Pražané zároveň dvakrát inkasovali v oslabení. Naopak v početní výhodě sami neuspěli. A to ani v dlouhých přesilovkách pět na tři s pěti útočníky na ledě. Hokejistům v bílých dresech chyběla střelba a důraz, na hokejkách převládala kombinace. „A taky trocha štěstí, neodrazil se k nám jediný puk,“ připomínal dvaatřicetiletý zadák.
Ten se s pohrou vyrovnával těžko, mluvil tiše, ale smířeně. Příliš do řeči mu však nebylo. „Přáli jsme si do desáté minuty hrát za nerozhodného stavu, ale začátek nám utekl. Plzeň byla živější, my byli neustále o krok pozadu a nezasloužili jsme si vyhrát,“ přiznal sympaticky prostějovský rodák, jenž stejně jako ostatní aktéři zápasu znal příčinu nezdaru v Plzni.
„Po obdržené brance na 3:3 byla Plzeň v útlumu. Stačila jediná branka a mohli jsme ji přetlačit. Naopak hned příští střídání jsme inkasovali a znovu jsme museli dotahovat. Tentokrát už nám to nevyšlo a Plzeň výsledek napustila,“ uzavřel subtilní obránce, jenž má také reprezentační zkušenosti. Zápas s Plzní byl pro Pražany školou před městským derby se Slavií, kde budou chtít sparťané na neúspěch rychle zapomenout a vrátit se na vítěznou vlnu z prvních dvou kol.
