Před zápasem s posledními Piráty měl Ton na kontě 698 bodů, asistencí na trefu Tomáše Rachůnka ve 29. minutě dosáhl na úctyhodnou metu 700 kanadských bodů v nejvyšší soutěži. „Už jsem nějaký ten týden věděl, že se blížím, upozornili mě na to, když jsem měl 696 bodů. Ostatní kluci měli takovou jízlivou připomínku. ´No, dědečku, už nějaký ten pátek hraješ, je to pěkné číslo. Vzpomeneš si ještě na první bod,´ říkali,“ smál se rozený kanonýr po zápase.
A který z těch 700 bodů, které nastřádal v dresu Sparty a Kladna, považuje za ten nejdůležitější? „Žádný slavný gól jsem nedal, za nejdůležitější bod asi považuju asistenci Pepovi Strakovi, tedy dnešnímu soupeři. Přihrával jsem mu ve finále proti Slavii v roce 2006 na gól v prodloužení. Byl to bod v play off a rozhodoval o vítězství v docela důležitém utkání,“ zavzpomínal Ton na asistenci ve třetím finálovém střetnutí se Slavií. To Sparta vyhrála zásluhou Strakova gólu ve druhé minutě prodloužení 2:1 a ujala se v sérii, kterou nakonec ovládla v šesti zápasech, vedení 2:1.
Ještě ve čtvrtek přitom hrozilo, že kvůli zranění po střetu s Jaroslavem Kudrnou v duelu na ledě Hradce bude proti Pirátům v sestavě chybět. „Dostal jsem do stehenního svalu nohy patou hokejky. Na té noze jsem stál, takže ten sval byl v tu chvíli zatnutý. Věděl jsem hned, že je zle, protože mi úplně vypla noha. Pak jsem chtěl zkusit ještě jedno střídání, zase tam byl shodou okolností na mě faul, ale tam už jsem sotva dojel na střídačku, přesilovku jsem hrát nemohl,“ vrátil se Ton k nedělnímu střetnutí, které nedohrál.
O zranění v Hradci: Modlil jsem se, ať je to jen koňar
Bezprostředně poté sám nevěděl, o jak vážné zranění půjde. „Jen jsem se modlil, aby se to chovalo jako koňar a nebyla tam žádná větší trhlina, tím pádem bych musel vynechat třeba pár týdnů. Nasadili jsme s fyzioterapeutem léčbu, v úterý jsem na tom byl už trochu lépe a ve středu jsem rezonanci nakonec zrušil, protože jsem věděl, že je to jenom koňar. Když jsem šel ve čtvrtek na led, tak už jsem během tréninku cítil, jak se to zlepšuje. Rozhodl jsem se tedy, že nastoupím,“ popsal.
Milníky Petra Tona v sezoně 2013/2014
- 20. 9. překonal 255. gólem Zelenkův klubový střelecký rekord
- 24. 1. dosáhl na metu 700 kanadských bodů v nejvyšší soutěži
- v sezoně 2009/10 34 branek v ZČ, nyní je na čísle 31
- aktuálně 560 bodů v dresu Sparty, na Žemličku jich ztrácí pět
A kvitoval, že díky úternímu volnu v extraligovém kolotoči nakonec nemusel vynechat ani jediný zápas. „Já jsem obecně zastánce toho, aby se hrálo pořád. Když jsem se podíval na lednový rozpis, kde byly tři úterky za sebou volné, tak jsem to proklínal. Ale nakonec jsem za to teď byl rád, protože bych v úterý stoprocentně nemohl hrát. Byl jsem šťastný, že jsem nemusel vynechat utkání,“ oddechl si zpětně.
V sezoně plné osobních i týmových úspěchů má nyní na dohled další dva mezníky. Jednak jde o osobní rekord v počtu branek v základní části, který si ustanovil díky 34 trefám v ročníku 2009/2010. „Vždycky tvrdil, že mě žene meta třiceti gólů, kterou jsem překonal v základní části jen jednou. Když to mám teď tak rozjeto, tak bych to chtěl překonat,“ přiznává Ton.
Zároveň mu chybí jedenáct zápasů před koncem základní části jen pět bodů na klubový rekord Richarda Žemličky, který má hodnotu 565 kanadských bodů. „S Jardou Hlinkou jsme se bavili, že jemu také chybí pár přihrávek na Davida Výborného. Já jsem věděl už před sezonou, že tenhle rekord je 60 bodů vzdálený. Nyní jich mám už 55, čísla i statistiky sleduju. Takže ještě pět bodů,“ usmívá se sparťanský kanonýr, který je v současné chvíli na 560 bodech.
