Jsem ve Spartě velice rád a budu dělat všechno pro to, abychom došli co nejdále. První zápas dle mých představ nevyšel, ale jdeme dál. Půl zápasu jsme byli lepším týmem, proto věřím, že se již takovéto věci stávat nebudou a naše výkony budou mít spíše vzestupnou tendenci.
Jednání se Spartou trvala delší čas, nakonec došlo k dohodě až týden před koncem přestupního termínu, čím to?
Zádrhel byl v tom, že Vsetín měl podmínky. Chtěl, abychom jako tým ještě jednou do konce přestupního termínu vyhráli, potom že mě až uvolní. Já jsem chtěl jít samozřejmě dřív a s klubem jsem se dohadoval. Nakonec jsem přicestoval dnes.
Potěšil vás zájem Sparty?
Nabídka Sparty mě příjemně překvapila, v podobné angažmá jsem už nedoufal. Mým cílem nyní bude nikoho nezklamat a odvádět takové výkony, aby se mnou byli všichni spokojeni. Chci vrátit vedení i trenérům důvěru.
Mluvil jste již s trenéry, co od vás očekávají?
Mluvil jsem nejdříve s trenéry, poté jsem byl na pohovoru také u manažera. Trenéři mi řekli své představy. Víceméně kdyby nyní nebyli kluci zranění, byl bych ve třetí pětce s mladýma klukama. Mám za úkol je vést, uklidňovat a svým způsobem dirigovat. Pomoci jim svými zkušenostmi. Já osobně jsem připraven hrát kdekoliv a plnit v týmu jakoukoliv úlohu.
V prvním zápase jste však zaujal pozici na pravém křídle první formace…
Měl jsem radost, že jsem mohl naskočit vedle hráče jako je Jarda Hlinka. Společně se Sivkem nám to myslím celý zápas klapalo. Já sám jsem si vytvořil nejméně tři velice slibné šance, chybělo mi málo. Přeji si, abychom na spolupráci navázali v příštím zápase s Pardubicemi a tentokrát vyhráli.
Vést mladé kluky ve třetí pětce, to po zkušenostech ze Vsetína pro vás nebude novinkou…
Nevadí mi to, jsem na to opravdu zvyklý. Asi to tak musí být, protože v prvních dvou pětkách jsou ve Spartě vynikající hokejisté. Kdyby potřebovali doplnit tyto dvě pětky, vyberou si kvalitnějšího hráče. Já jsem ve věku, kdy zapadnu do role pěšáka třetí formace a budu s touto pozicí spokojen.
Pojďme k samotnému zápasu, měl jste tam několik slibných šancí…
Měl jsem hlavně smůlu. První střídaní, první šance. Z otočky jsem trefil tyčku, střele chyběl důraz a to v tom okamžiku bylo zřejmě rozhodující. Ve druhé třetině jsem měl před prázdnou brankou puk na bekhendu, přijel jsem z druhé vlny a trefil boční síťku. Vybral jsem si smůlu, příště bych tyto šance měl určitě využít.
Sparta vedla v zápase už o tři branky, přesto jej dokázala ztratit…
Takhle zkušenému týmu by se to určitě nemělo stávat. Za stavu 3:0 jsme měli pět minut puk podržet, nechat Kladno takříkajíc vycukat, a pak je dorazit. Namísto toho jsme po naší hrubé chybě dostali úplně zbytečný gól a vrátili domácí do hry. Góly jsme dostali z přesilovek nebo ze situací, kdy jsme v našem pásmu zbytečně něco vymýšleli do kombinace a puk zbytečně ztratili. Musíme si na to dávat pozor.
Kladno se chytlo během sedmi minut, kdy nastřílelo čtyři branky. Dá se mluvit o zkratu?
Těžko hodnotit, co se stalo. V tom je hokej krásný sport, nikdy nemáte výsledek jistý a musíte šlapat až do konce. Za tři minuty můžete zápas zcela obrátit a položit soupeře na lopatky. Dostali jsme úplně stejné branky od modré čáry po vhazování, kdy měl Duba zakrytý výhled. Ty branky jsou trochu o štěstí, ale Kladno ty přesilovky zkrátka umí. Neřekl bych, že se jednalo o nějaký zkrat trvající sedm minut…
Letos poprvé obdržela Sparta sedm branek, to je pořádný ranec, nemyslíte?
Stane se, že jednou za sezónu můžete dostat takový příděl, ale pravidelně se to nestává. Dneska jsme si to vybrali a je na čase jít zase směrem nahoru. Sparta je velice silný tým a bude bojovat o příčky nejvyšší. Tak jako každý rok.
