20. 7. 2014 Tereza Velikovská

Těším se na nové výzvy, říká gólman Lukáš

Lepší vstup do seniorského hokeje zažil jen málokterý hokejista. Brankář JAN LUKÁŠ se do něj uvedl v loňské baráži o extraligu v dresu mateřské Olomouce famózně, v jednadvaceti letech už má za sebou i start v utkání Kontinentální hokejové ligy. Nyní je jedním ze tři gólmanů, se kterými Sparta vstupuje do nové sezony. "S extraligovým hokejem zatím nemám žádné zkušenosti, tak uvidíme, co od toho čekat. Každopádně se na to těším," říká Lukáš, který s holešovickým klubem podepsal smlouvu na dva roky.

Příprava na ledě začne na konci července, kdy se sejdete s týmem. Suchou přípravu jste tedy absolvoval individuálně?
Podle regulí KHL jsme se museli připravovat do určité doby individuálně, takže ano, i já se tak připravoval. Zažil jsem to de facto podruhé, už loni jsem část letní přípravy trénoval individuálně. Vůbec mi to nevadí, naopak musím říct, že mi to vyhovuje.

#62 Jan Lukáš

  • * 2. června 1993 v Olomouci
  • 183 cm / 77 kg
  • Předchozí kluby: HC Olomouc (1. liga), HC Lev Praha (KHL), Stadion Litoměřice (1. liga), Benátky nad Jizerou (1. liga)

Nástup na led už se ale blíží, už vám chybí?
Musím říct, že sezona pro mě byla hlavně díky cestování docela náročná, takže jsem byl docela rád, že jsem si mohl na chvíli oddechnout. Hráli jsme až do posledního možného hracího dne, takže to byla opravdu dlouhá sezona a odpočinek jsem potřeboval. Teď už se ale těším do další sezony a na další výzvy. S extraligovým hokejem zatím nemám žádné zkušenosti, tak uvidíme, co od toho čekat, každopádně se na to těším.

Kdy se vrátíme na začátek, jaké byly vaše hokejové začátky v Olomouci? Rozhodl jste se hned pro hokej, nebo jste třeba váhal?
Do dvanácti nebo třinácti let jsem hrával ještě fotbal, ve kterém jsem hrál v poli. Teprve poté jsem se definitivně rozhodl pro hokej, který mi vyhovoval víc.

Hned jste se postavil do branky, nebo jste chtěl v začátcích góly i dávat, ne jim jen zabraňovat?
V přípravce jsme se učili základy a bruslení, na přelomu třetí třídy ke mně přišel kouč brankářů Petr Přecechtěl, který teď dělá kustoda u áčka. Zeptal se mě, jestli nechci jít do brány, já na to kývl. No a od té doby chytám. (úsměv) Gólman, to je taková větší role v týmu a to mi vyhovuje.

Máte nějaký brankářský vzor?
Musím říct, že takhle konkrétně žádný vzor nemám. Nikoho jsem nijak extra nesledoval. Vždycky se mi líbil Martin Brodeur, ale že bych ho nějak víc sledoval, to se říct nedá.

V Olomouci se vám dařilo v mládežnických kategoriích, na jaře 2013 přišla premiéra v A-týmu. A to opravdu ve velkém stylu, ve třech zápasech baráže jste pustil pouze čtyři branky a úspěšnost měl nad 96 %...
Dostal jsem šanci v baráži a snažil jsem se podávat co nejlepší výkony. Snažil jsem si to v tu chvíli moc nepřipouštět, ale lehká nervozita tam byla, byl to jeden z mých prvních startů v seniorském hokeji. Spíš jsem ale nevěděl, co od toho čekat. Obecně se snažím si takové věci moc nepřipouštět.

Pozoroval jste poté zvýšený mediální zájem o svou osobu, když jste se tahle uvedl do dospělého hokeje?
Je to možné, nějaké rozhovory byly. Ale nijak zvlášť jsem to nevnímal, to prostě patří k hokeji.

I díky tomu si vás vytáhl Lev Praha, mohl jste se tam připravovat s týmem KHL. Jaké to pro vás bylo?
Když se ohlédnu zpátky, tak je to opravdu nenahraditelná a pozitivní zkušenost, která navíc přišla v tak mladém věku. Byla to pro mě fantastická sezona. Ne, že bych chytal, ale mohl jsem se učit, získal jsem obrovské zkušenosti.

Proti Olomouci bych si zachytal rád, těší se Lukáš

Vybavíte si nějaký zážitek, na který nejraději vzpomínáte?
To bych musel trošku zapátrat. Ale jeden z nejlepších zážitků bylo určitě finále KHL v O2 areně, na které bylo snad vyprodáno, a dokonce jsme udělali rekord v návštěvnosti celé ligy. Měli jsme možnost hrát o titul a Gagarin Cup, už jenom být u toho a být součásti týmu bylo jedním z největších zážitků.

Do branky jste se dostal na dvě třetiny zápasu proti Novosibirsku a pustil jen jednu branku, byl jste při téhle premiéře nervózní?
Musím říct, že v tomhle zápase jsem nervózní nebyl. Šel jsem do branky po první třetině za nepříznivého stavu 0:4, nebylo to, jako kdybych začínal od začátku. Snažil jsem se týmu přinést maximum, ale bohužel jsme nakonec prohráli 3:5.

Jinak jste chytal v první lize mezi seniory, šlo o vaši první seniorskou sezonu. Jaké jsou podle vás největší rozdíly při přechodu mezi juniorkou a seniorským hokejem?
Teď už je docela těžké si přesně vybavit, co bylo rok zpátky, ale asi bych řekl, že největší rozdíl je ve zkušenostech. V juniorce je to, lidově řečeno, takový hurá hokej. V mužích už je lepší systém, některé věci jsou zaběhlé a fungují. Do seniorských kategorií už se dostává jen hrstka hráčů, pak se to dál selektuje. Takže největší rozdíl vidím ve zkušenostech, pohledu hráčů na hru a také v rychlosti.

Nyní jdete do Sparty, jak vidíte svou budoucnost?
To ukáže čas, jaké to bude. Ale čekám jen to nejlepší, je to klub, který má dlouholetou tradici a vysoké ambice. To mi vyhovuje a doufám, že to pro mě bude plus.

Vaše mateřská Olomouc postoupila do extraligy, takže se můžete na ledě postavit proti ní, bude to pro vás zvláštní?
Takovou situaci jsem už zažil minulou sezonu, když jsem proti Olomouci dvakrát chytal v první lize za Benátky, takže už to mám za sebou. Olomouc bude mít podle mě hodně obměněný kádr. Byl bych jen rád, kdybych se proti ní dostal do branky.

×
Dnes v 17:15 | Jun.
HC Sparta Praha
EC Red Bull Salzburg (AUT)
AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Buchtele: Bitkař nejsem, ale kluky v tom nenechám

SPA - TRI 4:2 - Poprvé v sezoně za tři body

Kudrna: Prohra nás nezastaví, jedeme dál

Přijďte v neděli 29. září 2019 do Tipsport areny na Týden hokeje