Máš za sebou první trénink, jak se po něm cítíš?
Cítím se dobře. Už jsem dopředu na ledě byl, abych věděl, jestli můžu naskočit na led s týmem. Sice se musím vrátit na úroveň, kterou jsem měl před zraněním, což nějakou chvíli ještě potrvá, ale cítil jsem se lépe, než jsem čekal. Mám pozitivní ohlasy, nevím tedy, jestli mě chtějí držet na pozitivní vlně nebo mi to nějak extra šlo… (smích)

Jsi rád, že už konečně přišla na řadu příprava na ledě a nemoříš se na suchu?
Rozhodně. Část suché přípravy jsem měl ještě berle, takže do toho musím pořádně šlápnout. I když mi letní příprava tolik nevadí a povedla se mi, tak na ledě je to větší zábava. Nyní je to tedy náročné, ale postupně jak bude noha sílit, tak to snad bude jen lepší.

A po zdravotní stránce jsi tedy už fit?
Stoprocentně ještě ne, ale postupně se zlepšuju. Dál to bude hodně o domluvě s trenéry, ale zatím je komunikace dobrá. Do startu sezóny je ještě času dost.

Jak vlastně probíhala léčba, šlo vše podle plánu?
Bylo to celkem hladký, zlomenina nebyla komplikovaná, takže to chtělo hlavně čas. Dlouho jsem v klidu a o berlích, a pak jsem o to víc musel zabrat na suchu a v posilovně. Nějaký čas to ještě bude chtít strávit na ledě, aby se to plně zotavilo.

Takže se kotník ještě ozývá?
Bohužel nějakou chvíli asi ještě bude. Pak je to asi hodně i o hlavě, kam mě to až pustí. Na ledě je přeci jen kotník hodně důležitý, takže v některých pohybech je to znát. Jde to ale velmi rychle a čekal jsem to horší, jsem spokojený.

Kdy jsi mohl začít plně trénovat?
Začínal jsem poměrně brzy. ještě když jsem měl berle, tak jsem na přelomu května a června začal chodit do posilovny. Každým týdnem se to zlepšovalo a naplno jsem trénoval už v červenci.

Jak těžké bylo po psychické stránce zpracovat, že jsi kvůli tomu přišel o finále?
Během samotného finále to bylo těžké, asi úplně nejhorší za celou léčbu. Navíc když jsem sledoval mistrovství světa, tak se mi v hlavě honilo, že jsem byl v dobré formě a mohl jsem tam být. Člověk se s tím ale musí vypořádat. Hodil jsem to za sebe, stalo se to z nějakého důvodu a věřím, že mě to jen posílí.

Bylo to pro tebe nejtěžší zranění v kariéře?
Popravdě jsem zažil i horší, ale to, jak se to stalo a v jaké chvíli, bylo asi nejhorší. Už jsem to ale hodil za hlavu, člověk se v tom nemůže moc patlat. Pomohlo mi i to, že jsem neměl žádné komplikace a rychle se to hojilo. Navíc byla pak posezónní přestávka, takže jsem mohl přijít na jiné myšlenky. Nejvíc mi ale asi pomohla až samotná rehabilitace a příprava na novou sezónu. Vidina nového ročníku mě hnala kupředu a paradoxně jsem měl možná i nejlepší letní přípravu vůbec.

Přemýšlel jsi původně o angažmá v zahraničí, to ale nakonec neklaplo. Bylo na vině to tvé zranění?
Nemyslím si, že by to bylo jenom tím. Ano, mohlo to mít roli, ale spíše to byla souhra více okolností – války, plných týmů v jiných ligách a nikam jsem nezapadal do plánů. Rozhodně z toho zranění neviním, samozřejmě že to nepomohlo, ale sešlo se více věcí. Jsem rád, že mohu být ve Spartě.

Co říkáš na změny v týmu? Odešel Filip Chlapík, ale na druhou stranu jsme posílili o druhého Thorella…
Věřím, že posily dobře zapadnou, i když to ukáže jen čas. Charakterově jsou to skvělí kluci a důležité také je, že jádro týmu zůstalo stejné. Každou sezónu někteří dobří hráči odejdou, ale pak je to o tom, aby vše do sebe zapadlo, vytvořila se mezi námi chemie, opět jsme táhli za jeden provaz a každý znal svou roli.

Během tréninku jsi se hodně bavil s bratry Thorellovými…
To je pravda, díky tomu, že jsem hrál v Americe, tak jsem se celkem naučil dobře anglicky, takže jsem jim hlavně překládal pokyny. Oba jsou skvělí - jak herně, tak povahově. Sám jsem v zahraničí hrál, tak vím, jak fajn, když vám někdo poradí. Hodně se spolu bavíme i mimo led a kdoví, třeba se spolu potkáme i v lajně.

Je na nich poznat, že jsou bráchové?
Jak se to vezme… Herně jsou celkem odlišní, ale charakterově jsou si dost podobní. Přijde mi, že mezi nimi chemie funguje, ukáže čas, jak jim to bude fungovat, ale zatím jsou v pohodě.

Jste nově pod vedením trenérského dua Patera – Martinec, jaké to je?
Máme za sebou teprve první trénink, takže je zatím brzy to nějak více hodnotit. Oba dva jsou ale bývalí výborní hráči, v podstatě legendy. Pro mě je aktuálně důležitá komunikace s nimi ohledně zranění a ta funguje dobře.

Už jsi se s nimi bavil o své roli v týmu?
Zatím ještě ne, bavíme se hlavně o té noze, ale očekávám, že to bude stejné jako doteď. Zároveň chci mít co největší přínos pro týmu, abych mu co nejvíce pomohl a využil jsem svůj potenciál. Momentálně se samozřejmě soustředím na to, abych se dal stoprocentně dohromady a abych navázal na své výkony z play-off.

Zaznamenal jsi nějaké změny v tréninku pod jejich vedením?
Ani ne, v dnešní době jsou tréninky všude velmi podobné. Podle mne se to ukáže až časem, hlavně během zápasů. Možná nějaké změny v koučinku budou, zatím je ale brzy to hodnotit.

Příští týden nás čeká derby se Slávií, myslíš si, že bys mohl do zápasu naskočit, nebo je to ještě brzy po zranění?
Těžko říct, zatím jsme se s trenéry o tom nebavili.

A ty osobně by ses na to cítil?
Myslím, že je to ještě brzo… Není potřeba nyní nijak bláznit, ale pobavíme se o tom a uvidíme.

Máme před sebou náročnou sezónu, ve které nás kromě extraligy čeká Liga mistrů a Spengler Cup. Co je podle tebe pro takhle těžký program nejdůležitější?
Jednoznačně zůstat zdraví. Sám jsem to poznal na vlastní kůži. Potom taky aby v týmu byla pozitivní nálada, abychom hráli dobrý hokej a vyhrávali jsme, což hlavě hodně pomůže. Zdraví je ale určitě nejdůležitější, protože to může narušit chod týmu. Na zbytku budeme tvrdě pracovat a budeme se snažit mít dobře nastavené myšlení.