Už to tak vypadá, že Sparta zvolila po pauze neobvykĺou taktiku hry. V obou případech jste do zápasu vstoupili aktivněji než soupeř, ale jak Česká Budějovice, tak Mladá Boleslav dokázali na vaši aktivitu odpovědět brankou...
Není to žádná strategie, ale naše hloupost.

Čím to?
Vypracujeme si šance, ale nedokážeme je proměnit. Pak z první či druhé střely inkasujeme a přestaneme hrát. Čekáme na to, co bude soupeř dělat, místo toho abychom hru určovali my.

Michal Broš přiznal, že po páteční úvodní brance Jihočechů trvalo týmu patnáct minut, než se opět vzpamatoval. Jak to vypadalo tentokrát?
Podobně. Ve druhé třetině jsme byli hodně blízko našemu výkonu z pátku.

Z hlediště to nevypadalo zas tak tragicky.
Jenže my jsme nebyli schopní vyhrát buly v našem obranném pásmu. Boleslav nás taky přestřílela. A to se nám nemůže stávat. Jsme dost zkušení hráči na to, abychom si s podobnou situací dokázali poradit.

Je problém způsoben nedostatkem sebedůvěry z období, kdy jste pětkrát v řadě prohráli?
To si nemyslím. Ale čím je způsoben, to opravdu nevím.

Vy sám jste se zase po nějaké době střelecky prosadil. Můžete váš gól přiblížit?
Kuba Koreis přehrál obránce za brankou a poslal puk na Libora Procházku. Můj bek tam upadl někde kolem Kuby, "Prochy" to vystřelil, mně to trefilo hokejku, kterou to dokonce zlomilo, a padlo to do brány...

Během posledních dvou sezon v Holešovicích jste vstřelil tři branky. V právě probíhající sezoně už máte na kontě čtyři. Kolik jich ještě plánujete přidat?
Nevím, na tohle vůbec nehraju. Je mi jedno, kolik dám branek. Chci jen, abychom vyhrávali. A pro vítězství nechám na ledě všechno.

Proti Mladé Boleslavi jste ale mohl přidat i druhou trefu. Při power play jste netrefil prázdnou branku. Co vám pak říkal Michal Broš, který vám poslal přihrávku?
Nic. Ale já jsem si hned řekl, že jsem dřevák. To musí být gól, to je neomluvitelný netrefit prázdnou bránu tři vteřiny před koncem. To je nemohoucnost.

To vám nervozita tak svázala ruce?
Byl jsem hrozně unavenej. Koukl jsem na časomíru a chtěl jsem to rychle hodit do branky. A skončilo to tři metry vedle. (smích)

I přes to jste zápas zvládli a po víkendu máte o šest bodů navíc. Mohou vám tyhle vydřené výhry psychicky pomoci?
Snad ano. Během reprezentační přestávky jsme si řekli, že chceme z naší haly opět udělat nedobytný hrad. Děláme pro to všechno, tak doufejme, že budeme doma makat a budeme i "tahat" nějaké body z venku.

Dvě vítězství jste vykoupili ztrátou zraněných Marka Černoška a Zbyňka Hrdela na dva měsíce. To je dost krutá cena, že?
Je. Máme letos na zranění nějakou smůlu. Je to snad už šesté poraněné koleno v týmu. Jenže k hokeji bohužel zranění patří. Špatné je, že se zranil jeden z klíčových beků.

Zranění se v minulosti ani nevyhýbaly vám. Jak jste na tom nyní?
Zaplaťpánbůh zatím zdraví drží. (klepe si přitom prsty na zuby)