Když přijel do kabiny, kde se potkal s několika bývalými spoluhráči, v jeho hustých vousech nešlo přehlédnout takřka konstantní úsměv. Osmadvacetiletý obránce ADAM POLÁŠEK neskrýval radost z návratu do týmu, kde odstartoval svou úspěšnou profesionální kariéru. „Nabídka Petra Tona a Jardy Hlinky se jen těžko odmítá,“ culil se zkušený bek.
Do Sparty se vracíš po třech letech v Kontinentální
lize. Jaké to bylo období?
Celé tři sezony pro mě byly jedna obrovská zkušenost. Za tři
roky jsem vyměnil tři kluby, poznal jsem Rusko skrz naskrz. Týmy se lišily
diametrálně téměř ve všech ohledech, nemůžu si to ale vynachválit. Angažmá
v KHL mě posunulo dál nejen hokejově, ale i v životě. Budu na něj
vzpomínat jenom v dobrém.
Působil jsi v Novosibirsku, Soči a Nižněkamsku. Kde
ses cítil nejlépe?
V Soči, hlavně díky poloze města. Celou sezonu jsem si
připadal jako na dovolené. Rusko je známé tím, že jakmile napadne sníh, nesleze
do konce sezony. Já si naopak užíval nádherné počasí, na jedné straně hory, na
druhé moře. To se hned ráno vstávalo lépe.
Těšíš se, že ti v extralize odpadnou dlouhé přelety
letadlem, často přes několik časových pásem?
Rozhodně budu rád, že mi dlouhé cestování odpadne, ale
k životu v KHL to zkrátka patří. Těším se, že všude budu jezdit jen
autobusem a užiju si víc času doma. Na to se těším.
S klubem jsi byl dohodnutý dlouho dopředu, přesto se
s konečným potvrzením dlouho čekalo. Proč?
S Petrem Tonem a Jaroslavem Hlinkou jsme si volali hned
po sezoně. Byli jsme spolu celou dobu ve spojení, zajímali se o mé další plány.
Dlouhou dobu jsem tak věděl, že zájem ze strany Sparty existuje. Byl jsem za to
opravdu strašně rád, jsou to navíc kluci, s nimiž jsem ještě hrával.
Petrovi a Jardovi se opravdu špatně říká ne. (smích)
Se Spartou jsi domluvený, že v případě dobré nabídky
ze zahraničí dostaneš povolení odejít. Bylo složité dojít k takovému
kompromisu?
Musím říct, že nebylo. Od první chvíle, kdy jsme se spolu
bavili, mi vyšli ve všem vstříc. Rozhodně ničeho nelituju, a kdyby přišla
nabídka ze zahraničí, musela by být opravdu hodně zajímavá. Několik nabídek
jsem na stole měl, ale tím, že mi kluci nabídli kontrakt doma ve Spartě, nebyl
důvod se rozhodnout jinak. Nic jiného teď neřeším, mám smlouvu ve Spartě a jsem
strašně rád, že jsem tady, doma…
Byla pro tebe Sparta českou volbou číslo jedna?
Ani mě nenapadlo, že bych mohl hrát někde jinde. Sparta je
můj tým, začal jsem zde svou profesionální dráhu, všechny extraligové zápasy
jsem odehrál za Spartu. Byla tak pro mě volbou číslo jedna. I proto, že
z mého pohledu neexistovalo číslo dvě.
Tým přes léto hodně posílil. Bylo to pro tebe dalším
lákadlem, aby ses stal opět součástí Sparty?
Samozřejmě. Se všemi kluky, co v létě přišli, se znám.
Navíc jsou v šatně pořád hráči, které jsem poznal ještě před svým odchodem
do KHL. Strašně, strašně se těším zpátky do naší kabiny. Vím, že tady funguje
výborná parta… Hrozně rád na ty časy vzpomínám a doufám, že na vše navážu, hned
jak se sem vrátím. Taková dobrá parta se opravdu nevidí často. Přišli navíc
noví zkušení kluci, kteří to na ledě potáhnou. Věřím, že s nimi budeme
předvádět skvělý hokej a budeme se držet nahoře tabulky.
Na koho z kabiny se osobně nejvíc těšíš?
Nemůžu jmenovat, pak mi to dají sežrat. Hlavně ale na kluky,
kteří tmelí jádro kabiny. Kdybyste se zeptali kohokoliv v šatně, tak zmíní
Piskina, Formiče a Pecháčka (Jan Piskáček, Miroslav Forman a Lukáš Pech, pozn.
aut.). Když se s nimi potkáte, tak se neustále jenom smějete.
Vedle kterého sparťanského beka by sis rád zahrál? Kdo by
ti mohl nejvíc sedět?
Přiznávám, že už mě to napadlo. Než jsem ze Sparty odešel,
hrával jsem téměř pořád s Honzou Piskáčkem. Byli jsme na sebe zvyklí,
doufám, že jsme to už nezapomněli. Podobně stabilního parťáka bylo vždy dobré
mít v jedné lajně.
Během příchodu tě vítal jeden další spoluhráč, který se
stal zároveň tvým novým nadřízeným – sportovní manažer Jaroslav Hlinka. Jaké
bylo přivítání?
Moc milé. Jarda je v nové pozici, ale pro nás, co jsme
s ním hrávali, se toho moc nezmění. Tenhle chlap už tehdy nemohl mít od
hráčů větší respekt. Je to osobnost, legenda. Vnímám zvolení Jardy a Petra do
vedení klubu jako opravdu skvělý tah, jedná se s nimi lépe než
s kýmkoliv jiným. Strašně moc se na spolupráci s nimi těším.