Kolik vám přišlo po postupu do semifinále gratulací?
Dost. Bylo jich tolik, že je ani nespočítám. (směje se) Vždyť to byl největší úspěch mojí kariéry.
Jak se ta výhra zrodila?
Především z toho, že máme v Helsinkách skvělou partu, která hraje jako tým a táhne za jeden provaz. Podle mě předvádíme i dobrý hokej, nepouštíme soupeře moc do šancí, a od toho se to odvíjí.
Se čtyřmi hráči z NHL jste dokázali porazit nejen Kanadu, ale i USA – oba týmy přitom byly plné hvězd ze zámoří...
Američany jsme v základní skupině moc k ničemu nepustili, Kanada nás ve čtvrtek přehrávala jen ve druhé třetině. Jinak jsme bojovali jeden za druhého a to přineslo úspěch i proti hokejistům z NHL.
Ve čtvrtek jste však po dvou třetinách prohrávali. Co jste si řekli o přestávce v kabině?
Pořád jsme si věřili – takže to, že hrajeme pořád dobře a jedna střela tam padne. Chválabohu to byla pravda. Kanaďané nezvládli závěr zápasu po psychické stránce a to nám hrálo do karet. Podle mě si totiž mysleli, že výsledek 3:2 v klidu ubrání. Naše vyrovnání s nimi muselo hodně otřást a z šoku se nevzpamatovali až do konce.
Jak jste prožíval zbytek dne?
Odpočíval jsem na hotelu a užíval si úspěch. Na Slovensku nám moc lidí nevěřilo, spíš čekali, že nepostoupíme ani do čtvrtfinále. Takže jsem si vychutnával emoce a koukal na další čtvrtfinále. Zápas Česka se Švédskem jsem ale nijak zvlášť neprožíval.
To vám bylo jedno, proti komu nastoupíte v semifinále?
Ano, protože v obou týmech jsou skvělí hokejisté. To už si lehčího soupeře nevyberete.
Vyšlo na vás Česko. Jak se těšíte na hlídání Petra Tenkráta, spoluhráče ze Sparty?
No, Petr umí opravdu hodně rychle bruslit. Ale my jsme uhlídali už i hráče z NHL. Ještě jsme si na mistrovství ani nepromluvili, necháme to až po semifinále.
Váš úspěch či neúspěch bude záviset asi na výkonech překvapivé jedničky v brance Jána Laca...
Je to tak. Táhne nás po celý turnaj. Mnoho fanoušků ho ještě před rokem neznalo, teď chytá ve vynikající formě. Věřím, že mu to vydrží až do konce turnaje.
Češi se museli balit a stěhovat ze Stockholmu. Může vám jejich přesun pomoci?
Teoreticky ano. Ale přelet nebyl zase tak dlouhý, nemělo by to Čechy nijak poznamenat. Jedno vím jistě: nečeká nás nic jednoduchého.
Občas se říká, že Slováci jsou proti Česku přemotivovaní a kvůli tomu ještě před prvním buly prohrávají 0:1. Co na to říkáte?
Moc dobře víme, o co hrajeme. Zápasy mezi našimi zeměmi jsou vždy hodně specifické. Ale z pozice hráčů to tak nevnímáme. Chceme porazit Česko, stejně jako bychom chtěli porazit Švédsko.
Neříkejte, že federální derby pro vás není výjimečné...
Možná to trochu motivaci navíc ještě přidá. (usmívá se) Pro mě osobně to bude proti Čechům první zápas na velkém turnaji. Už ale přípravná utkání naznačila, že to národ sleduje více než duely s jinými soupeři.
Slovenská média tvrdí, že za úspěchem stojí hlavně trenér Vladimír Vůjtek. Jak se vám pod ním hraje?
Výborně. Pan Vůjtek je upřímný a super chlap, který hokeji opravdu rozumí. Navíc je s ním pohoda.
Deník Pravda o Vůjtkovi napsal, že se „chlapík se vzezřením dobráckého penzisty pustil do práce“. Je takový doopravdy?
To bych úplně neřekl. Je sice dobrý člověk, ale umí i pořádně zařvat. To jsme výborně poznali při přípravě před turnajem...
