Po třetí inkasované brance v 9. minutě přišel v podobě střídaní gólmanů jasný signál, že by Energetici měli s tímto nepříznivým vývojem začít něco dělat. ”Když se vystřídá brankář, tak vždycky tomu mužstvu přijde impuls, který mu pomůže. To se stalo i dnes nám. Lukáš Sáblík pak odchytal perfektní zápas a podržel nás. Tam bylo ale potřeba dát jeden dva góly, aby Sparta znervózněla a strachovala se o výsledek, což se nám bohužel nepodařilo ani v přesilovkách.”

Ve druhé třetině se však obraz hry poněkud změnil. Sparta už tak lačná po gólech nebyla, zato Západočeši vycítili, že by zápas ještě úplně ztracen být nemusel, a tak se pustili do souvislejšího útočení, z něhož jednu branku přece jen vydolovali. ”Poté jsme hru ještě otevřeli, Spartu jsme trochu zatlačili a dali gól. Jinak se ale v koncovce trápíme, nedokážeme venku dát víc jak jeden gól, což na takové soupeře nestačí,” smutní Řezníček.

Na konci prostřední dvacetiminutovky měli Karlovarští jedinečnou možnost ke srovnání nebo aspoň k snížení na rozdíl jediné trefy. Hosté dobře drželi puk, jenže díky nulové střelbě a následné chybě právě Řezníčka mohli skórovat naopak sparťané. Zkušený obránce na útočné modré dlouho váhal, až mu puk domácí vypíchli a z trestné lavice vracející se Sivek nikým neatakován najížděl sám na Sáblíka. Ve skórování mu však zabránila tyčka. ”Soupeř to hrál dobře. My jsme byli asi trošku nervózní, puk nám poskakoval, neodhodlali jsme se ke střele. Já osobně jsem taky dlouho čekal, chtěl jsem puk přehrát na Ondru Němce, ale sklouzlo mi to a Jarda Hlinka to vystihnul. Byl z toho nájezd, ale díkybohu to skončilo jenom na tyčce,“ dodatečně si oddychnul zkušený obránce.

Nová sezona s sebou přinesla výraznější nárust vyloučení, a tím i více gólů v přesilových hrách. Souboj Sparty s Karlovými Vary tento jev jenom potvrzoval. Z pěti branek bylo pouze jedné dosaženo při plném stavu hráčů na obou stranách. ”Je to přesně ukázka toho trendu hokeje, který teď nastal. Rozhodčí to prostě pískají a šikovní hráči, které v útoku Sparta má, toho umějí využít. My se s tím trošku potýkáme a trápíme a musíme na tom hodně zapracovat,” odhodlaně uzavírá Řezníček.