V příští sezoně chci navázat na své výkony

Na podzim načneš svoji čtvrtou sezonu ve sparťanském dresu. Byl tvůj záměr zůstat v prostředí, kde to znáš?
V úvahu nyní připadaly dvě možnosti: zůstat ve Spartě nebo jít rovnou do zámoří. Nakonec jsme se domluvili, že počkáme, a ještě rok budu hrát v Česku. Řekli jsme si, že pro mě bude lepší ještě vydržet, jelikož je potřeba, abych byl plně připravený na přechod do Ameriky.

Cítíš, že ti trenéři ve Spartě postupně přidělují silnější roli?
Určitě. Myslím si, že mi trenéři dávají čím dál větší šanci na to, abych měl možnost se ukázat. O místo v sestavě jsem si musel říct jen svými výkony. Minulá sezona se mi docela povedla, ovšem ta příští může být třeba ještě o něco lepší. Chci všem ukázat, že NHL můžu hrát.

Měl jsi také různé nabídky z Evropy. Proč vyhrála Sparta?
Ve Spartě jsem od doby, kdy jsem začal hrát dospělý hokej. Sportovní vedení i trenéři, všichni mě znají a ví, jak hraju. Myslím si, že mám dobrou výchozí pozici. Musím ovšem na ni navázat v další sezoně, abych potvrdil svoji kvalitu. Věřím, že dostanu minimálně stejnou porci minut strávených na ledě jako v minulé sezoně a že mi budou trenéři opět důvěřovat. Navíc tu máme výborné podmínky pro trénink, Jarda Hlinka s Petrem Tonem nám předávají spoustu svých zkušeností.

Kam by ses chtěl ve Spartě v příští sezoně ještě posunout?
Samozřejmě v první řadě bych chtěl dosáhnout toho, po čem všichni tak toužíme. Vyhrát titul je to nejcennější. Hlavním úkolem je být dobře připravený a stále se zdokonalovat v dospělém hokeji. Důležité je hrát co nejvíc a zároveň nejlépe, jak umím. Každým rokem chci být na sebe náročnější. Odvádět velkou práci, dřinu, být poctivý. Věřím, že budu v sezoně platným hráčem.

Máš za sebou tři sezony v áčku. Co ti tyto zkušenosti daly?
Juniorský hokej s dospělým se nedá srovnávat. Je to o něčem jiném. V áčku jsou hráči silově i mentálně úplně někde jinde. Myslím si, že psychická připravenost mi dala nejvíce, jelikož z počátku příchodu do áčka pro mě byla nejnáročnější. Samozřejmě jsem rád za to, že jsem dostal od trenérů důvěru. Ne každému se poštěstí hrát stabilně mezi dospělými v osmnácti či v devatenácti letech. Jsem rád, že mi věřili. Začátky se mi podařily zvládnout celkem dobře.

Naše mužstvo cílí na nejvyšší příčky. Cítíš hlad po úspěchu?
Samozřejmě! Upřímně ho cítím každý rok. Nikdy předtím jsem nehrál tak vysoko, až ve Spartě, konkrétně v minulém ročníku. Jsem rád, že se stále posouvám dopředu. Chci s týmem udělat úspěch. Láká mě v extralize vyhrát titul. Věřím, že se nám bude v příští sezoně dařit.

Chuť makat a dřít? Motivaci mám velkou

Změnil se herní systém po příchodu trenérů Hořavy a Jandače?
Když přijde do týmu nový trenér, hráči dostanou impuls. Poté záleží, jak se na vlně dokážeme udržet. Myslím si, že jsme se nakopli a vrátili se zpět na vítěznou vlnu. Bylo pozitivní, že jsme dokázali udržet třetí místo v základní části o bod za druhým Třincem. Každý trenér chce hrát svůj systém. Na nás hráčích je hlavně bojovnost a důraz. Záleží, jak se k tomu postavíme.

Pracují více na tom, aby se mladí hráči dál zlepšovali?
Určitě. Hodně záleží na trenérech, jestli chtějí mít v mužstvu více mladších hráčů. Z vlastní zkušenosti na sobě chci stále pracovat a nejsem sám. Ostatní kluci taky pořád makají a snaží se zlepšovat, aby mohli v budoucnu hrát ve Spartě stabilně. Nyní máme v týmu hodně hráčů v mladém věku. Občas dostaneme pár tréninků navíc, záleží také na individualitách. Sezona je hodně náročná, a času tak není moc. Spíš jde o dovednosti, střelbu či o jiné maličkosti.

V minulé sezoně jsi odehrál kompletní porci 52 zápasů. Zranění se ti tedy úplně vyhýbala?
Ano. Musím zaklepat, jelikož v kariéře jsem zatím moc zranění neměl. Akorát jedno vážnější. Je to skvělé, že zatím se mě zdraví drží. Doufám, že to ještě pár let takhle bude. (usmívá se)

Nyní trénuješ i sám doma. Chybí ti kolektiv?
Samozřejmě trénink ve skupinkách je lepší. Myslím si ale, že individuální příprava není pro mě úplně špatná, protože trénuji hodně s tátou. Mám i svého kondičního trenéra, takže ve většině případů nejsem sám, ale vždy mám někoho po boku, kdo tomu rozumí víc než já sám a může mi předat své zkušenosti.

Co očekáváš od příští sezony?
Očekávání mám stejná jako minulý rok. Doufám, že na to od začátku vlétneme a že se nám bude dařit. Budeme chtít co nejvíc vyhrávat a držet se v tabulce co nejvýše. Začátkem května navíc začne přestupové období, uvidíme, kdo posílí více a kdo méně. Jak na tom budeme v porovnání s ostatními týmy, to je zatím v nedohlednu.

S Buffalem jsme v kontaktu každý týden

Pokud se ti bude dařit, máš dobrou šanci prosadit se do NHL. Co pro to děláš navíc?
Je třeba neustále hodně trénovat a být stoprocentně fyzicky připravený. Moc se chci jednou podívat do Ameriky a vyzkoušet si NHL. Dělám to jen pro sebe, nikoli pro nikoho jiného. Byl by to hezký pocit, kdyby se mi to podařilo. Samozřejmě mě ale ještě čeká další rok práce, tréninky budou náročnější, bude to opravdu tvrdá dřina. Vím, že o tohle místo v Buffalu usiluje desítky kluků. Musím do toho dát vše a navázat na výkony, které jsem měl v minulé sezoně, a ještě je pozvednout nahoru.

Minulý rok tě klub pozval na nováčkovský kemp. Jak se ti líbilo v Buffalu?
Byla to pro mě vůbec první zkušenost, kdy jsem okusil zahraničí. Líbilo se mi tam moc. Zázemí a všechny další věci kolem hokeje jsou na jiné úrovni. Myslím si, že Česko se americkému stylu hodně přibližuje. Je to jedině dobře. Před každým srazem jsme měli tradiční meeting, kde jsou všichni hráči, trenéři a manažeři. Navzájem se představíme trenérům, řekneme si, odkud jsme. Je skvělé, když se můžeme všichni navzájem seznámit. Mám z toho zkrátka skvělý pocit.

Město leží nedaleko New Yorku, stihl si navštívit i tuto metropoli?
Zatím ještě ne. Byl jsem tam vždycky na pět až deset dní, kdy jsem se soustředil hlavně na tréninky. Program byl hodně nabitý. Ale přiznávám, že New York mě láká. Musím počkat, jak se celá situace vyvine, třeba se mi poštěstí, že tam budu jednou i hrát. Uvidíme.

Jak často jsi s Buffalem v kontaktu?
Během sezony jsme byli ve spojení každý víkend. Ptali se hlavně, jak se mi hrálo. Nyní v průběhu epidemie spolu mluvíme znovu každý týden. Říkáme si, co je nového. Mám od nich naordinované určité tréninky, i já jim navíc posílám své jednotky na videu. Jsem rád, že spolu komunikujeme touto formou.

Je to příjemné, když si tě klub z NHL postupně pěstuje do budoucna?
Samozřejmě je to příjemný pocit. Mám dobrou zpětnou vazbu v tom, že každý týden píšou a zajímají se. Navíc mě několikrát kontaktují i kondiční trenéři z Ameriky, která cvičení mám udělat, a ještě k tomu fyzioterapeut, který se ptá, zda jsem v pořádku, jestli mě něco netrápí. Zájem je obrovský. Jsem hrozně rád, že o mě mají takovou péči.