12. 9. 2009 Lucie Strouhová

Transparenty fanoušků mě pobavily, smál se Hašek

Prožívá další ze svých návratů. Gólman Dominik Hašek se po letech vrátil do extraligy a hned ve druhém kole zavítal na holešovický led TESLA Arény, kde v roce 1981 zažil premiéru se smutným koncem. Tentokrát z hlavního města odjel jako vítěz, Pardubicím pomohl udolat Pražany po samostatných nájezdech.

Dominiku, nakolik si ceníte vítězství na Spartě?
Bylo to příjemné vítězství. Prohrávali jsme v poslední třetině, dokázali jsme se vrátit do hry, vyrovnali jsme a na penaltách rozhodli. Určitě jsme spokojenější než po prvním zápase.

Rychle jste se v extralize zadaptoval?
Hrál jsem tady dvacet let, do svých pětadvaceti. Navíc hřiště na Spartě znám velice dobře, vloni jsem sem chodil každou neděli hrát s Martinem Dejdarem a jeho spoluhráči z Olympu. Sice na postu obránce, ale nemohlo mě zde nic překvapit.

Dominik Hašek na Spartě

Proti Spartě jste z rukávu vytáhl výjimečné zákroky, jak jste se cítil?
Dobře, kluci přede mnou hráli obětavě. Člověk se ale musí soustředit především na sebe a chtít se zlepšovat. Mohu hrát ještě lépe, stále je na čem pracovat. Spokojený budu, až budeme vyhrávat v základní hrací době.

Mohl byste se vrátit ke střetu s Ručinským za brankou?
Oba jsme jeli pro puk, Martin tam byl dříve, ale já jsem ho neviděl. Trochu mě trefil ramenem, nemyslím si, že to byl úmysl. Že to byl faul, tak to posoudil rozhodčí. Po zápase jsme se o tom pobavili, zasmáli jsme se tomu.

Po onom zákroku se strhla na vaši osobu nevole fanoušků, vnímal jste to?
Ani o tom nevím. Oba tábory fanoušků byly velice hlučné, člověk to vnímá podvědomě jako kulisu, ale nepřemýšlí nad slovy z tribun.

Takže jste nezaregistroval ani jejich transparenty?
To jsem si všiml, že půjdu v desáté minutě z branky. To bylo velice vtipné. Koukl jsem se na hodiny a zjistil, že je druhá minuta. Říkal jsem si, ještě devět minut musím vydržet, abych překonal očekávání fanoušků. Líbí se mi, když hokej fanoušci prožívají, to k tomu patří.

Nejvíce starostí vám určitě dělal Netík, vystřelil desetkrát. Jeho otec vás jako první v roce 1981 překonal…
Všímal jsem si ho hodně, byl velice aktivní. Neustále se s námi pouštěl do soubojů, rozhodně byl dnes nejlepší ze Sparty. Věděl jsem o něm a právě i to, že jeho otec mě kdysi jako první překonal.

V samostatných nájezdech vás typickým blafákem překonal Ton, nedalo se tomu zabránit?
Provedl to dobře. Bál jsem se, aby mi puk ještě nevrátil na druhou stranu nebo mezi nohy, když jsem se snažil pokrýt jeho blafák. Udělal to velmi dobře, ale určitě to chytat šlo. Byl zkrátka v prvním nájezdu o kousek lepší než já.

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Mistři 2007: Aktivní hráči, manažeři i trenéři

Bulhar Tomov: Chci se prosadit v áčku!

Přidejte se do registru dárců kostní dřeně

Chlapík: Rád bych si za Spartu ještě zahrál