ČTYŘI TITULY, 47 ČISTÝCH KONT A 270 VÍTĚZNÝCH UTKÁNÍ BĚHEM 9 SEZON VE SPARTĚ
Kdo viděl jeho první zápas, nikdy by si nevsadil, že z něj vyroste gólman, co přepíše sparťanskou historii. Vždyť krátce poté, co se mezi tři tyče postavil, dostal sedmadvacet gólů. Jeden bezmála přes celé kluziště a potupně mezi bruslemi! Jenže mu bylo pouhých jedenáct. Zkušenosti měl jen z fotbalové branky a hokejovou výstroj včetně hole, co mu překážela, viděl prvně pár minut před utkáním. I přes neskutečný výprask si vzal k srdci slova svého táty, že horší to jistě nebude. Zatnul zuby, trénoval a už ve slávistickém Edenu přeskakoval v předstihu věkové kategorie. Poté, co ho opět postaršili, a on dostal šancí otrkat se ve druhé lize, začali se o něj zajímat v Brně, Českých Budějovicích a ve Spartě. Ano. V klubu, jemuž upsal nejúspěšnější, byť někdy nelehká léta kariéry, a kde se podílel na kvartetu titulů jako brankář a na pátém jako nový generální manažer.
Petr Bříza se narodil 9. prosince 1964 v Praze. Jen co odmaturoval s vyznamenáním, s vědomím, že ve Slavii už nemá perspektivu a ve Spartě jsou posty brankářů obsazeny, zamířil – opět na základě dobrých otcovských rad – na jih, aby v Českých Budějovicích chytal za Motor a zároveň studoval na pedagogické fakultě. Pak se ozvala armáda. S Břízou v zádech si jihlavská Dukla opakovaně proklestila cestu až do finále play off, sny o poháru se ale vždy rozplynuly v pátém, rozhodujícím utkání. S Košicemi po samostatných nájezdech a v Pardubicích po prodloužení.
Před návratem do civilu se hlásí zase Sparta. Pochodila však až o dva roky později, kdy Pražané souhlasili s tvrdou podmínkou českobudějovických funkcionářů – Břízu ano, ale za adekvátní náhradu. Za bojovníka a srdcaře Tomáše Jelínka. Důsledky emotivní transakce byly pro Břízu o to horší, že ji psychicky nezvládl – jak příznačně 13. září 1989 – kdy po necelých 48 minutách a šesti inkasovaných gólech z holí důrazných Plzeňáků kvapem vyjel z branky na střídačku. Také další výkony nebyly dvakrát přesvědčivé.
Až v prosinci se vše zlomilo a v dobré obrátilo. Následovala série patnácti utkání bez porážky. A úspěšné tažení v play off i přes sympatický odpor mladičkého Jaromíra Jágra v dresu Kladna. Na tři góly, které od něj ve čtvrtém semifinále dostal, však dlouho nešlo zapomenout. Naštěstí, jen jako na drobnou komplikaci.
Co se nepodařilo v Dukle, povedlo se napoprvé v rudém dresu. A pro Spartu se jednalo o první triumf po nekonečných 36 letech.
Na začátku další sezóny 1990/91 vylepšil Bříza ligový i klubový rekord Jiřího Holečka v neprůstřelnosti. Až na hodnotu 206 minut a 40 sekund. Jenže pak se Štěstěna obrátila zády. V listopadu si při utkání PMEZ v Luganu natrhnul břišní sval, do února se dával dohromady a Sparta do zúženého play off neproklouzla. Velká opora, v tu chvíli už i reprezentačního týmu, dává Praze sbohem. Na řadě je zahraniční angažmá ve Finsku a Německu.
Do Sportovní haly se „Břízka“ podíval jen jako nehrající náhradník při play off 1994. O rok dříve si na poslední chvíli rozmyslel záskok ve službách Vítkovic. I tentokrát zasáhl tatínek. Vytušil střet zájmů – případné a nakonec i skutečné finále proti Spartě – a cestu na sever Moravy mu rozmluvil. Plnohodnotný návrat tak přišel až v létě 1999. Historie se opakovala. I druhé Břízovo angažmá v Holešovicích začalo porážkami ve Zlíně a s Třincem. Ale na konci? Opět titul! K návratu do formy mu pomohly i speciální tréninky, které si po těch oficiálních sám vymýšlel. Říkal spoluhráčům, odkud a jak na něj střílet, a ještě si u toho užili spoustu legrace. Permanentním nasazením strhl zbytek kolektivu. I tím, jak nesnášel porážky. Pořád chtěl vyhrávat a přitom neztratit radost ze hry. I to se mu ale částečně přihodilo. Počátkem nového tisíciletí, po dvou titulech a jedné finálové účasti, byla Sparta ochromena vnitřním pnutím.
Osvědčené a fungující vazby byly v rámci přestavby zpřetrhány. Spekulovalo se, že z kabiny zmizí i z pohledu fanoušků nedotknutelný Petr Bříza. Vždyť do brankoviště se tlačil mladík Pöpperle. Nejistota, kdo je a kdo bude v play off jedničkou, nepřidala na pohodě nikomu. Klopýtnutí ve čtvrtfinále s Vítkovicemi bylo vcelku logické. Gólman se zkušenostmi z více jak tisícovky utkání doma, za hranicemi či v reprezentaci, pocítil zklamání. Tlak, aby odešel nebo skončil, však ustál a rozhodl se, že přijme výzvu – a dokáže, že i po čtyřicítce chce a může chytat za Spartu. A opravdu to dokázal.
Poslední půlrok aktivní kariéry si vychutnal. Zejména poslední sérii a poslední zápas. Ještě jeden pohár a k tomu individuální cenu pro nejlepšího hráče play off. A to všechno proti Slavii, kde začínal. Řada jeho sparťanských rekordů se teď bude jen složitě překonávat. Například 482 startů včetně play off, z toho 270 vítězných. Nebo 33 vyhraných utkání v základní části mistrovské sezony 1999/2000, doplněných o dalších devět v boji o nejcennější domácí trofej. Jako z jiné dimenze je i kolekce 47 čistých kont.
A o tom, jak jednotlivé zápasy intenzivně prožíval, ba se v nich nechal strhnout událostmi i k předčasnému odchodu pod sprchu do kabiny, svědčí na brankáře pozoruhodných 383 trestných minut! Ale to už je minulost. Od poloviny roku 2010 do roku 2019 zastával Petr Bříza post předsedy představenstva hokejové Sparty.
DAVID SOELDNER
Autor knih Naše krev je Sparta (2004), Sparta Praha srdce naše (2007) a Legenda Sparta (2018)
