Utkání začínalo nezvykle už ve tři hodiny, jak vám tento netradiční start vyhovoval?
Někdy to tak už bývá, že některé zápasy začínají zkrátka dříve. Určitě jde o neobvyklou záležitost, pro mě osobně to ale není tak podstatné. Nevidím v tom žádný větší rozdíl, než když začínáme v šest či později. Já hraji raději v pozdějších časech, s dřívějším startem ale problém nemám.

Váš gól znamenal průběžné vedení už 3:1, můžete situaci popsat z vašeho úhlu pohledu?
Pro nás to byl velmi zásadní moment, soupeři jsme odskočili. Vedli jsme o dva góly, ten můj zásah byl v přesilové hře. Padlo mi to tam, jsem zato velmi šťastný.

Robert Sabolič

V polovině zápasu jste mohl přidat i svůj druhý gól, nadějná rána ale skončila „jen“ na masce Kristana v bráně soupeře. Co chybělo?
Je to přesně tak, puk se odrazil od masky brankáře. Chtěl jsem nás uklidnit dalším gólem, ale musím se přiznat, že si nemyslím, že by to byla nejpovedenější střela (smích). S Kristanem jsme velcí přátelé i mimo led.

Úspěšný jste ale nebyl, místo toho soupeř posléze snížil na 2:3 a dostal se zpět do utkání. Byl tým i přesto nadále v klidu?
Když hosté snížili na 2:3, tak situace nevypadala dobře. Najednou to bylo o jediný gól, najednou byl zápas o moc těžší. Ale zvládli jsme ho.

Nestává se často, aby se v jednom zápase na ledové ploše české extraligy proháněli hned tři Slovinci. Zmínil jste, že jste s Kristanem přátelé, věděl jste, jak na něj vyzrát?
On je opravdu dobrý brankář. Znám ho velice dobře, jsme výborní přátelé. Na ledové ploše se ale tohle maže, to víte velice dobře určitě také.

Byl jste s Kristanem a Gregorcem z Pardubic před zápasem v kontaktu?
Před zápasem jsme v kontaktu nebyli. S Kristanem i Gregorcem jsme si hodně popovídali po zápase, před utkáním jsme se ale každý soustředili na sebe.

Ačkoliv má trenér Jandač k dispozici řadu kvalitních defenzivních útočníků, na oslabení chodíte často vy, loni nejlepší střelec play off německé nejvyšší soutěže. Jaké jsou požadavky kouče pro tuto herní činnost?
Požadavky jsou jednoduché, zničit přesilovku soupeře (smích). Ne, teď vážně, mám blokovat střely u modré čáry, udělat cokoliv, aby se soupeř nedokázal prosadit. Neřeším, jestli se v těchto situacích cítím dobře, nebo ne, je to týmový sport a když jsem na oslabení, tak musím makat ještě víc.

Byl jste na ledě, když se podařilo Janu Buchtelemu proměnit únik a trefit puk mezi betony Kristana. Byl to jeho druhý únik v zápase, přičemž ten první neproměnil. Věřil jste mu tentokrát?
Samozřejmě jsem mu věřil, je to výborný hráč. V utkání proti Pardubicím měl velké množství střeleckých příležitostí, tak jsem si říkal, že by mu to tam mohlo alespoň jednou spadnout (úsměv). Byl úspěšný, takže dobrá práce!