Fanouškům ses kvůli zranění trošku vytratil z očí, jak na tom jsi?
Aktuálně jsem ve fázi, kdy mě de facto nic neomezuje, takže začínám nohu zatěžovat tak, jak byla zatěžována před zraněním. To je dobrý krok, po čtyřech až šesti týdnech budu čekat na větší vyšetření od doktora, od kterého se bude vše odvíjet dál.
Zůstal jsi v Americe, nebo se léčíš v Česku?
Shodl jsem se s blízkými i s Buffalem, že bude nejlepší, když zůstanu v Americe, takže trénuju tady. Chci se co nejdříve dát dohromady a zkusit odehrát aspoň pár zápasů, abych nepromarodil celou sezonu.
Tvé zranění přišlo nečekaně, jak se vůbec stalo?
Přiznám se, že pořádně nevím. Musel jsem si nohu načít v letní přípravě, ale vůbec nevím kdy. Když jsem trénoval individuálně na ledě, v koleni mi píchlo. Byly to drobné náznaky, které jsem neřešil a po drobném odpočinku jsem odletěl do Ameriky. Koleno ale nebylo pořád stoprocentní, v klubu se mě ptali, co se děje a poslali mě na vyšetření. Magnetická rezonance ukázala, že mám utržený přední křížový vaz a praskl mi meniskus.
Jak ses s touto krutou zprávou těsně před startem kempu vyrovnával?
Byl to velký šok. Myslel jsem si, že jsem si natáhl nějaký vaz nebo něco malého. Když jsem se dozvěděl, že budu mimo takovou dobu, byl jsem z toho lehce v šoku. Už jsem to nějak vstřebal, nebylo to lehké, ale už je to za mnou a připravuju se, abych stihl ještě tuto sezonu něco odehrát.
Jaká byla reakce klubu?
Buffalo se k tomu postavilo suprově. Všechno mi zařídili, postarali se o vyšetření i operaci. Jelikož jsem tady, komunikují se mnou pravidelně a sledují, jak se noha hojí. I z toho důvodu jsem zůstal v Americe, protože mě mají pod kontrolou a ví, co se se mnou děje.
Sparta mi dala velkou šanci posunout se dál
Vzhledem k výkonu Buffala je pravděpodobné, že bys dostal šanci v NHL. Mrzí to o to víc?
Mrzí mě to, protože šance by asi byla. Ale je to těžký. Když vidím kluky, jak tu každý den trénují a chtějí se dostat nahoru, není to žádná legrace. Takhle je to horší, protože nemůžu o šanci ani zabojovat a nebudu moct ještě nějakou dobu.
Všiml jsem si na Instagramu, že hodně cestuješ. Je to pro tebe relax při rekonvalescenci?
Čas na cestování je, jelikož nehraju zápasy, tak mám nějaké dny volnější. Chci poznat Ameriku, nedávno jsem byl poprvé v životě v New Yorku, vyrazil jsem i do Buffala. Je to odpočinek pro hlavu, protože rekonvalescence je náročná a dlouhá, takže se od ní odprostím.
Najdeš si čas i na Spartu?
Jasně, když to jde, rád se na Spartu podívám! Mám v týmu spoustu dobrých kamarádů, s klukama jsem pravidelně v kontaktu, i když jsem odešel. Jsme kamarádi, ptají se mě, co je nového a já se ptám jich, takže se bavíme často. Klukům fandím.
V jarním play-off jsme sahali po historickém obratu a postupu do finále, mrzí tě neúspěch nejvíce z tvého čtyřletého působení ve Spartě?
Mrzí mě to nejvíce, protože to bylo moje první play-off. Chtěl jsem udělat co největší úspěch, navíc když jsem věděl, že budu nejspíš odcházet. Chtěl jsem zanechat co nejlepší vzpomínku, ale bohužel chyběl od finále jeden zápas. Mrzí mě, že nám obrat nevyšel a ještě mě to mrzet bude.
Na Spartu ale budeš vzpomínat v dobrém, nebo ne?
Samozřejmě! Je těžké vytáhnout jednu vzpomínku, ale Sparta mi dala velkou šanci se posunout dál a zabojovat o místo v nejlepší hokejové lize světa. V Praze jsem se osamostatnil, Sparta je velký klub se skvělým zázemím a přístupem. Byl jsem ve Spartě maximálně spokojený.
