Sparťané byli v zápase znovu lepším týmem, častěji útočili, častěji stříleli. Ale na výsledkové tabuli dlouho svítila na straně domácích nula. „Váznou nám finální nahrávky. Musíme to hrát jednoduše a co nejvíc střílet na bránu,“ hledá recept ven ze střelecké mizérie ex-slávistický Kůrka. On sám už jej, zdá se, našel, neboť po Hanzlíkově pasu ze 41. minuty nekompromisně propálil vše, co mu stálo v cestě.
„Byť nějaké body na kontě mám, herně to pořád není ono. Necítím se svůj. Mám plno rezerv,“ tvrdil přesto po zápase.
Holešovičtí dostali několikrát v zápase možnost hned dvojnásobné početní výhody. Ani jednou jí však nevyužili. „Je škoda, že třeba v přesilovkách, konkrétně pak v těch dvojnásobných se někdy zbytečně unáhlíme a střílíme z pozic, odkud je šance vstřelit gól minimální. Tam už by měla jít jednoduchost stranou,“ naráží na častou střelbu sparťanských zadáků v početních výhodách. „Jenomže bohužel, sebevědomí nám to nedovoluje,“ dodává zároveň.
„My to vítězství musíme prostě vybojovat,“ myslí si Kůrka. „Potřebujeme zkrátka dvě tři ošklivé výhry, aby nás patřičně nastartovali. Vyhrávat, to je úplně jiný pocit, než dostat laciný gól a prohrát.“
Štěstí se však zatím ke sparťanům zatím obrací spíš zády než čelem. „Puky se k nám zrovna moc neodráží. Snažíme se tyhle situace nacvičit v tréninku, tam nám to jde. Jenže do zápasu to už nepřeneseme,“ upozorňuje Kůrka.
Odražených kotoučů se ve zlínském brankovišti vyskytovalo mnoho. Žádná sparťanská hokejka je však nedokázala usměrnit do sítě. „Nevím, jestli to není třeba nervozitou, tlakem. Ale na to se nemůžeme vymlouvat,“ říká rezolutně.
Zároveň nepřipouští, že by se na hráčích podepsala kritika, která se na ně snesla v médiích. „Kluci jsou na tenhle tlak už zvyklí. Shazujeme se hokejově, mediálně ne. Zprávy v novinách nás nijak nerozlaďují.“
