Rodící se hvězda Holešovických se do klání vrhla sebevědomě. S ledovým klidem sparťanský mladík hasil nájezdy soupeře a dlouhé chvíle držel naděje Sparty na úspěch. Nakonec lovil ze sítě kotouč třikrát. "Jsem smutný. Na bod jsme měli. Chybělo nám trochu štěstí," pravil zklamaně strážce hostující svatyně.
V první třetině Pardubice ovládaly hru, vlétly do zápasu s velkým nasazením a sparťanská mašina chvílemi nevěděla kam dřív skočit. Několikrát sešlapoval konečnou brzdu až Pöpperle, vedl si znamenitě. "Oni mají výborné útočníky, kteří umějí dát góly. Mají čtyři vyrovnané lajny," uvědomovala si sparťanská "dvaačtyřicítka".
Od druhé části Pražané zvýšili aktivitu, vstřelili kontaktní branku a byli Pardubicím více než vyrovnaným soupeřem. Ovšem kýžená vyrovnávací branka nepřišla. "Propadali jsme v přesilovkách, ale alespoň jsem si hodně zachytal. Vybrali jsme si svoje slabší chvilky. Na spoluhráče jsem hlas trochu zvýšil," přiznává jinak ledově chladný gólman.
Přesilové hry měly být po zápase s Litvínovem sparťanskou pýchou, ale bylo tomu naopak. V početní výhodě řešil Pöpperle samostatné nájezdy Hemského, Dopity a Sýkory. Ani jednou nekapituloval. "Pomohlo mi to v zápase, je dobré, když se něco chytí. Pak se chytá o mnoho lépe do dalších fází zápasu," usmál se.
Spartu netlačila bota pouze v přesilových hrách, kombinace skřípala a útočníci jen těžko hledali cestu přes soupeřovu modrou čáru. "Chyby děláme v tom, že se na poslední chvíli snažíme v rozehrávce nahrávat puk, z toho jsou pak problémy," uvědomuje si Pöpperle. "Musíme hru zjednodušit a snažit se dostat do pásma," nabádá své kolegy teprve dvacetiletý mladík.
Mezi třetinami se v kabině vedla horká debata o minelách, kterých Pražané udělali dost. Každý si uvědomoval, že tudy cesta k vítězství nevede. "Spoluhráči mě chválili, já se je snažil uklidnit a vynadat jim, aby se to nestávalo. Oni si sami mezi sebou řekli o chybách, aby je nedělali," poodhaluje rodák z východních Čech.
Minutu před konce zavelel kouč Lener k oddechovému času. Zatímco rozdával pokyny svým svěřencům, mladý Pöpperle naslouchal slovům o dvacet let zkušenějšího Břízy. "Říkal, že za to nemůžu a že jsem chytal dobře. Měli hodně brejků, jinak to mohlo být jiné," krčí rameny. A jak se Bříza vžívá do role náhradníka? "Každý gólman je kyselý, když sedí."
Naopak Pöpperle mezi tyčemi nabral obrovskou pohodu, do branky se staví jako ostřílený mazák. Z nenápadného mladíka se stalo brankářské překvapení sezóny. Málokdo očekával, že právě on dokáže sebrat Břízovi kdysi neotřesitelnou pozici jedničky v brance Sparty. "Mnohem víc jsem si začal věřit po Davosu, od té doby chytám stejně. Už to tak neberu."
Ani napočtvrté v sezóně Sparta svého odvěkého rivala neporazila. Rok od roku se trápení protahuje. Jestli v extralize existuje tým, na který Pražané neumí zahrát, stávají se jím právě hokejisté z města perníku. "Není to dobré, hlavně pro play off. Ale tam to může být jiné. Umíme s nimi hrát a můžeme je porazit," neláme si hlavu účastník loňského MS dvacetiletých.
