího rozmyšlení.
Strakovy myšlenky se stáčí již k dalšímu zápasu, v sobotu s Libercem. Doma se Pražanům daří, kromě zaváhání se Slavií si vždy odnesli z domácího stánku body. Na rozdíl od zápasů venku, kde je bilance zcela odlišná. “Abych se přiznal, vůbec jsem netušil, že Sparta venku ještě nevyhrála. Jsme devátí, takže o nějaké neúspěšné šňůře jsem tušil, proto bylo mým cílem vyhrát a vrátit se do osmičky. Nyní myslím na Liberec, musíme zkrátka vyhrát,“ určuje jasný plán bývalý tahoun plzeňské defenzívy.
