28. 9. 2005 Vojtěch Gibiš

Sivek unikl smrti a návrat oslavil gólem

Michal Sivek byl v utkání třetího kola Tipsport extraligy zasažen v obličeji pukem. Střela karlovarského Vaka zlomila Sivkovi nos. Dravý forvard ztratil ¾ litru krve a lékaři mu řekli, že nebýt plastového krytu na helmě, mohl i zemřít. Na dva týdny vypadl ze sestavy Sparty, proti Kladnu se však Sivek vrátil a hned se trefil do černého.
Asi jste s návratem spokojen, že? Připsal jste si totiž první gól v sezóně...
Určitě bych byl radši, kdybychom vyhráli. Potřebujeme teď sbírat body. Z týmového, z nejdůležitějšího hlediska, jsem trochu zklamán, že jsme jen remizovali. Osobně mi samozřejmě pomohlo, že jsem dal gól hned v první třetině. Byl jsem totiž na začátku zápasu hodně nervózní.

Vaši šanci v oslabení jste zajímavě zakončil. Proč právě takhle?
Puk se nějak odrazil od jejich beka. Jeli jsme s Tomášem Netíkem dva na jednoho. Chtěl jsem nejdřív nahrát Tomášovi, ale pak Libor Procházka přede mnou zabrzdil, já jsem taky zabrzdil a vystřelil jsem k tyči. Se štěstím to tam spadlo.

V té střele bylo trochu sobectví, nebo jste prostě chtěl překvapit brankáře?
Trochu sobectví v tom bylo. V takovéhle situaci musí člověk vystřelit. Nemám ruce jako Honza Marek abych mohl pořádně nahrávat do prázdné branky.

V zápase jste se ocitl ještě jednou v podobné situaci. Tehdy už to ale nevyšlo, proč?
Bylo to asi deset minut po gólu. Tehdy jsme jel jeden na jednoho. Zkusil jsem opět přibrzdit. Ale Prochy si mě asi pamatoval z minulé akce, tak po mě šel. Vystřelil jsem bez míření a tentokrát to šlo vedle.

Naskočil jste poprvé po dvou týdnech. Jak se cítíte?
Jsem hrozně unavený. Vypadl jsem z rytmu na dva týdny. A před zápasem jsem měl dva, tři tréninky. Takže jsem na tom byl trochu fyzicky hůře než normálně. S prvním střídáním a hlavně s prvním gólem to ze mně spadlo a uklidnil jsem se. A můj návrat tedy nebyl tak hrozný, jak jsem si myslel, že bude. (smích)

Můžete se vrátit k vašemu zranění a popsat jak probíhala léčba?
Po operaci jsem strávil dva dny v nemocnici na Bulovce. Po třech dnech mi vyndali tampóny z nosu. Celoobličejovou sádru jsem sundal asi po šesti dnech. Půlku nosu mám nalepenou ven, měl jsem ho totiž zaražený dovnitř. Myslím si, že doktoři odvedli dobrou práci, plastická chirurgie je kumšt.

Pociťujete ještě nějaké následky toho zranění?
Hůř se mi dýchá. A protože mám před obličejem mřížku, mám i jiný pohled na hokej. Trochu mě to limituje. Ale nejhorší je problém s dýcháním. Člověk je zvyklý dýchat i nosem, teď dýchám jen pusou a ještě špatně.

Proč jste si vzal helmu s mřížkou a ne jak je obvyklé helmu s plastovým celoobličejovým krytem?
Nejdřív jsem trénoval s plexisklem. Ale teprve v úterý ráno při tréninku jsem zjistil, že se při intezivním pohybu mlží. Takže mi poradil Honza Hanzlík, který měl zlomený nos v létě, že je mřížka lepší.

Jak dlouho s mřížkou budete hrát?
Léčba takového zranění trvá obvykle okolo pěti týdnů. Takže ještě tak dva až tři týdny ji budu mít.

Po zranění jste prohlašoval, že se tak do týdne vrátíte. Vrátil jste ale až po dvou ..
Když jsem to říkal, ještě jsem nevěděl, co takové zranění přináší. Když jsem naskočil do prvního tréninku po zranění, zjistil jsem, že nemám šanci. Bolela mě hlava, nemohl jsem dýchat. Takže jsem návrat odložil o další týden. Ale byl jsem natěšený, hokej mě baví. Příprava mi vyšla, proto jsem rád, že konečně zase můžu hrát.

Vraťme se ke Spartě. Ta teď dělá docela velké chyby při obranné činnosti. Kde vy spatřujete důvody této neúspěšné herní činnosti?
Je to náš kámen úrazu. Inkasovali jsme už hodně gólů. Nemá cenu se vymlouvat na to, že nám chyběli tři beci základní sestavy. Myslím si, že jsme se zkraje sezony dostali do jakési obranné krize. Ale doufám, že jsme se v utkání s Kladnem odrazili ode dna. Zaměřujeme na bránění i tréninky a doufám, že se to už bude jen zlepšovat.

Určitě vám k tomu své říkají i trenéři. Mluvíte o tom však i se spoluhráči v kabině?
Trenéři nám k tomu samozřejmě říkají jejich dojmy. Ale myslím si, že nemá teď cenu abychom na sebe křičeli. Každý sám ví, kde udělal chybu. Nemůžeme si napříště dovolit inkasovat góly z brankoviště, jako se stalo v minulých utkáních.

Myslíte si, že je to chyba pouze beků?
Vůbec ne. Před brankovištěm brání tři hráči, takže beky musí podpořit ještě jeden útočník. Hokej je týmová hra. Všichni, co jsou v daný moment na ledě, jsou zodpovědní za obranu.

Co vám k tomu říkají brankáři?
Třeba Břízka si v tomhle dělá hodně pořádek. Má to všechno před sebou a vidí to nejlépe. Dělá si v tom pořádek a myslím si, že nám k tomu bude chtít ještě hodně říct.

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Vydražte si hrané dresy ze sezony 2023/2024

Posezonní autogramiáda s hráči Sparty

Řepík: Chtěli jsme finále, ale cíl jsme nesplnili

Krejčík: Vždycky nám chyběl kousek