Jaká je aktuální situace, co se týká hráčů A-týmu připravených do hry?
Zraněné hráče samozřejmě pořád postrádáme. S týmem se toho teď hodně děje, kdyby šlo o jedno dvě zranění, pravděpodobně bychom o tom vůbec nemluvili. Ale musíme tu situaci nějak zvládnout. Je pro nás z tohoto hlediska dobře, že v prosinci nehrajeme tolik zápasů. Zranění hráči budou mít prostor potrénovat a třeba se vrátit zpět do hry. 

Kdo se již do hry zapojil, to je švédský obránce Erik de la Rose. Jak jste s ním zatím spokojeni?
Zatím za nás hrál pouze dva zápasy. Ale měli jsme o něm celkem konkrétní představu už před jeho příchodem. Má skvělou rozehrávku a přehled na ledě, na druhou stranu to není žádný vyloženě fyzický obránce. Má dobrou poziční hru a získali jsme v něm spolehlivého obránce.

Zatím se vám daří bodovat mnohem více venku než doma. Čím to je?
Ve venkovních zápasech možná hrajeme trošku lépe, ale někdy děláme stejné chyby, jako v domácích duelech. Chceme doma hrát samozřejmě lépe, ale například v posledním utkání s Třincem jsme podle mě hráli dobře. Bohužel jsme nevyužili šance, kterých jsme měli více než Třinec, a rozhodovaly také přesilovky, které jsme nevyužili. Na branku soupeře mohlo jít více střel, nedostali jsme je pod takový tlak. Venku zpravidla hrajeme jednodušeji, proto se nám daří. 

Například ve Zlíně jste hráli s hodně obměněnou sestavou, přesto jste dokázali vyhrát vysoko 4:0…
Hráči, kteří nastoupili, museli hrát v jiných rolích, než na jaké jsou zvyklí. Například na oslabení teď chodí hráči, kteří na ně normálně nejsou určeni, když nemáme tolik zraněných. Také čas na ledě u jednotlivých hráčů se tím mění. Ten zápas se nám povedl, hráli jsme lépe, než soupeř. Ani v zápase proti Třinci jsme nehráli špatně, ale soupeř byl tentokrát lepší. Navíc se mu povedlo dát jeden šťastný gól a zvládli lépe přesilovky. 

Jak byste souhrnně zhodnotil dosavadní průběh sezony?
Hodnotit tým v téhle situaci je těžké, protože nám stále chybí šest velmi důležitých hráčů. A navíc každý po návratu potřebuje trošku času. Uvidíme, jak s Pavelkou, možná už v sobotu nastoupí. Ale nebude to ten samý hráč, jako před zraněním, potřebuje se zase dostat do hry. Musíme zůstat na dostřel nejvyšším příčkám. A až se nám vrátí marodi, věřím, že se posuneme zpět nahoru a vezmeme si zpět nějaké body, které jsme ztratili. K vítězství je potřeba tří věcí. Hrát dobře, být zdraví a mít štěstí. Z těchto tří věcí můžete kontrolovat pouze jednu. Další dvě pod kontrolou nemáte, ale takový je hokej. 

Na čem chcete nejvíce pracovat vzhledem k dalším zápasům?
Co se týká hry, tak nejsem spokojen s množstvím střel, chci jich víc. A naopak méně na naši branku ve hře pět na pět. Pak také méně vyloučení a větší zodpovědnost každého hráče. Třeba zrovna Zlín má o sto trestných minut méně než my. To je o pět minut více oslabení v každém zápase. S hráči se na to zaměřujeme.

A s čím jste naopak spokojení?
Líbí se mi charakter týmu a týmový duch. Zápasy, které jsme vyhrávali, jsme často spíše ubojovali díky naší píli a pracovitosti, než že bychom nějak fantasticky přehrávali soupeře a byli výrazně lepší. Máme čtyři vyrovnané útoky, ne jeden, který by střílel většinu gólů. Musíme dostávat soupeře pod tlak, hrát fyzický hokej. A to i bez pracantů, kteří nám momentálně kvůli zranění ve hře chybí. Zbývá tím víc práce na Vránu, Pecha či Silla, protože nám chybí Klimek, Smejkal či Černoch. Právě lajna s posledními dvěma jmenovanými a Sillem spolu hrála v úvodu sezony a hrála skvěle proti jakémukoliv soupeři. Musíme ale i bez nich hrát jednoduše a přímočaře. Neztrácet puky ve středním pásmu, být aktivní u branky soupeře a chránit Machovského u té naší.

Jak jste spokojení s mladými hráči, kteří dostávají vzhledem ke zraněním větší prostor?
Mladí hráči se nám v létě jevili opravdu skvěle, poté hráli zápasy v druhé nejvyšší soutěži. A je pro ně těžké se vrátit zpět k A-týmu po několika týdnech v první lize. Ale je to logické, hrají tam, kde dostanou vyšší ice time. Pak se vrátí k týmu, který se vyvíjel jinak, než oni sami, a musíte je do něj znovu zapracovat. Hráči v tomto věku potřebují hlavně hrát. A vědět, že když udělají chybu, není to konec světa, že se z ní musí poučit. Nemají samozřejmě takový ice time jako hráči, kteří chodí na oslabení a přesilovky, takže to nemají lehké. Devět nebo deset minut na zápas není moc času se ukázat. Obecně je pro mladé obránce klíčové neprohrávat své souboje jeden na jednoho a pro útočníky snažit se bodovat. 

Sparta byla zmiňována jako jeden z týmů, který měl zájem o Tomáše Plekance. Ten šel nakonec do Komety Brno, mrzí vás to?
Tomáš se musel rozhodnout a rozhodl se pro Kometu. Musel brát v úvahu hodně věci, má rušný život. Já osobně bych ho moc rád měl v kádru, je to skvělý hráč, který zapadne do každého týmu. Ale samozřejmě je to na něm, respektujeme jeho rozhodnutí.

Jak jsou výsledky týmu závislé na výkonech Matěje Machovského?
Nastříleli jsme třetí nejvyšší množství gólů že všech týmů. Když se v zápase prosadíte jednou nebo dvakrát, je to zápas o brankáři. A když v zápase bodujete, je to jeho zásluha. Když se prosadíte třikrát, je tam šance na body a měli byste nějaké získat. A když vstřelíte čtyři góly, tak to musí být výhra. Pokud tenhle vzorec aplikujete na naše zápasy, uvidíte, kolikrát nám Machy vyhrál zápas. 

Sparta nemá vyloženého střelce, maximum je šest branek, které nastřílelo hned pět hráčů…
Zase jsme u toho, že máme vyrovnané útoky. Samozřejmě každý chce ve svém týmu ty rozdílové hráče, příchod špičkového útočníka i obránce by bral každý kouč. My máme poměrně mladý tým, jeden z nejmladších v lize. To se od Sparty obecně asi moc nečeká. Ale třeba Košťálek nebo Kalina hrají ještě lépe, než jsme od nich očekávali. Petr Vrána se znovu vrátil zpět ke svým výkonům. Mladí hráči jako Smejkal nebo Černoch mají velkou roli v týmu a odvádějí dobrou práci. Takže já se o náš tým nebojím, nebojím se jít proti Brnu nebo Třinci. I v tak kombinované sestavě bez zraněných jsme Třinci dali zabrat. Takže já nemůžu být nespokojený nebo naštvaný. Samozřejmě náš štve, že jsme doma prohráli pět zápasů v řadě, ale nejsme z toho nějak nervózní hrát doma.