Dva neúspěšné domácí duely mezi svátky, to byl dvojboj, na který by sparťani rádi co možná nejrychleji zapomněli. Ale jak? Bylo potřeba si po porážkách od Chomutova a Zlína spravit chuť a vylepšit reputaci v dalším duelu. Těžko hledat exponovanější střetnutí nežli se může konat na brněnském ledě. „Vánoce pro nás byly katastrofa. Těmi dvěma zápasy jsme v podstatě zahodili všechno, co jsme si před tím nahnali díky sérii vítězství,“ má jasno Tomáš Pöpperle. „Do Brna jsme nejeli tím pádem v úplně nejlepší náladě, ale věděli jsme, že je to zápas, který nás může vrátit zpět, když se nám povede.“ A to se také stalo.
V páté minutě ostře sledované bitvy vedli hosté 2:0. A i přes odpor domácí Komety už o vedení nepřišli. „Tři body z Brna jsou jednoduše řečeno super,“ netají nadšení strážce sparťanského brankoviště. „Věděli jsme, že musíme plno věcí změnit a to se nám podařilo. Předvádět nadále to, co v domácích zápasech se Zlínem a Chomutovem, asi by to nevedlo správným směrem. Měli jsme před tím sérii výher a byla by obrovská škoda se nedržet toho, co nás před Vánoci dovedlo v tolika zápasech ke třem bodům.“
Kde byl tedy hlavní rozdíl oproti předchozím duelům? „Změn bylo hodně. Zejména bylo důležité, že jsme víc bruslili a nahráli jsme si. Věděli jsme, že je potřeba maximální koncentrace, jít za vítězstvím, cpát puky na branku…,“ vypočítává Pöpperle. Pochopitelným klíčem úspěchu pak byly dvě rychlé trefy do černého Michala Řepíka a Briana Ihnačáka. „Rychle jsme se díky tomu uklidnili, a vlastně se tak dostali psychicky na level, kde jsme byli, když se nám dařilo,“ doplňuje gólman Sparty. Právě výkon Tomáše Pöpperleho a zvláště pak dva parádní zákroky proti soupeřově zakončení do prázdné branky, to byly další body pro celkové vyhodnocení souboje. Ve druhé třetině se jednalo o zákrok vleže lapačkou proti zakončení Martina Erata, ve třetím dějství pak mocný přesun a máchnutí vyrážečkou po puku, jenž mířil z Kvapilovy hole pod horní tyč. „Erat už se dostával za mě a já neměl moc šancí, co dělat. V podstatě jediná byla dát tam lapačku a naštěstí to vyšlo, nezvedl to pod víko. Tohle jsou zákroky hodně o štěstí.“
A tutovka Marka Kvapila? „Tady jsem viděl, že dostal puk na kruh a musí si ho trochu nachystat ke střele. Zkusil jsem se tam natáhnout a trefil mě do vyrážečky. V tu chvíli to bylo hlavně dobré v tom, že nás soupeř nedotáhnul na rozdíl jediné branky,“ všímá si Pöpperle. Popisovaná stopka brněnské šance přišla totiž za stavu 2:4 z pohledu domácích. „Tušil jsem, že to bude dávat nahoru, většinou to útočníci v takové situaci dělají automaticky, takže jsem se pokusil aspoň trochu přemístit a dostat tak vyrážečku. Povedlo se,“ usměje se hrdina okamžiku.
Kromě těchto úspěšných zápisů zlikvidoval sparťanský maskovaný muž i řadu dalších příležitostí soupeře včele se samostatnými úniky či přečísleními. „Klasicky jsme se nechali strhnout hrou a nechali hráče za sebou, což se nám stává často. Naštěstí jsme dali góly, získali větší náskok a pak to nějak pohlídali.“ Jediný smolný moment duelu tak prožil Tomáš Pöpperle při gólu Ondřeje Němce od modré čáry. „Bylo to dost nešťastné. Cingy přede mnou blbě přejel, snažil se zblokovat puk a mně to tam nějak propadlo. Stalo se. Ale nakonec to tolik nevadí, vyhráli jsme,“ uzavírá.
