Lubomíre, jak se
cítíte jako nový patron sparťanské sezony?
Pro mě je velká pocta, že mohu být i malou součástí takového klubu, jakým
Sparta je. Strávil jsem tady celý život, vždy mi tady bylo krásně a poznal jsem
tady spoustu velkých osobností, jak hráčů, tak i trenérů, od kterých jsem
čerpal a kteří mě spoustu věcí naučili.
Co byste popřál
Spartě do nové sezony?
Co nejvíce úspěchů, co nejmíň zranění, trenérům šťastnou ruku, hráčům
vynikající partu, aby byli schopní a ochotní udělat i v těžších chvílích pro
své spoluhráče i pro mužstvo, co je v jejich silách. A aby všichni společně
vrátili Spartu na příčky, které jí náleží.
V nové sezoně
Spartu vede v roli trenéra Uwe Krupp, co na tuto změnu říkáte?
Je to obrovská persona. Má bohatou hráčskou i trenérskou kariéru. Věřím, že
přinese správný směr, styl a nové myšlení, které Spartu posune tam, kam patří.
Po minulé sezoně
Sparta přivedla hned několik velkých jmen v čele s brankářem Matějem Machovským.
Jak hodnotíte posily?
Jsou to vynikající jména, což se ukázalo i v zápase proti Hradci, kde
Machovský chytal excelentně. Takového brankáře Sparta dlouho neměla. Přeji si,
aby mu ta forma a výkon vydržely až do finále.
U hlavního týmu
pracují Jaroslav Nedvěd, František Ptáček, Michal Broš, majitelem je Petr Bříza
– tedy všichni se sparťanským srdcem. Cítíte, že tohle je správná cesta, jak
přivést Spartu zpět na vrchol?
Mám velkou radost. Je skvělé, že se v týmu angažují ryzí sparťani. Jarda
Nedvěd, skvělý hráč a trenér s úspěchy i u mládeže. Franta Ptáček je velký
srdcař, má zásluhu na letní přípravě a co jsem slyšel, byla perfektní.
Budete jako patron dohlížet
na výkony Sparty přímo v O2 areně?
V minulých letech jsem se snažil chodit, ale nevycházelo to moc pravidelně,
kvůli zaměstnání a dalším povinnostem jsem neměl moc času. Ale slibuji, že v této
sezoně se to opravdu zlepší a udělám všechno pro to, abych pravidelně fandil.
Ve Spartě jsem prožil krásná léta. Mám jen ty nejhezčí vzpomínky.
Ve Spartě jste
strávil 13 sezony, jak na tu dobu vzpomínáte?
Pro mě to byla krásná léta. Vzpomínám na všechny trenéry, které jsem zažil,
s velkým respektem. Mám jen ty nejhezčí vzpomínky.
Vy jste si
v kariéře zahrál i v Nizozemsku. Jaká to byla zkušenost?
Bylo to na sklonku kariéry, úroveň byla nižší, ale samozřejmě to bylo
úměrně k věku. V každém týmu byli tři cizinci, my jsme byli tři Češi.
Hrálo se na dvě pětky, byl to speciální hokej, ale užil jsem si to.
Radost ze sportu a pohybu. Celý život jsem sportoval, mám spoustu kloubů opotřebovaných a bez pohybu jsem prakticky vyřízený člověk. Takže se snažím co nejvíce hýbat.