První sparťanskou akcí, které se zúčastnil centr VLADIMÍR RŮŽIČKA, byl druhý ročník charitativního běhu Sparťanská pětka. Během čtvrtka se v pražské Tipsport areně vybralo 133 250 korun na elektrický vozík věrného fanouška Dominika Bohuňovského. Růžička si dobročinnou akci chválí, stejně jako partu nových spoluhráčů, a nemůže se dočkat sezony.
Ráno běžely děti,
odpoledne dospělí a v každém běhu je podpořili i hráči. Jak se ti na tvé
první sparťanské akci líbí?
Líbí se mi hodně, je to super akce. To se odráží i v počtu zúčastněných. Myslím
si, že je to tak, jak by to mělo být. Peníze z akce pomůžou dobré věci a
to je hlavní. Navíc je spojená i s autogramiádou, takže jsme se mohli podepsat
lidem a vyfotit se s nimi.
Jak tě přijali fanoušci?
Myslím, že v pohodě. Doufám, že i během sezony budeme všichni na jedné
lodi a budeme se doplňovat tak, abychom vybojovali krásný úspěch. Tentokrát tu ale
nebyli kvůli nám, ale pro dobrou věc, abychom vybrali co nejvíc peněz pro
Dominika.
Znáš se osobně s Dominikem
Bohuňovským, na jehož nový elektrický vozík půjdou peníze z akce?
S Dominikem jsem se viděl zatím dvakrát, protože ještě nebylo moc tréninků
na ledě. Ale kluci říkali, že na zápasy jezdí s tatínkem pořád. Jsem moc
rád, že mu můžeme pomoct i my hráči.
Takže jsi rád, že
Sparta takové charitativní akce pořádá?
Když jsem tady za Spartu, tak jsem opravdu rád, že jsem zvolil tento klub.
Je to hezká akce, která má smysl. Myslím, že tohle by se ale obecně mělo dělat.
Sport lidi spojuje a je jenom dobře, když můžeme my sportovci pomáhat. Ať už je
to hokej, fotbal, nebo jakýkoliv jiný sport.
Mrzí tě, že jsi kvůli
drobnému poranění z přípravy nemohl běžet pětikilometrový závod se spoluhráči a ostatními
běžci?
I když běhání moc nemusím, mrzí mě to hodně. Zranění sice není vážné, jde o drobnost. Samozřejmě to není nějak
obrovský běh, který by se nedal zvládnout, ale i tak je to náročné, proto
jsem nechtěl riskovat.
Ve Spartě jsi necelé
dva měsíce, stihl jsi už zapadnout mezi spoluhráče?
Je tu výborná parta kluků. To pro mě bylo při rozhodování nejdůležitější a
opravdu musím říct, že jsem si vybral dobře. Samozřejmě, pár spoluhráčů tu
ještě není. Někteří se připravují v bližších klubech doma, jiní jsou ze
zahraničí a přijedou později. Takže jsem se zatím potkal s tím širším
jádrem a zapadnul jsem dobře.
Je něco, co tě
v novém klubu překvapilo?
Myslím, že ne. Očekávám, že přes sezonu bude kladen velký tlak na úspěch,
ale to je normální. Klub jako Sparta by úspěchy měl mít a doufám, že
k tomu budu moct nějak přispět a být toho součástí.
Máš pocit, že je ve Spartě
v něčem rozdíl oproti tvému předchozímu klubu?
Asi ve všem. Sparta je velkoklub a je to vidět. Sto patnáct let je opravdu dlouhá
doba, klub má velkou tradici. Chomutov má samozřejmě taky nějakou tradici, ale
takovou tu extraligovou nemá prakticky žádnou. Na druhou stranu jsem rád, že
jsem se mohl podepsat i pod nějaký úspěch Chomutova, jako bylo před třemi lety
čtvrté místo v nejvyšší hokejové lize. Ale jinak se to nedá srovnávat.
Takže se nové sezony
nemůžeš dočkat?
Přesně tak, už aby to vypuklo. Ta letní příprava nás moc nebaví, protože
bolí. Deset měsíců je člověk na bruslích a najednou jen běháme a posilujeme.
Ale víme, že to je potřeba. On i začátek na ledě bude krušný, ale už se na to
těšíme.