Františku, v současnosti působíte v juniorském týmu Sparty. Kdy a kde jste se dostal poprvé k hokeji?
Poprvé jsem se dostal k hokeji u nás na Slovensku v Bardějově, kde jsem hokejově vyrůstal a je to zároveň moje rodné město. Tam to všechno začalo.

V dětství jste měl určitě ještě jiné koníčky kromě nynějšího hokeje. Prozradíte, kdo z vašich blízkých vás k němu přivedl a nyní v něm podporuje?
Jasně. Asi jako každý malý chlapec jsem zkoušel hodně sportů, které by mě zaujaly, ale nakonec stejně zvítězil hokej a já jsem jedině rád, že v něm můžu pokračovat a dále se v něm zdokonalovat. Od začátku mě bavil opravdu nejvíc ze všech ostatních sportů a už i kvůli tomu jsem chtěl zůstat při něm. V hokeji mě podporuje celá moje rodina a já jsem jim za to neskutečně vděčný, protože pro mě dělají hodně a já jim za to moc děkuji.

Ještě před nástupem do Sparty byl váš tým Poruba, kde se vám bodově velmi dařilo. Proč jste se vlastně rozhodl pro změnu působiště?
Asi není třeba spekulovat, že Poruba je daleko menší klub než Sparta. Poruba mi však dala strašně hodně zkušeností do mého hokejového života a neskutečně mě hokejově posunula dopředu. Pak přišla nabídka právě od Sparty a já jsem samozřejmě věděl, že se jedná o veliký klub s bohatou historií. Neváhal jsem a šel jsem do toho, protože při mém rozhodování hrálo roli i to, že se chci zase posunout o něco dál.

Za Spartu jste si poprvé od svého příchodu zahrál v minulé sezoně. Byl to pro vás velký skok přestoupit do podstatně slavnějšího klubu?
Po klubové stránce to určitě velký skok byl, to bez pochyby. Ale na druhou stranu tu jsou i takoví kluci, kteří jsou stejně jako já z masa a kostí, takže nebylo na výběr nikterak váhat a přemýšlet, jak to zvládnout. Šel jsem do toho naplno, chtěl jsem se ukázat novým trenérům, aby byli s mou hrou spokojeni. Myslím si, že se mi podařilo se v týmu uchytit dobře. To je fajn, že se mi to povedlo.

První fáze sezony už skončila a vy jste ji doslova prosvištěli téměř bez ztráty kytičky. Dalo by se říct, že vám všechno vycházelo tak, jak jste si přáli?
Dalo by se říct, že ano. Od samého začátku sezony jsme si neustále opakovali, že chceme hrát útočný hokej a střílet hodně branek. Chtěli jsme naši skupinu vyhrát, což se nám nakonec podařilo. Nyní ale nastává zcela jiná situace, co bylo, bylo. My se teď hlavně musíme soustředit na další část, abychom to zvládli. Musíme makat víc než na sto procent, aby se pak bylo po sezoně z čeho radovat.

Jediné, co vás opravdu v tuto chvíli může trochu trápit, je to, že jste jen těsně nedokázali pokořit hranici sta gólů. Věřili jste, že dokážete být takhle produktivní?
Popravdě, vstřelit za dvacet zápasů sto gólů, to bychom chtěli asi už moc. Ale zase jsme nebyli od toho tak daleko, aby se nám to povedlo. I trenéři nám to v kabině říkali, ale nevyšlo to. Věřili jsme si od startu první fáze, že dokážeme dát hodně gólů a že jsme tým se zkušenými hráči. Máme v týmu šikovné útočníky, kteří dokážou dát góly v důležitých pasážích celého zápasu, takže v tomto ohledu jsme rozhodně strach neměli.

Váš tým působí od začátku sezony velmi kompaktně. Vypíchl byste však nějaký nedostatek, který se vám třeba ještě nepodařilo odstranit?
Musím říct, že jako tým jsme velmi dobrý kolektiv a dokážeme si navzájem vyhovět. Někdy ale přesto děláme hloupé chyby, jako například zbytečné fauly, které nás pak v zápasech stojí strašně moc sil, a toho se musíme vyvarovat. To bych označil asi za ten malý nedostatek na našem herním projevu.

Ze začátku sezony jste dostávali poměrně hodně branek, oproti posledním zápasům se to trochu zklidnilo. Pracujete v současné době s trenéry na práci v defenzivě?
Ano, pracujeme. Obecně práce v obranném pásmu je třeba hodně zlepšit, protože v dalších zápasech hraje důležitou roli především precizní neprostupná obrana. Trenér nám neustále opakuje, že dostáváme hodně gólů z jakýchkoli pozic. My na tom pracujeme v každém tréninku a snažíme se to zlepšit. Snažíme se, abychom těch gólů dostávali co nejméně, a naopak v ofenzivě abychom byli co nejproduktivnější.

Vy sám jste v tomto ročníku vskutku produktivní obránce. Myslíte si, že je to i tím, že se daří celkově celému týmu a pak, jak se říká, naskakují body samy?
Snažím se, co nejvíce pomáhat týmu a zatím se to daří. Za body jsem samozřejmě rád, ale daleko důležitější jsou týmové výsledky. Jak říkáte, určitě je to taky tím, že se nám daří a vyhráváme, to je na tom to klíčové.

Pomalu saháte na hranici dvaceti kanadských bodů a jste druhým nejlepším obráncem hned za Ondřejem Havlínem. Jste spokojen se svým herním vytížením?
S herním vytížením jsem velmi spokojen a za to trenérům děkuji. Obecně všichni beci v našem týmu dostávají při hře dostatek prostoru na to, aby se mohli ukázat. Prakticky od začátku sezony hrajeme na tři obranné páry, takže se tam poměrně často točíme a jsme na ledě skoro pořád. Myslím si ale, že to může být ještě lepší.

V této sezoně jste si vyzkoušel jeden zápas za druholigové Letňany, kde pravidelně nastupuje hned několik sparťanských hráčů. Jaká to pro vás byla zkušenost?
Byla to výborná zkušenost zkusit si dospělý hokej. Je to úplně něco jiného než v juniorce, hraje se hodně do těla a hra je více založená na síle. Také je to rychlejší hokej po bruslařské stránce, takže super, že jsem si to mohl vyzkoušet.

Od této sezony povinně v každém utkání týmy absolvují prodloužení bez ohledu na výsledek. Zvykl jste si už se svými spoluhráči na tuto novinku?
Ze začátku sezony to pro nás byl velký nezvyk a nikdo nevěděl, jak se s tím vypořádat. Postupem času jsme si na to všichni zvykli a dá se říct, že v tuto chvíli je to v pohodě. Je fajn, že si můžeme zahrát o něco málo minut navíc a také pro diváky to musí být zábava.

Minulý týden váš tým úspěšně vstoupil do druhé fáze sezony vítězstvím nad moravskými soupeři. Jak těžké to pro vás byly zápasy? Na čem musíte pracovat?
Už před těmi zápasy jsme si říkali, že by bylo dobré začít vítězně. To se nám podařilo a máme hned několik bodů už na začátku. Byly to pro nás těžké zápasy, ale o to víc jsou výhry cennější, že se nám jich podařilo dosáhnout. Musíme stále pracovat na všech prvcích naší hry, ale hlavně se musíme zaměřit na hru v obranném pásmu, to je základ úspěchu v dnešním hokeji.

FOTO: Juliana Zash