Jak jste se při svém návratu do zápasové zátěže cítil?
Sice jsem získal dva body, ale je spousta věcí, které jsem neudělal dobře. Třeba jsem zkazil nějaké nahrávky, ale soupeř mých zaváhání naštěstí nevyužil. Chtěl jsem hlavně hrát, těšil jsem se. Moc zápasů mi do konce kariéry nezbývá, tak chci hrát v každém.
První gól padl až v polovině zápasu. Pomohlo vám, že jste jako první skórovali právě vy?
Samozřejmě jsme nechtěli dostat gól, nechtěli jsme Plzeň dohánět. Snažili jsme se hrát dobře zezadu a věřili jsme, že nějakou tu branku vstřelíme. A tím prvním gólem se také zápas zlomil na naší stranu. Zápas sice nebyl z naší strany nějak super, ale nebylo to zas špatné, důležité jsou tři body.
Váš návrat byl trochu překvapivý, původně se plánovalo, že naskočíte až v lednu. Co se stalo?
Doktoři mi dali zelenou. Řekli, že se nemusím ničeho bát a klidně mohu hrát.
Loni jste vynechal více než půl sezony. Když jste byl teď měsíc mimo hru, nevzpomněl jste si na smolný loňský rok?
Jsem ve věku, kdy se musí se zdravotními problémy počítat. Budu rád, když jich bude co nejméně.
V čem vlastně přesně vaše zdravotní problémy spočívaly?
Měl jsem špatná záda. Posunutý obratel, snad nějaké přetočené svaly. Čtyři týdny v kuse mě bolela hlava a záda. Ještě to trochu cítím, jsou to teprve tři, čtyři dny, co mě hlava nebolí. Měsíc se to nezlepšovalo, nebylo to nic příjemného.
Tomáš Duba vychytal pro Spartu premiérový zápas bez obdržené branky v této sezoně. Zrovna vám prý říkal krátce před koncem trenér Výborný, aby jste nebláznili a Tomášovi k nule pomohli...
Chtěli jsme konečně odehrát zápas bez inkasovaného gólu. Od padesáté minuty jsme se na tohle soustředili.
Pomůže vám tenhle zápas po té poslední studené sprše ve Zlíně?
Kluci přijeli ze Zlína hodně rozčarovaní a přepadlí. Musíme vyhrávat hlavně doma, nesmíme tu ztrácet body. Body, které přivezeme z venku, jsou tak trochu navíc.
Na zápas přišlo víc jak šest tisíc diváků. A to i přesto, že výjimečně během Vánoc hrají obra pražské kluby doma. Nepřekvapilo vás to?
Překvapilo, nepřekvapilo. Jsem rád, že lidé nás přišli povzbudit. Asi už měli Vánoc plné zuby, tak se přišli odreagovat na dobrý hokej na Spartu. (smích)
Jak jste Vánoce prožil vy?
V Olomouci s rodinou, teď jsou dokonce děti se mnou v Praze.
Prozradíte, co jste dostal od Ježíška?
Říkal mi Kréca (útočník juniorky Jakub Krätzer – pozn. autora), že když mě viděl na úterním tréninku, na kterém jsem byl hrozný, že mi asi Ježíšek nadělil formu. Myslel to samozřejmě ironicky, byl jsem opravdu na tréninku trapný. Trenérovi Výbornému jsem říkal, že to je tak na konec kariéry. On mi říkal, že v tréninku to nevadí, hlavní je co předvedu ve hře. Dnes jsem na koni já, tak to mohu Krécovi vrátit. (smích)
Nezdá se vám, že jsou mladší hráči čím dál tím smělejší?
Já jsme mu hned říkal, že se nějak v kabině rozpovídal. Už je to jiné, než když jsem já začínal. Mladší hráči nemají k těm starším už takový respekt. Srandičky ale beru, párkrát to ještě Krécovi vrátím.
