Pokladník Lukáš Pech pečlivě vybírá do týmové kasy tím, že na přípravné zápasy rozděluje všem hráčům céčka a áčka. Jak drahé to jako střelec hattricku budete mít vy?
To ještě nevím, ještě jsem se o tom s naším pokladníkem nebavil, ale úplně levné to asi nebude. (smích)

První gól jste dal z trestného střílení. Měl jste předem rozmyšleno, co uděláte, nebo jste se rozhodoval až podle pohybu gólmana?
Od začátku jsem věděl, že jejich gólman je hodně velký, takže bude mít s největší pravděpodobností hodně místa mezi nohama. Nájezdy jsem hodně trénoval, tady jsem se ještě rozmýšlel, jestli nejít do dlouhé kličky backhandem mezi nohy, ale nakonec zvítězila varianta střela. A naštěstí to tam padlo.

Druhým gólem jste dával na 4:0 po bezbrankové druhé třetině…
Byl tam nahozený puk poté, co gólman špatně rozehrál. Pecháček tam skvěle napadal, gólman to nestihl do brány a já dostal přihrávku do mezikruží. Zakončoval jsem prakticky do prázdné branky, takže to byla především nádherná práce od Pecháčka.

Třetí jste přidal už do úplně prázdné branky. Nejprve to ale vypadalo, že vám hattrick není souzený, protože šance jste měl už předtím a nedopadlo to, že?
Když jsem jel poprvé na prázdnou bránu, tak jsem popravdě ani nevěděl, že už odvolali gólmana. Takže jsem čekal na spoluhráče, jestli si někdo zařve, a když už jsem se konečně rozhodl, že vystřelím, tak tam obránce strčil hokejku. Potom jsem naštěstí dostal ještě jednu šanci, když jsem jel úplně sám na branku. To už jsem věděl, že je prázdná, a stačilo se do ní jen trefit.

Šlo přece jen pouze o přípravný zápas. Přesto, bylo to vaše nejpovedenější utkání v kariéře?
Nejlepší bylo v tom, že mi tam padly hned tři góly, ale jinak se to asi nedá takhle říct. Měl jsem štěstí, Pecháček mi nádherně připravil dvě gólovky, takže to byla hlavně jeho zásluha, já si ty branky nepřipravil sám. Byla to parádní spolupráce.

Spravili jste si osmigólovou kanonádou proti Mnichovu chuť po těsné prohře se Salcburkem?
Určitě. Před zápasem jsme si jasně řekli, že odsud chceme odjíždět s dobrou náladou. Že do toho půjdeme naplno, potom nás čekají dva dny volna. Odevzdali jsme na ledě úplně všechno.

Jak Salcburk, tak Mannheim s mnoha zámořskými hráči hodně provokovaly, že?
Bylo to vidět, podobné to bylo i proti Davosu, se kterým jsme hráli v Hradci Králové. Že české týmy do nás nepůjdou tak naplno, jako tihle kanadští a američtí hráči. Ve třetí třetině se to Mnichov snažil několikrát vyprovokovat, abychom se porvali. My jsme se nenechali rozhodit, hráli pořád svoji hru a výsledek tomu odpovídá.

Šel byste vy sám do bitky, kdyby taková situace nastala?
Kdyby mě někdo vyzval, tak bych asi šel. Nic jiného by mi nezbývalo a určitě bych se toho nebál.

Honza Piskáček si pochvaloval, že se konfrontace s takhle tvrdě hrajícími týmy výborně hodí jako příprava na extraligu. Souhlasíte?
Tyhle přípravné zápasy se zahraničními soupeři jsou výborné do sezony, kde jinde si máme šanci vyzkoušet tu tvrdou hru, kterou mají i týmy v extralize. Bruslí nahoru dolů, hrají do těla, někdy tam jsou dokonce i lokty na hlavu, krosček do zad. Důležité je, že si na to zvykneme, a pak v sezoně na to budeme připravení.

Jak jste si vy osobně užil víkend v Garmisch-Partenkirchenu, který je známý svou sportovní historií?
V Ga-Pa jsem nikdy dřív nebyl a je to tu nádherné. Krásná příroda, hory všude okolo, je to nepopsatelné. Udělali jsme si i krátkou patnáctiminutovou procházku hned ve čtvrtek večer, když jsme přijeli, na víc úplně nebyl čas.