PRVNÍ ZLÝ MUŽ SPARTY – 8 SEZON, 400 TREST. MINUT A KAUZA HOLÍK
Pro jedny byl opěvovaným bohem a pro druhé bídákem, který u mantinelu srážel nic netušící soupeře a trhal jim ledviny. Tak jako na reprezentačním soustředění Nedomanskému. Našli se tací, co se mu dokázali postavit. Především jihlavský Jaroslav Holík, v rámci letité, mediálně ostře sledované „otevřené války“. Jejich nevraživost vyvrcholila památným incidentem, kdy útočníka jihlavské Dukly přetáhl obouruč hokejkou přes hlavu, a vysloužil si dvouměsíční zákaz činnosti. Svou jedinečnost však dokázal i mimo ledovou plochu. Třeba zdánlivě absurdní sázkou, kterou přesto vyhrál. A to tím, že se v hokejové výstroji hrdě projel napříč Václavským náměstím v koňském sedle!
Jaroslav Šíma se narodil 22. ledna 1944 v Karlových Varech a hokej hrál na vojně za Litoměřice a poté za Gottwaldov. Zpočátku jako útočník. Osudovým se mu stal úraz na motorce, při kterém si roztříštil nohu. Po návratu na led se mu nedařilo, horší fyzickou kondici doháněl fauly a vedení gottwaldovského oddílu dalo najevo, že s ním nepočítá.
Na rozdíl od sparťanského manažera „Honi“ Císařovského. Ten mu dal v létě roku 1970 druhou šanci, kterou uchopil, byť na tehdejší poměry atypickým způsobem. I proto se stal miláčkem pražského obecenstva, vnímajícím až vyhrocené situace mezi mantinely, nikoliv fakt, že ve skutečnosti chtěl hrát hokej, byť od podlahy a do těla.
Cíleně se za nikým nehonil. Nechtěl někomu ublížit, i když později se jeho herní projev stal součástí týmové taktiky.
V očích soupeře a jeho fanoušků byl nenáviděn. Paradoxně, právě proto si nemohl dovolit herní výpadek, aby se nezesměšnil. Sám by nepřenesl přes srdce, pokud by si lidé řekli, podívejte, dělá frajera, a když se rozmázne o mantinel, ono ho to snad bolí?!
A tak když slíznul ránu, a že jich bylo hodně, zatnul zuby a nedával nic najevo. Z Šímy se stala hokejová obdoba klasické literární dvojice z pera Roberta Louise Stevensona – Doktor Jekyll a pan Hyde. V osobním životě klidný, slušný a normální člověk. Někdo úplně jiný, než hokejista, který v 15. kole sezony 1974/75 na Horáckém zimním stadiónu v Jihlavě a prostřednictvím přímého televizního přenosu šokoval celou republiku. Minutu před druhou přestávkou, kdy hosté z Prahy vedli 2:0 a zápas měli pod kontrolou, zareagoval na faul Jaroslava Holíka ve sparťanském brankovišti tím, že ho koncem hokejky a zezadu praštil přes hlavu! Holík následky úderu přifilmoval a po letech to přiznal. Rozhodčí Barnet však podle pravidel neměl jinou možnost. Hříšník putoval pod sprchu a Sparta prohrála 2:3.
Následovaly až absurdní reakce. V novinách pasovali incident na faul roku a herec Zdeněk Řehoř označil Šímův úlet za pokus o zabití. Disciplinární komise svazu ledního hokeje ČSTV mu zastavila činnost a dočasně ho vyřadila z reprezentace. Nepřátelství dvou Jaroslavů tím ale neskončilo.
Došlo na další krvavé šrámy, tentokrát v obličeji sparťanského zadáka, nebo na Holíkovo odmítnutí podané pravice po závěrečné siréně. Symbolického usmíření se fanoušci dočkali až o dva roky později. Ve Spartě si Jaroslav Šíma nejvíce rozuměl s Gustou Havlem. A uzavřel s ním památnou sázku o tři tisíce korun, když slíbil, že ve tři hodiny odpoledne a ve sparťanském dresu s číslem 16 přejede Václavské náměstí na koni.
V pražských Holešovicích strávil osm let, na obránce nastřílel nadstandardních 54 branek. A součty trestných minut se po pouhých 284 utkáních zastavily na čísle 400! V poslední sparťanské sezoně 1977/78 se do povědomí fanoušků zapsal i futuristickou celoobličejovou přilbou, importovanou z Ameriky. Pak se doslechl, že se chystá radikální omlazení kádru, a než by se nechal vyhodit, raději odešel sám. Zpátky tam, kde začínal, do Gottwaldova.
Po ukončení aktivní kariéry vystřídal diametrálně odlišná zaměstnání, včetně zedničiny. Nakonec se stal jedním ze spolumajitelů a šéfů bezpečnostní agentury. A na podzim roku 2009 byl jmenován prvním oficiálním patronem nadcházející sparťanské sezony. Jaroslav Šíma zemřel po dlouhé nemoci 20. února 2020 ve věku 76 let.
DAVID SOELDNER
Autor knih Naše krev je Sparta (2004), Sparta Praha srdce naše (2007) a Legenda Sparta (2018)
