12. 6. 2018 Deník Sport

Rozhovor s Petrem Břízou pro deník Sport

V úterním vydání deníku Sport vyšel obsáhlý rozhovor s majitelem a předsedou představenstva HC Sparta Praha. PETR BŘÍZA v něm otevřeně hovoří nejen o uplynulé sezoně a jejích dozvucích, ale také například o nástupu kouče Uweho Kruppa či dalších zajímavých tématech. Níže uvádíme kompletní znění tohoto rozhovoru z webu isport.cz.

Jaké byly dozvuky neúspěšné sezony?
V první řadě chci říct, že to byla zatraceně zpackaná sezona, ale i za téhle situace jsme měli vysokou návštěvnost. Chtěl bych poděkovat fanouškům a partnerům, že s námi zůstávali, s týmem drželi a doufali, že se nastartuje. Za to jim patří náš velký dík. A zároveň je potřeba se jim všem za tuhle sezonu omluvit. Pro nás to bylo jedno z nejtěžších období, mužstvo nehrálo na svoje možnosti a druhou polovinu sezony vzhledem ke kádru i hodně pod ně. I když jsme nevstupovali do ročníku jako favorité na titul, stalo se jakousi módou říkat, že Sparta musí každý rok vyhrát extraligu.

Počkejte, ale Sparta se přece pořád počítá mezi čtyři, pět top českých týmů a jako taková by se k téhle roli měla hlásit...
My se takové role nezříkáme a Sparta ji zároveň dlouhodobě a stabilně plní. Za posledních jedenáct let byla po základní části jen dvakrát mimo vámi zmíněnou top pětku. Náš problém byl jiný. V základní části jsme kolikrát končili první, druzí nebo třetí, ale bohužel se nepovedlo tohle umístění v play off potvrdit. A to ani v sezonách, kdy týmy Sparty v dlouhodobé části silně dominovaly, jenže v play off nedotáhly takto úspěšně rozehranou sezonu k titulu. V těchto chvílích bývá Sparta pokaždé pod daleko větším tlakem kritiky než jiné kluby.

Jenže to právě vyplývá z jejího postavení a jména, které má. Nemyslíte?
Ano. Jenže také je prostě potřeba vidět jeden fakt, že špička extraligy je poslední desetiletí z hlediska složení hráčských kádrů i financí velmi vyrovnaná. Sparta není absolutně jediný klub, který se uchází o výrazné hráče. Naopak mnohdy naše nabídky nestačí konkurovat. To není výmluva, nýbrž fakt. Minulý rok přišel do funkce sportovního manažera Michal Broš, před nímž stojí nelehký úkol přebudovat kádr v této realitě. Tímto procesem si musí projít každý klub a každý klub k tomu potřebuje určitý čas. Stejně tak jako Michal v této nové roli.

Jak rozsáhlá by přestavba mužstva měla být?
To je otázka na sportovního manažera a trenéra. Ale pouze doplním, že jakákoli strategie záleží na našich finančních možnostech. Velká část stávajících hráčů je pod smlouvami. Prožili jsme špatnou sezonu a ať to budeme zdůvodňovat jakkoli, na všechny kroky může být nahlíženo špatně. Všechno, co jsme udělali v dobré víře, nezafungovalo. Když nic neděláte, je to špatně, a jakmile něco děláte a nefunguje to, tak je to taky špatně. V takové situaci se nachází Sparta. Patří to i k postavení, jež je jí přisuzováno. S tím se prostě musíme vyrovnat. Snažili jsme se v sezoně pomáhat a reagovat na konkrétní žádosti trenérů. Hlavní transfery jsme dělali i s dlouhodobějšími vyhlídkami nebo logikou. Zatížilo to však významně také náš rozpočet. Tým posílili Michálek a pak trio Buchtele, Voráček, Jarůšek, kteří zůstávají a mají víceleté smlouvy. Doufali jsme i v udržení Řepíka a Ďalogy, nemůžeme však konkurovat zahraničním nabídkám. Zbytek příchodů pro následující sezonu už konzultuje Michal Broš s Uwem Kruppem tak, aby doplnili stávající kádr podle nabídky trhu, našich finančních možností a svých rozhodnutí.

Nebyly některé kroky spíš hrou na pokus a omyl? Jako v případě lotyšského beka Kuldy?
Finančním výdajem jsme pouze respektovali vůli trenérů po doplnění kádru v obraně o zkušeného beka. Bylo to v posledních dnech přestupů a v té chvíli nebyl jistý příchod Voráčka, Michálek měl zdravotní problémy. Pokud trenér nasazuje hráče do zápasů, věří mu přece na základě svého pohledu. Přirovnal bych naše počínání vlastně k týmu mechaniků u auta, do nějž pořád montují nové součástky, a stáj čeká, že vůz začne být výkonnější. Jenže první dva, tři zápasy motor hezky zabublal, pak to škytlo a tým byl tam, kde předtím. Sezona skončila špatně, s velkou finanční zátěží, protože mužstvo nepostoupilo do čtvrtfinále. Sportovní část klubu neodvedla práci, kterou měla.

V čem vidíte příčiny?
Na sportovní hodnocení máme sportovního manažera a trenéry.

Nezkusíte přece jen konkrétněji pojmenovat ony příčiny nezdaru v uplynulé sezoně?
Samozřejmě, ale jen tím budu opakovat jinými slovy posezonní pohled Michala Broše, protože se vše dá podložit jasnými analytickými fakty a jen těch se chci držet.

Tak se jich držte...
Za prvé, tým nebyl do sezony ideálně připravený ať už fyzicky či mentálně. V únoru 2017 jsme odehráli fantastické finále Champions League, soupeřili o druhé místo v lize, v tu dobu byl svět tak zvaně růžový. Pak přišlo špatné play off a nový ročník jsme začali stejně špatně, jako jsme dokončili ten předchozí. A nezlepšilo se to ani v jeho průběhu. Pokud se podíváte na vývoj zápasů, prohrávali jsme od poloviny utkání většinu soubojů a všechna statistická data byla výrazně na straně soupeřů. Ve hře pět na pět jsme se mnohdy ocitli pod velkým tlakem v obraném pásmu a nebyli schopni odehrát to v útočné třetině. Prohrávali jsme významnou část třetích třetin a neuměli udržet výkon i v nekomfortní zóně únavy.

Hráči musí mít touhu stát se lídry a táhnout tým kupředu

Chyběla tentokrát klíčovým hráčům schopnost vzít to na sebe a rozhodnout?
To je fakt číslo dva. Při vší úctě k týmu takové hráče mít musíte. A nahoře jsou vždycky celky, jejichž lídři mají kvalitní sezonu. U těch našich nastal zásadní pokles produktivity. Jarda Hlinka byl dlouhá léta tahounem, na kterého Sparta vždy ve zlomových situacích spoléhala. V minulém ročníku ho bohužel dohnal věk a doslova se protrápil nejhorší sezonou své kariéry. Chci mu ale v téhle chvíli poděkovat za všechny ty roky, které ve Spartě odehrál, a smeknout klobouk před tím, co dokázal. Bude asi nemožné překonat jeho statistiku v bodování, stal se právem legendou klubu. Velmi špatnou sezonu ovšem prožil i Petr Vrána, u nejž byl pokles nejvýraznější, a on sám ví, že ta příští pro něj bude velkou výzvou. Tým potřebuje jeho výkonnost z předchozí sezony, kdy byl v čele bodování celé extraligy a táhl Spartu ve všech utkáních.

Slabší chvíle přijdou na každého. Ale nespoléhali jste až příliš stále na ty samé lídry?
Každý úspěšný tým je úspěšný i proto, že ostatní hráči nepodlehnou alibismu a nevymlouvají se na nezdary těch, od nichž se taková role čeká, ale sami v tyto lídry vyrostou. To by mělo být motivací pro skupinu hráčů, kteří ve Spartě delší dobu působí a tyhle předpoklady u nich jsou vidět. Motivaci a touhu tuto roli převzít musí cítit hráči jako Forman, Říčka, nebo Kudrna a samozřejmě navrátilci Buchtele a Přibyl. A jsme u faktu číslo tři. U dat, jež vlastně podtrhují první dva uvedené důvody.

Co máte konkrétně na mysli?
Měli jsme velmi slabé výsledky v přesilovkách a oslabeních. V obou ohledech jsme měli statisticky třetí nejhorší úspěšnost za posledních osm let. Vyšší procenta v obou ukazatelích těchto přitom obracejí zápasy na vaši stranu, zatímco ta naše přispívala letos k momentům, které mužstvo spíš zlomily. Stejně nepříznivá statistika je i u hry pět na pět, vybojovaných puků po nahození...

A co opakované ztráty bodů v koncovkách zápasů?
Tam nás provázely i děsivé individuální chyby, po kterých jsme dostávali rozhodující góly. Když si za všechny vzpomenu na vyrovnávací branku Komety šest vteřin před koncem po naší dvouminutové přesilovce… Pro příští sezonu máme seznam varování, která poslouží jako odstrašující příklady.

U mužstva se vystřídali tři trenéři, do příští sezony půjde Sparta s novým koučem Uwem Kruppem. Tyhle změny se tedy taky neosvědčily?
To je fakt číslo čtyři. Motali jsme se na čtyřiceti pěti procentech úspěšnosti za Jiřího Kalouse a 44,5 procentech ve druhé části sezony pod Františkem Výborným. A to i v době, kdy Sparta vzbuzovala očekávání, že se zákonitě musí vzchopit, poněvadž se tým v průběhu sezony posílil o výrazné hráče. Spíš mě mrzí, že jsme z hráčské i trenérské kabiny nedokázali po celou sezony vymýtit zásadní nedůslednosti. Sem spadají lehce prohrané souboje, nezblokované střely, špatná disciplína ve hře a defenzivní práce pro tým, šlendriánské chyby. To všechno tvoří mozaiku výhry. Ještě jako brankář jsem býval hodně impulzivní a chodil vždycky do konfliktů se spoluhráči, kteří něco odflákli. Letos jsem po zápasech zatínal zuby a se vztekem rychle míjel chodbu k hráčské kabině a utíkal k autu. Postrádal jsem její jasně stanovený řád, který by měli trenéři a hráči ctít. To musíme příští sezonu změnit.

Jakým způsobem toho dosáhnete?
Úplně jednoduše. Za mnohé dám pár příkladů. Petr Čajánek byl typem hráče, který na ledě nepůsobil tak, že by řešil, jaký vývoj nabere sezona za tři měsíce, nebo jestli na něj působí velký tlak. Zajímalo ho jen každé střídání, které přijde a v němž byl soupeřům doslova osinou v zadku, nevypustil jedinou vteřinu. Strhával svůj tým a pak jste těch osin měli proti sobě dvacet. Martin Straka býval sám k sobě velmi kritický, i když hrál výborně a jeho sezony v Plzni byly velká jízda. „Dědek“ blokoval každou střelu a pachtil se v každém souboji, Všem tímhle šel příkladem a ostatní by se vedle něj styděli, pokud by v sobě nenašli stejné nasazení. Stejný je Straka ke svému týmu i jako trenér, což je jeho klíč k úspěchu. Příští sezona musí mít ve Spartě stejnou atmosféru. Pokoru, tvrdou práci a sebekritiku při zápasech. Zítra je nový den, nový zápas, ve kterém můžeme být lepší. Když tohle v týmu funguje a hráči to přijmou, nemusí se ničeho bát.

Sledování zápasů play off v kabině jsem nebral jako trest

Měl neúspěch na hráče taky nějaký dopad?
Asi nejjednodušší je vykřikovat do novin, že se budou rozdávat vysoké pokuty. Hráči však mají smlouvy a o pokutách za špatný výkon se tam nepíše. V extralize bylo hodně takových výkřiků o sankcích, následná jednání s agenty a hráči však interně vypadala trošku jinak. Naši hráči mají v této chvíli sezonu kompletně vyplacenou. I to je myslím signál, že Sparta je zdravý klub nejen finančně, ale i ve vztahu k hráčům.

A co nápad sledovat až do kalendářního konce sezony v kabině přenosy play off?
Nemám problém se k téhle myšlence přihlásit. A vůbec jsem ji nebral jako trest. Vypadli jsme po třech zápasech předkola na začátku března. Těžko můžete mít dva měsíce dovolené, než začnete novou přípravu. Asi daleko horší pro fanoušky by byla fotka nějakého hráče z dovolené na Instagramu. Sparta v play off nevyhrála deset zápasů po sobě a v týmu jsou hráči, kteří u toho byli a budou i příští sezonu. Konfrontovat se s tím, že ostatní hrají, užívají si play off a my jsem dávno venku, to je pro hráče, který chce vyhrávat, frustrující. V hlavě vám musí znít: Takhle už nechceme v žádném případě příští sezonu dopadnout. A někdy si to musíte vyžrat až do konce, aby se to příště neopakovalo. Ptal jsem se na to psychologa, který mně řekl: ‚Zkuste to, nic se tím nedá zkazit.‘ Trošku jsem se usmál, když jste na mistrovství světa oslavovali švýcarského trenéra, jak po první třetině čtvrtfinále s Finy řekl, že pokud nechtějí povinně sedět u televize a koukat se na semifinále Finů, musí pořádně zabrat.

Jenže to bylo za zcela jiné situace a v odlišné atmosféře...
No, jenže ta po vyřazení Švýcarů na olympiádě a trápení v základní skupině se spekulacemi o odvolání trenéra taky nebyla jednoduchá. Ale zpátky k nám. Po takové sezoně si snad ani ve snu nikdo nemůže myslet, že může zavládnout klidná atmosféra. Pro mě ale byla tímto vnitřně ukončená a vypořádaná. Rád si dám na soustředění s hráči jedno pivo a uzavřeme to společně. Tím to zhasne, potřebujeme se znovu nadechnout na příští sezonu. Ale být favorit? Minulý týden jsem ve Sportu taky četl, že kanadská mužstva nevyhrála 25 let Stanley Cup. Montreal, Toronto, Edmonton či Calgary. A to jsou sakra nějaké hokejové bašty.

Nástup Uweho Kruppa představuje radikální krok a má různou odezvu. Jak vnímáte, že bývá často protichůdná?
Spíš mě trošku překvapily národovecké reakce na příchod zahraničního trenéra. V dnešní Evropě! Někdo na jednu stranu říká, že potřebujeme konfrontaci, abychom se vyvíjeli dál, že okolní svět za tím naším skleníkem nespí. Na druhou stranu, cizinec není našinec, některé reakce mi připadají jak ze Tří veteránů. Teď máváme a teď hrozíme. Spousta českých hokejistů působila v zahraničí, má dobré i špatné zkušenosti. A spousta klubů, které angažovaly cizince, má dobré i špatné zkušenosti. U toho bychom měli zůstat a nezmítat se z extrému do extrému.

Při tom vlastenčení se navíc připomíná odstrašující příklad Andrey Stramaccioniho ve fotbalové Spartě. Nesrovnává se však tady nesrovnatelné?
To mi připadá až ujeté. Jenom když se podíváte do životopisu obou pánů. Podle některých reakcí by to asi mělo být tak, že až v roce 2043 někdo bude chtít kanadského trenéra, odpoví mu, že v roce 2017 tady byl pan Stramaccioni ve Spartě. Nebo na to existuje nějaká promlčecí doba? A hlavně, s tímhle to nemá nic společného. Uwe je špičkový trenér, v zahraničí jsou reakce na jeho příchod jen pozitivními a spíš se mnoho lidí ptalo, jak je možné, že jsme ho pro Spartu získali.

Kritici poukazují na to, že může váznout komunikace...
Tak to asi budeme muset nejdříve všechny zahraniční trenéry naučit česky… Je pravdou, že na rozdíl od všech hokejových národů neovládáme v kabinách angličtinu, kterou umí v Evropě každý středoškolák. Nicméně valná část našich hráčů anglicky rozumí a mluví a těm ostatním jsme zařídili přes léto lektora. Nevidíme v komunikaci žádný problém.

Když se vrátím k trenérovi, Rus by byl v českých podmínkách hůř stravitelný, z Kanady těžko přijde do Česka první liga. Krupp sám vidí Spartu jako možnost posunout se dál, navíc není vyloženě Němec, půl života strávil v Severní Americe. Vidíte to podobně?
Když se tahle možnost začala reálně rýsovat, že by na Spartu slyšel, tak jsem ho tady chtěl mít a vehementně jsem o něj usiloval. Uwe je velký profesionál, skvělej chlap a řekněme trojrozměrná osobnost. Pokud má někdo v Čechách prorazit předsudky, může to být právě on. Má velké charisma, respekt u týmů, kde působil, a je přímý v komunikaci. K tomu má noblesu diplomata. Jsem přesvědčený, že si na svou stranu získá hráče i fanoušky.

Byl Krupp vaše osobní volba?
Ano, byla to moje osobní volba. Uweho jsem přemlouval k přesunu do Čech dokonce už dřív a navrhoval jsem ho v roce 2015 po mistrovství světa v Praze jako kandidáta pro reprezentační tým. Hráli jsme spolu v Landshutu v sezoně 1994/95. Vím, jak pracuje. Vyznává důsledný, pracovitý hokej a tímhle směrem se chceme ubírat. A jeho bývalí svěřenci o něm mluví s velkým uznáním.

Věřím, že v klubu bude dobrá atmosféra a silná vzájemná podpora

Kruppovým příchodem změny končí, nebo teprve začínají?
Uwe sám řekl, že nepřichází dělat revoluci, ale chce být součástí klubu.

Pokud bude mít podporu všech...
Ano, přichází do prostředí jiné hokejové kultury. Pro mě je velmi důležité, aby se v Praze dobře cítil, a my jsme pro něj a jeho rodinu připravili dobré a přátelské zázemí. Michal Broš i (asistent trenéra) Jarda Nedvěd mluví perfektně anglicky a věřím, že mezi nimi zavládne dobrá atmosféra a silná vzájemná podpora. A v managementu máme převážně mladé kolegy, kteří se na něj moc těšili. Čekají ho dvě sezony, ve kterých samozřejmě nastanou i krizové momenty. Jsem přesvědčený, že je společně zvládneme.

Jak je na tom v tuhle chvíli Sparta finančně? Na začátku jste řekl, že se zpackanou sezonu omlouváte a děkujete za přízeň. Ale museli jste partnery hodně chlácholit?
Nesli jsme to všichni hrozně těžce. Zklamání bylo ve všech z nás. Spolykaných stilnoxů, vrásek a bezesných nocí bylo hodně, zklamaní byli pochopitelně i sponzoři. Kamkoli jsem první dva měsíce přišel na jakékoliv jednání, jeho součástí byly i nepříjemné otázky. Spíš se ale všichni snažili pochopit, proč se tým celou sezonu nebyl schopen zvednout, i když se v jejím průběhu posiloval. Tak jako v jiných klubech žijí partneři tím svým mužstvem, žijí naši sponzoři tím naším. A poslední ročník přinesl silný nápor na emoce a kardiosystém. Na druhou stranu, druhá půlka všech otázek směřovala k budoucí sezoně a novým smlouvám.

Jak to tedy vypadá s financemi?
Do koruny jsme vypořádali všechny naše závazky z této sezony, což považuji za velký úspěch, který asi ale pochopí asi jen ti, kteří ve sportovních klubech pracují. Zároveň zajišťujeme s kolegou v představenstvu Martinem Ferdusem a ostatními spolupracovníky v managementu rozpočet na další sezonu a věřím, že se nám ho stejně jako letos podaří vyrovnat. I díky příchodu dalšího velkého hlavního partnera, kterým se stala rakouská pojišťovna Merkur, jež přichází na český trh a má dvousetletou tradici. Jsem rád, že si vybrala právě Spartu, s níž tento vstup na český trh spojuje.

Proslýchá se, že majoritu v klubu koupila jiná osoba či subjekt. Je na tom něco pravdy, nebo zůstáváte pořád jeho majitelem?
Nevím sice, na jakém základě se ptáte, ale odpovídám ano, zůstávám. A stačí jen, když zopakuji část tiskového prohlášení ze dne, kdy Sparta oznamovala můj vlastnický vstup do klubu. Uvedl jsem tehdy, že jsem si musel zajistit privátní financování této transakce a že se do budoucna případně nebudu bránit akcionářskému vstupu nových partnerů. Až kdyby k tomuto došlo, tak to samozřejmě rád zveřejním.

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Sledge hokejistům se daří, porazili mistra

Komentář k rozhodnutí Komise rozhodčích

Nájezdový mág Kudrna: Zkouším různá zakončení

TRI - SPA 4:5n - Sparta má dva body z Třince