Sparta stojí na prahu nové sezony, ale rád bych se na začátku našeho povídání vrátil ještě ke čtvrtfinálovému konci sezony minulé…
Přiznám se, že je to pro mě vlastně noční můra a že jsem ho pořád vůbec neskousnul. Vracíme se k němu celé léto v podstatě každý den. Nebylo snad jediné jednání se sponzory, kde bychom nebyli dotazování na „podání vysvětlení“. O tom, když sedím v hospodě na pivu, ani nemluvě. Ta čočka, kterou jsme dostávali, se ale netýkala samotného vyřazení, ale hlavně jeho způsobu. 0:4. Průběh zápasů v sérii… Tohle bolelo všechny sparťany. Po dobře rozehrané sezoně a skvělé jízdě v Lize mistrů to byl pro všechny šok.

Po čtvrtfinálovém šoku jste žádali čas na analýzu…
To je pravda a hlavně bez času nemáte odstup. I když daleko důležitější než všechny analýzy je vůle ke změně.

Událo se jich hodně. Berete změny jako zásadní?
Ano, beru, protože se týkají dost zásadních postů.

Můžeme je tedy rozebrat?
Chtěl bych se vrátit ještě o jeden rok zpátky, a to do loňského léta. Byli jsme tehdy v situaci, kdy v klubu končili Patrik Martinec i Pepa Jandač, tedy sportovní manažer i hlavní trenér. V rámci kontinuity jsme zkusili tyto dvě pozice kumulovat pro jednoho člověka. Bylo to tehdy svým způsobem logické, jelikož na trhu jsme nenašli nikoho, kdo by nám seděl na post sportovního manažera Sparty ne jen na jednu sezonu a bohužel jsme čelili odchodům dvou výrazných osobností najednou. Zvolili jsme tedy variantu s Jirkou Kalousem, jemuž jsme dali důvěru jak na pozici hlavního trenéra, tak i na pozici sportovního manažera. To jen předestírám na úvod tématu o složení realizačního týmu.

O něm chcete mluvit jako o první změně?
Přesně tak. Prioritní rozhodnutí představenstva přišlo velmi rychle a týkalo se nového složení realizačního týmu. Chtěli jsme po neúspěšném play off změnit strukturu a zapojit do rozhodování realizačního týmu více lidí. Ukončili jsme s Jirkou Kalousem model sportovního manažera a trenéra v jedné osobě, našli nového sportovního manažera a částečně obměnili trenéry u A-týmu.

Brošák se nebojí vzít na sebe odpovědnost a dokáže věci pojmenovávat

Sportovním manažerem se stal Michal Broš a novým trenérem je společně s Jiřím Kalousem bývalý obránce Jaroslav Nedvěd, jenž přešel k A-týmu od mladšího dorostu, s nímž vybojoval jako kouč dvakrát za sebou mistrovský titul…
Rozhodnutí padlo právě na Jardu z pochopitelných důvodů a jeho úspěchy u mládeže byly jedním z těch hlavních. S Jardou jsem prožil na ledě hodně zápasů. Když se mu něco nelíbí, nechodí vůbec okolo horké kaše a nechá promluvit emoce. Mockrát jsme se o naší hře v kabině tvrdě pohádali, ale vždycky jsme chtěli oba vyhrávat a během pár minut drželi znovu při sobě. Stejně výrazného Méďu čekám i v trenérském kamrlíku. Navíc si srovná beky podle svého. Ví, že bez důrazné obrany se nedá vyhrát.

Sportovní manažer Michal Broš nastoupil do funkce jen několik týdnů po sezoně. Ovlivnil obsazení tohoto postu i fakt, že nevíte, jestli se do Sparty vrátí předešlý sportovní manažer Patrik Martinec?
Patrik odcházel do Soulu na dva roky a věděl jsem, že je tam velmi respektovaný. A čekal jsem, že tam bude s jeho kvalitami hodně úspěšný, což se potvrdilo. Pro nás byl jeho odchod velká ztráta, za těch šest let udělal pro Spartu skvělou práci. Nevím, jak se o své budoucnosti rozhodne po této sezoně, ale pro Spartu bude vždycky velmi důležitým mužem i v budoucnosti.

Vzhledem k těmto skutečnostem má tedy Michal Broš smlouvu na více než jen jednu sezonu?
Je to tak, smlouva je na dva roky. S Michalem jsem se o jeho zapojení do Sparty bavil už minulou sezonu, ale on měl svoje projekty, kterým se věnoval. Letos ale naše jednání bylo hodně rychlé a jsem rád, že se téhle velké profesní výzvě postavil čelem. Věřím, že to bylo pro Spartu správné rozhodnutí. I s Michalem jsme prošli spoustou zápasů jako hráči ve stejném týmu, pojí nás vzpomínky na pár titulů. Brošák se nebál a nebojí vzít na sebe odpovědnost a dokáže věci pojmenovávat rychle, na dřeň a bez servítek. To v jeho zapojení potřebujeme.

Tím zapojením je chápáno i podílení se na trénincích a koučování zápasů. Je to tak?
Od začátku mi bylo jasné, že Michal bude chtít všechno pozorovat hodně zblízka. Navíc je to i v téhle chvíli logické, rychleji si vše načte. Jsem přesvědčený, že trojice Broš, Kalous a Nedvěd je fungující složení realizačního týmu.

A co složení mužstva?
To si už řeší Michal, samozřejmě v úzkých konzultacích s oběma trenéry. A o klíčových tématech a hlavně penězích se samozřejmě rozhoduje v širší poradě s představenstvem. Od nás má daný rozpočet na hráčské platy a přestupy, který se odvíjí od finanční situace celého klubu. Pokud jdeme nad limit, je to už ve finále naše rozhodnutí pro posílení týmu s tím, že dané peníze navíc prostě musíme sehnat. Takové rozhodnutí padlo i minulý rok při angažování Michala Řepíka a Honzy Buchteleho v průběhu sezony. Snažíme se vytvořit týmu co nejlepší možné podmínky, ale chtěl bych, aby si každý fanoušek uvědomil, že si na celý rozpočet musíme sami nejdříve vydělat.

Dobře. Pojďme tedy přímo k týmu. Co bylo těmi klíčovými tématy, která jste probírali už společně?
Prvním jednomyslným rozhodnutím byla kompletní změna složení brankářské dvojice. Druhým pak změny v obraně.

Byli jste rozhodnutí okamžitě, že odejde Tomáš Pöpperle i Filip Novotný?
Velmi brzy ano.

Pouze oni ale za vyřazení ve čtvrtfinále nemohli, ne?
Tak to v žádném případě a nikdo z nás nikdy nic takového ani nenaznačil. Nicméně jsme se jednoznačně shodli, že cítíme potřebu udělat razantní změnu. Jestli k tomu mám dát svůj komentář, tak bych začal od dvojky. Filip Novotný se musí v jiném klubu dostat na pozici jedničky. Byl u nás dlouho a potřebuje někde začít a ukázat, že se v této pozici udrží a zvládne ji. U nás se mu ani v tréninku, ani v zápase dlouhodobě nepodařilo ani při slabších momentech prvního gólmana agresivně tuhle pozici ukrást a udržet. Na jeho post měl původně přijít Jakub Škarek, ale po postupu Jihlavy tahle varianta padla. Naší volbou byl pak jednoznačně David Honzík, který má tříletou smlouvu, a tím ve Spartě i velkou příležitost.

Filipu Novotnému končila po sezoně smlouva, takže asi nebylo složité mu říct, že nový kontrakt pro něj nepřipravujete. V případě Tomáše Pöpperleho ale bylo potřeba najít společnou řeč, smlouvu měl totiž ještě na příští sezonu. Jak jste to vyřešili?
Dohodu o ukončení smlouvy jsem s Tomášem a jeho agentem Michalem Sivekem řešil já. Dohodli jsme se na vyplacení odstupného ze smlouvy a všechno vyřešili sice čerstvým pocitem zklamání z vyřazení, ale v klidu. O to víc jsem se podivil Tomášovu nedávnému rozhovoru ve Sportu. A nejen pro mě, ale i pro mnoho dalších jsou nepochopitelná jeho vyjádření o tlaku, či špatné atmosféře. Mám pocit, že vůbec nepochopil svoji roli, kterou ve Spartě měl plnit.

Co přesně máte na mysli?
Zaprvé vysoká smlouva se rovná automaticky vysokému tlaku na kvalitu výkonu, a to všude na světě, nejen ve Spartě. Navíc v době, kdy mu tehdejší majitelé Sparty podrželi plat ze Lva, byl pravděpodobně nejlépe placeným hráčem extraligy a i po návratu ze Soči měl velmi vysokou smlouvu. Z toho důvodu je sakra přirozené, že spoluhráči, trenéři, diváci, sponzoři, média a vedení chtějí, aby byl tou pravou jistotou a lídrem Sparty. A aby je svým individuálním výkonem v pozici gólmana dotáhl k úspěchu v play off. Bohužel se mu za těch šest let nepodařilo dotáhnout Spartu na vrchol. A tlak se týká i náročnosti na připravenost do sezony a výkony během základní části. Brankářský život je tak trošku individuální sport v týmu. A kdo chce být posuzován a placen jako špičkový brankář, nesmí vzbuzovat pochybnost, nebo si musí získat ochranu rozdílovými výkony v play off.

Mrzí vás Tomášovo vyjádření i kvůli faktu, že jste do něj vkládali dlouhodobou důvěru?
Mrzí. Moc. Považuji to za neloajální výrok a plivnutí na klub, ve kterém strávil velkou část kariéry a který mu kromě důvěry v něj zabezpečil i rodinu. A z reakcí fanoušků vím, že si u nich zadělal na problém. Jestli někdy přehodnotí svoje slova jako blbost, kterou řekl ve špatně kontrolované frustraci, tak by omluva měla směřovat i k nim.

Třetím krokem byla vlna výrazné změny v defenzivě, kde v jednu chvíli i s mladými hráči bylo na soupisce patnáct beků. Někteří mladší obránci budou působit v Litoměřicích a dva beci byli umístěni na trh…
Michal Broš zmínil v rozhovoru po svém příchodu na pozici sportovního manažera, že z jeho pohledu chyběla Spartě v minulé sezoně větší variabilita od obránců v přesilových hrách. Proto si vybral dvojici Tomáš Pavelka a Petr Zámorský. Kvůli únosnosti rozpočtu pak bylo jasné, že minimálně dva obránci musí odejít. Volba padla na Michala Barinku a Martina Gernáta. V současnosti řešíme rozvázání smluv, nebo jejich přechod do jiného týmu.

Dá se naopak očekávat ještě nějaké posílení mužstva?
To záleží na našich finančních možnostech a nabídce trhu.

Tím výsledky analýzy končí?
Ne. Je ještě jedna věc, kterou Sparta musí změnit.

O co se jedná?
O způsob naší hry a o disciplínu.

V jakém smyslu?
Zaprvé nemůžeme být spokojeni s bilancí v domácích zápasech, měli jsme 57 procent získaných bodů na svém ledě, což bylo na kvalitu týmu málo. Často se stávalo, že jsme měli 25 minut jasné převahy s jedním nebo dvěma góly, od poloviny zápasu jsme pak ale mnohdy ztráceli půdu pod nohama a pak ztratili i dobře rozehrané zápasy. Náš projev v útoku byl úplně zbytečně složitý a v obraně hrubě nedůrazný. Radši hnusně bránit a vyhrávat, než hezky prohrávat. A druhým problémem byla disciplína. Hloupé fauly otáčely zápasy v náš neprospěch. Stávalo se nám to často, jen pro příklad. Míra Forman ve finále Ligy mistrů nebo ve třetím zápase v Brně pošle tým, který je na koni, nesmyslně do oslabení. Faul Richarda Nedomlela změnil průběh prvního zápasu play off. Ale těch příkladů bylo více. Tohle obojí nás stálo zápasy, druhé místo v základní části, účast v dalším ročníku Ligy mistrů i samotné čtvrtfinále.

Můžete odpovědět na otázku, proč jste trenéra Kalouse podržel ve funkci hlavního trenéra?
Celá sezona byla dobrá, byli jsme druzí v Lize mistrů a třetí v základní části extraligy. Jirka je kvalitní trenér, kterého jsme si vybrali a dali mu důvěru. Smlouvu dostal na dva roky. V průběhu sezony jsme měli dobrou dlouhodobou část, zvládli jsme obě dvě top soutěže, které jsme hráli. Kdybychom se bavili s fanoušky v únoru, tak by panovala spokojenost. Jenže pak přišlo play off. Nebudu ale sekat hlavu trenéra, to by bylo nefér. Každý z hráčů si musel přes léto sáhnout do svědomí. A v play off se musí každý ukázat sám za sebe i se obětovat pro tým.

I ti, kteří tu jsou třeba jen krátce, Spartu vnímají jako svůj klub

A to podle vás nefungovalo?
Srovnejme si jen čísla a fakta. Brankaři měli 87 procent úspěšnosti zákroků, tým měl vysoká procenta ztracených puků, prohraných soubojů, využití přesilovek bylo 9,5 procenta, individuální chyby, fauly… Od druhé třetiny jsme ve čtyřech zápasech nedali ani jeden gól a Kometa nás zametla vždycky pod koberec. Těchto osm dní nám znehodnotilo celou sezonu. Je to už ale pryč a i maléry prostě ke sportu patří. Týmu začíná šance na novou sezonu, stejnou musí dostat i trenér.

Mluvilo se o významných ekonomických ztrátách pro Spartu…
Ty jsou při vypadnutí ve čtvrtfinále u každého klubu. A jsou přímé a nepřímé. Ty přímé se dají snadno spočítat. Mohli jsme odehrát ještě dva zápasy ve čtvrtfinále a to je při předpokladu skoro zaplněné arény hrubý výnos kolem 3 milionů korun na jeden zápas. Bylo by teď hloupé spekulovat o dalších ztrátách ze semifinále, protože bychom byli trapní. Ale k ziskům z ticketingu patří v dalších kolech i bonusy od partnerů a velký zájem o VIP lístky. Pro rozpočet Sparty je případné semifinále play off zatraceně důležité.

A ty nepřímé ztráty?
Play off je o velkých emocích na ledě i v aréně. Když padnete po boji, tak porážka budí hrdost a respekt. Ale hloupá prohra zraňuje a je frustrující. A s tím je hodně těžké pracovat a zvyšuje vám to nebezpečí, že ztratíte partnery nebo diváky.

Vnímají podle vás tohle nebezpečí i samotní hráči?
Nikdo z hráčů nechce prohrát a nikdo nechce dostat takhle do kožichu. I pro ně to byl stejně hořký konec. Odvedli skvělou práci během sezony a na to se taky nesmí zapomínat. Je potřeba je za to ctít. Moje reakce po vyřazení směřovala i k rozhodnutí o nastavení prémií za dosažení čtvrtého místa v základní části extraligy u budoucích smluv. Prémie za získané body v základní části už budeme vždycky svazovat jen s následným úspěchem v play off.

Jak jste to řešili s hráči, kteří měli platné smlouvy a ještě v nich neměli zanesené prémie v návaznosti na úspěch v play off?
U platných smluv pro příští sezonu to bylo možné jen dohodou. Hodně slýchám stesky na sparťanství. Tak teď cítím čas pro zveřejnění klíčové informace týkající se reakce hráčů. Za ni mají můj velký respekt a vážím si její bezprostřednosti. První byli Pecháček s Kumou, kteří o této žádosti nediskutovali ani tři minuty a okamžitě šli podepsat dohodu, která pro ně může znamenat ztrátu výplaty prémií za sedm měsíců práce v 52 kolech základní části. A následovali další hráči. I ti, kteří tu jsou třeba jen krátce, Spartu vnímají jako svůj klub, to je jasná odpověď. A všem jim za to chci za sebe i za celý klub poděkovat a vážím si jich.

Ve 2. části rozhovoru s Petrem Břízou se o víkendu dočtete: