V jakém sledu probíhaly tvé zdravotní problémy?
Je toho tolik, že už si to ani pořádně nepamatuji. Vím, že to začalo na mistrovství Evropy osmnáctiletých, kde jsem si poškodil křížové vazy v levém koleni. Pak to šlo po sobě všechno se vším. Zdravé koleno bylo přetížené, tak se mi na něm utrhl meniskus. Potom byla levá noha slabá a z toho plynuly další problémy s kolenem. Mám za sebou tři operace, jednalo se vždy o menší zákroky. Minulý rok proběhla stěžejní operace, plastika křížového vazu levém koleně a následná reoperace po první nepovedené.

Teď už jsi v pořádku?
Musím na to zaklepat, cítím se výborně. Nic mě netrápí a doufám, že dlouho nebude.

Před lety jsi byl na hostování v Kralupech a v Berouně. Jak vzpomínáš na tuhle zkušenost?
Jenom v dobrém. Vždy mi to pomohlo rozehrát se po zranění, protože byla minimální šance, abych se vrátil do áčka. Trávil jsem v zápasech na ledě dlouho času, včetně přesilovek a oslabení.

Dobroň, Kalla nebo Slanec odešli před touto sezónu ze Sparty na hostování. Uvažoval jsi o něčem podobném?
Uvažoval. Chtěl jsem to zkusit někde jinde. Nakonec jsem si ale řekl, že zůstanu a pokusím se dostat do těch tří lajn, i když jsem věděl, že to bude těžké.

Kde jsi přišel ke své přezdívce „Spike“?
Občas mi tak někdo řekne, ale vyloženě přezdívka to není. Je to podle postavy z filmu.

Slyšel jsem ještě jednu přezdívku. „Specialista na play off“...
Jednou to řekl do novin pan Výborný. Nevím, jestli je to pravda, uvidíme teď. Plyne to asi z toho, že jsem byl vždy zdravý až na play off, ať už za pana Richtra nebo Výborného.

Ve vyřazovacích bojích 1999 jsi dával ve Sportovní hale jeden svůj „velký“ gól. Byla to trefa do prázdné branky ve čtvrtém semifinále proti Vsetínu. Byl to tvůj nejslavnější gól?
Asi ano. Zase tolik jsem jich nedal, ale zařadil bych ho mezi nejslavnější, i když jsem nepřekonal gólmana, jen brankovou čáru. Honza Hlaváč mi to tehdy krásně nahrál a já jsem neměl problém.

Byl to dobrý pocit před tolika lidmi?
Když přijde do haly čtrnáct tisíc a lidi fandí, hraje se krásně. Kdyby mlčeli, je to stejná atmosféra, jako by tu byly dva tisíce. Při tom play off to bylo nádherný. Všichni povzbuzovali, hnali nás dopředu. Někdy doopravdy naskakuje mráz po zádech, když celá hala začne řvát, nebo když dáme gól. Každému bych to přál.

Minulý týden ses dostal vůbec poprvé do soutěže o Zlatou helmu. Bylo to za trochu neobvyklou přihrávku Ondrovi Kratěnovi na gól v zápase proti Havířovu.
Bavili jsme se pak o tom s klukama. Hrál jsem místo Chabady, který je pravák a Michal instinktivně nahrával na jeho místo na forhend, tudíž mě to šlo za záda. Věděl jsem, že před bránou by mohl být Ondra. Střílet jsem už nemohl, byl jsem z úhlu, tak jsem to nahrál a potvrdilo se mi, že tam Ondra opravdu byl. Je to výborný střelec a dokázal to proměnit.

Jako jeden z mála hokejistů nosíš plnovous. Jaký to má důvod?
Jsem líný se holit.