Honzo, potřetí za sebou jste padli na domácím ledě, proč?
Je pravda, že v poslední době se nám doma moc nedaří, ale snažíme se to všelijak zlomit. Problém je v tom, že nedáváme góly, a když už něco dáme, tak se na to hrozně nadřeme. Potom dostaneme třeba blbý gól v oslabení a ten zápas prostě ztratíme.
V prvních deseti minutách zápasu jste téměř neohrozili Faltera, byl tam respekt k soupeři?
To si nemyslím, že by tam byl nějaký respekt. Spíš to byl od začátku hodně bojovný hokej a hodně se bránilo. Těžko jsme se tam prosazovali. Ale my v posledních zápasech obecně problémy se střelbou a s koncovkou, tak to tak možná mohlo vypadat.
Jednu branku Komety vstřelil váš bývalý spoluhráč Petr Ton, jak jste to vnímali?
Tak pro nás to byl určitě nejhorší hráč, který nám mohl dát gól, protože jsme ho všichni znali a svým způsobem víme, jakým stylem hraje. Sice jsme se na něj soustředili, aby nedal gól, ale nedokázali jsme ho dostatečně pokrýt a on tam ten puk prostě z dorážky propálil.
Druhý gól Brna, u kterého jste byl, padl po třech dorážkách. Byl tam zmatek?
Ano, tohle nemůžeme dopustit, aby se třikrát doráželo. Tam byla taková situace, že vystřelili puk od modré čáry a dva jejich hráči tam jeli dorážet. My jsme se tam dostatečně rychle nestáhli a vůbec jsme tam Rasťovi nepomohli. To byla určitě hrubá chyba, která se už nesmí opakovat.
Během zápasu jsme viděli několik šarvátek, byl to pro vás emotivní zápas?
Něco málo tam bylo, kluci se tam několikrát pošťuchovali, ale nepřikládal bych tomu nějaký větší význam. To byly prostě běžné strkanice, jako v každém jiném zápase.
