Domácí v první třetině hodně podržel brankář Pöpperle. Nejvíce se blýsknul, když vykopnutím pravého betonu zmařil šanci exsparťana Ručínského. „Pepís nám opravdu hodně pomohl, měl tam řadu těžkých zákroků. Předvedl přesně to, co od gólmana potřebujete, abyste mohli vyhrát,” pochválil Pöpperleho Tenkrát. Litvínov hýřil aktivitou, předváděl svůj typický ofenzivní hokej. „Chemici si s obranou obvykle hlavu moc nelámou, rádi útočí. Věděli jsme, že po poslední prohře se na nás pokusí vletět. Když totiž dají jeden, dva góly, jen těžko se zastavují. Hrálo se nahoru dolu, nic jiného jsme od nich nečekali,” přiblížil průběh zápasu vyhlášený kanonýr.
Ačkoliv Tenkrát skóroval v říjnu již počtvrté, na své statistiky příliš nekouká. „Důležité je, že se daří celému týmu. Vyhráli jsme pár zápasů, začali jsme si věřit,” těší čtyřiatřicetiletého útočníka. Sparta se dlouho v koncovce trápila, nevyužila ani takřka dvouminutovou přesilovku pět na tři. Severočeši se trestné lavici rozhodně nevyhýbali, odseděli si deset menších trestů. Jednou platili za zbytečné fauly, jindy zase za taktické nedostatky. „Jsem rád, že nás nevyužité přesilovky už nerozhodí. Držíme pohromadě. Ukázali jsme, že máme jako tým velkou sílu,” řekl Tenkrát, jenž okupuje čele kanadského bodování Sparty společně s dlouholetým kamarádem Petrem Tonem.
Jeho chvíle přišla ve čtyřiatřicáté minutě, když převzal pas od Kočího a tvrdou ranou pokořil Fraňka. „Už jsem byl na konci střídání. Puk se dostal k Davidovi Kočímu a ten mi poslal skvělou přihrávku. Zkusil jsem vystřelit a naštěstí to tam spadlo,” popisoval sympatický forvard úvodní trefu večera. Letní posila Sparty odehrála poslední zápasy v první řadě po boku kapitána Broše a Ivana Rachůnka. „Už před sezónou jsem věděl, že má trenér připravené dvě varianty. Buď jsem mohl hrát s Michalem (Brošem) nebo s Máriem (Bližňákem). Abych řekl pravdu, je mi jedno, s kým hraju. Hlavně, že vyhráváme,” uzavřel rozhovor spokojený Tenkrát.
