První třetina přinesla slabé návštěvě nevelkou podívanou. Sparťané opět představili jen tři pětky, hráči spíše než mužstvo nabité novými silami připomínali nerozehraný mančaft. Před Faltovu branku se nejvíce tlačila elitní Brošova řada, kterou doplnil navrátilec Chabada. Avšak ani dvě přesilové hry nevyzněly pro domácí gólově a bekhendem neuspěl před Faltou Vondráček. A když se nedařilo ani hostím, kteří přes nedůraznou obranu poslali několik přihrávek do vyložených pozic před branku, skončila úvodní část bez branek.

Příděl branek si nechali sparťané do pětasedmdesáti sekund druhé části. Nejdříve je musel podržet Bříza proti Vampolově ataku zblízka. Ve 26. minutě však přišla přesilová hra, Kratěna, Broš a Chabada zapracovali jako za starých časů. Po kombinaci celé trojice se ocitl u tyče volný Kratěna, jenž do odkryté branky otevřel skóre. Spokojenost prohloubil za okamžik Polák, jenž se v pádu natáhl před brankou po puku a bekhendem překvapil Faltu – 2:0. Tygři měli během druhé dvacetiminutovky hned čtyři možnosti přesilové hry, celé dvě minuty však odehráli jedinou. I v té však prokázali střeleckou nemohoucnost a dvougólové manko nestlačili.

Dojem neurovnaného začátku třetí části napravila opět spolupráce první sparťanské řady. Kratěnovu střelu vyrazil Falta k Brošovi, jenž plácnul do puku, a opět Kratěna usměrnil ze vzduchu puk do branky – 3:0. S výsledkem se hosté smířili až příliš brzo. Jiného mínění byl snad jen St. Procházka, který v přesilové hře zaměstnal dobrou střelou Břízou, podobně aktivní byl i Čermák, ale Bříza byl jistotou ve sparťanské brance. Poslední desetiminutovku rozdrobilo šest vyloučení a sparťané si v pohodě pohlídali zisk tří bodů. Navíc pobavili dosažením úctyhodného počtu tří trestů za příliš mnoho hráčů na ledě.