24. 1. 2010 Lucie Strouhová

Petr Ton vstoupil do Klubu hokejových střelců!

Úctyhodný počet 250 branek pokořil v nedělní podvečer ostrostřelec Petr Ton. Za modrou čárou svým obávaným projektilem nenechal nic náhodě a v nejkratší možné době vstoupil do Klubu hokejových střelců, který nově čítá pětašedesát členů!

Petře, co pro vás tato meta znamená?
Člověku to hned nedochází, spíše převládají šťastné momenty. Postupem času mi to ale najde a třeba bych hledal lepší slova. Přiznám se ale, že jsem v to nikdy moc nevěřil. Vrátil jsem se z ciziny v devětadvaceti letech po šesti letech a na kontě jsem měl dvaasedmdesát gólů. Navíc, co si budeme nalhávat, hráči po třicítce už pravidelně dvacet branek každou sezónu nedávají. O to je to těžší uspět. Jsem rád, že jsem pravidelně mohl mužstvu přispívat nějakou sumou gólů.

Petr Ton

Jste rád, že jste na jubilejní branku nemusel dlouho čekat?
Moc jsem o tom nepřemýšlel. Pár kluků mi to před zápasem připomnělo, ale více jsme se soustředili na samotné utkání. Čekal nás soupeř, na kterého se nám nedaří a se kterým pravidelně nehrajeme dobrá utkání. Navíc jsme Pincovi poslední dva zápasy nedali ani branku, tak nemělo smysl se o tom více bavit. Zpětně jsem ale určitě rád, že to přišlo hned v následujícím utkání. V sezóně se běžně stává, že člověk tři, čtyři zápasy branku nedá.

Ránu z dálky možná Pinc malinko podcenil…
Shodou okolností se mi podobná branka povedla Pincovi už ve Vítkovicích, bylo vloni ani v sedmé minutě. Dva hráči se rozestoupili, jednoho jsem překonal a už mi zbývalo jen netrefit nohy obránce, obstřelit ho. Přiznám se, že střela mi náramně sedla, brankář nic neviděl. Možná to podcenil, ale těžko říci.

Pamatujete si všechny své branky, některé detailně popisujete…
Dal jsem jich sto jedenáct ve Finsku, doma dvě stě padesát, takže si všechny určitě nepamatuji. Nezapomenu ale na ty své dva první, které jsem dal Spartě ještě v dresu Kladna.

Vzal jste si nějakou památku?
Vzal jsem si puk. Určitě si ale tuhle branku nahraji a budu ji mít s celou reportáží v mém soukromém archivu. Moje máma mi vždycky dělala výstřižky z novin pro děti, nějaké mé důležité milníky v kariéře. Tenhle mezi nimi také chybět nebude.

Bavili jste se s Ondrou Kratěnou, kterému chybí ještě dvě branky?
Určitě. Ondra říkal, že dá dnes dvě branky, tak je dá snad v Mladé Boleslavi. Chtěli jsme do toho vstoupit společně, takže musím teď držet palce jemu, aby se mu to povedlo také co nejrychleji. Zatím jsem si do něj nestihl ani rýpnout. Je o tři a půl roku mladší než já, takže mě v brankách ještě několikrát předběhne.

Ze tří domácích zápasů jste získali devět bodů, splnili jste cíl?
Určitě. Neodehráli jsme dobré utkání, ve třetí třetině jsme se s neoblíbeným soupeřem jenom trápili a doufali, že to udržíme. I takovéhle upracované vítězství 2:1 nám hodně pomůže. Devět bodů je dost, určitě nám zvedly sebevědomí před třemi zápasy venku. Máme náskok sedm bodů na sedmého v tabulce, což je slušné. Musíme jít dál zápas od zápasu a porážet soupeře, kteří s námi teď bojují o první šestku. Proto je potřeba porazit Mladou Boleslav i Karlovy Vary.

Proč ta pasivita ve třetí třetině, Pinc měl pouze jeden zákrok…
Těžko říci. Ani mi to do sedmé, možné deváté minuty nepřišlo, že bychom byli příliš pasivní. Zřejmě jsme si mysleli, že po druhé brance to půjde samo, a když Liberec snížil, už jsme se k ničemu nedostali. Podíváme se na to znovu na videu, něco nám řekne i trenér. Sám za sebe mohu jen říct, že se mohla projevit také únava. Naopak Liberec do toho dal všechno, a byli všude o krok rychlejší.

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

​Trenéři: Jsme rádi, že můžeme být na ledě

​Sparťanská krev #14: Kdy jindy, když ne teď!

Bratři ve Spartě: Nedvědovi, Francouzi i naděje

Chlapík se upsal Ottawě a odjíždí do Kanady