Trenére, po minulém
zápase opět podobný scénář, kdy jste po první třetině prohrávali o dvě branky. Co se stalo?
Tou první třetinou jsme je dostali na koně. Připravovali jsme se na to, že Pardubice
hrají jednoduše. Hráli jsme teď dvakrát o šest bodů,
protože i v minulém kole s Chomutovem to bylo o šest bodů. A ani jedno utkání
jsme nedokázali zvládnout. Ztrácet dva góly v takových vyrovnaných zápasech
je velká porce.
V čem byl v duelu s Pardubicemi největší
rozdíl mezi vámi a soupeřem?
Pardubice si vytvořily v první třetině více šancí, pak jsme se trochu
zvedali. Nedá se říct, že by tam nebyla snaha, ale to, co jsme si řekli, že
máme vyhrávat osobní souboje, více se tlačit do brány, jako to dělaly Pardubice, tam nebylo. Vypadá to pak jako jednoduše inkasované góly, ale pro brankáře to je těžké,
když obránci před ním hru nevyčistí.
Byla právě práce před
brankou to, co měli hráči zlepšit, abyste mohli utkání vyhrát?
Už po první třetině jsme dost důrazně říkali, že hráči musí pracovat lépe v předbrankovém prostoru. Ale bohužel nejsme schopni některé věci technicky
zvládnout. Za nepříznivého stavu hráči, i když vědí, co po nich chcete, mají
zkratovité jednání a občas i banální věci řeší špatně. Nechci je ospravedlňovat,
protože už po utkání s Chomutovem jsme je důrazně kárali, na Pardubice
jsme se pak připravovali čtyři dny. Ať už šlo o přípravu na videu nebo na ledě, ale opět nám nevyšel vstup.
V zápase jste
měli tři přesilovky, ale ani v jedné jste si nevytvořili vyloženou šanci. Čím si to vysvětlujete?
Ani jsme k nim nezavezli puk... Nevyhrajeme buly, každý kotouč ztratíme,
kluci na modré to neposouvají do pásma a ujede nám to ven a znovu zavážíme. Takhle
se to čtyřikrát otočí a je po přesilovce. I tak jsme branky dřív dávali, viz
Pavelka, Kalina, Michálek. Nevím, jestli hráči mají strach, aby to nepokazili.
Ale právě to potom vede k těm chybám.
Po minulém zápase
říkal kouč Nedvěd, že se takový vstup už opakovat nesmí, ale opět jste po
první třetině prohrávali o dvě branky.
Také jsem doufal, že se to už nestane. Nevím, čím to je. Připravili jsme se
zodpovědně, věděli jsme, že potřebujeme body. Nechci říkat, že máme špatné
hráče, to vůbec ne. Ale není tam ten klid na hokejkách. A když vedete 2:0, tak
se vám dýchá líp. Ještě když jste na hřišti soupeře. Domácí se snaží tlačit, Pardubice
zavřely velmi dobře střední pásmo, těžce jsme se tam prokousávali. Někteří
hráči se nechtějí zbavit kotouče, nevolí ty jednoduché varianty jako nahození s tečí
od spoluhráče, jít za kotoučem, do těla, zavřít mantinel…
Přestože se Spartě
nedaří, opět tu přišlo na zápas více než osm tisíc fanoušků. Těší vás alespoň jejich
podpora?
Chtěl bych poděkovat divákům, i když pak pískali, mají na to právo. Ale Sparta
má úžasné fanoušky. I když vidí, že sezona není dobrá a je to nahoru dolů,
tak stojí při hráčích a při Spartě. Věřím, že hráči jim to zase budou vracet a makat na maximum. Já sám to nesu velmi těžce, protože zodpovědnost k fanouškům je
veliká. Beru to hodně citově a srdcem. Nespí se mi dobře, prožívám to hrozně
moc a trpím za ty lidi. Je mi jich líto, protože vím, jak to prožívají, jakou
mají radost z každého gólu. Snaží se tým burcovat, ale když to
přeženu, to mužstvo mi momentálně přijde tak nějak mrtvé.
Další zápas vás čeká
už v úterý. Jak zapracujete na tom, abyste tak rychle dokázali zvednout
hráčům sebevědomí?
To se zvedá těžko, snažíme se o to celou dobu všemi možnými způsoby.
Nevěřím, že to je v hlavách. Něco v nich může být, ale jsme profíci a
už něco máme za sebou, tak musíme zvednout hlavu a odehrát to. Říct si "pánové,
jdeme". Hráči na to musí mít koule.
